V listopadu 1986 se v Česku narodilo poprvé za padesát let méně chlapců než dívek. Podle vědců to způsobila právě radiace z Černobylu.
"Příchodu na svět se kvůli výbuchu sovětské jaderné elektrárny nedočkalo 450 českých chlapců," tvrdí embryolog Miroslav Peterka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Výsledky svých výzkumů zveřejnil na dnešní konferenci v budově Senátu.
Peterka k tomuto číslu došel porovnáním statistik porodnosti chlapců a dívek. Normálně se rodí o něco více chlapců než dívek - na 100 dívek je to asi 105 hochů. V listopadu 1986, tedy asi sedm měsíců po výbuchu v Černobylu, se tento poměr obrátil.
Vědec, který se zabývá zkoumáním vrozených vad, přičítá propad v porodnosti chlapců radiaci, která působila v květnu 1986 na ženy v 8. až 12. týdnu těhotenství.
Chlapci jsou na kontaminaci citlivější
Mozky plodů jsou v této fázi vývoje podle Peterky citlivější na radiaci a plody chlapců jsou náchylnější k potratům.
Přitom to neznamená, že by se při zvýšení radiace či jiné kontaminace životního prostředí rodilo více dětí s vrozenými vadami. V případě příliš silné kontaminace se plody narození vůbec nedožijí.
Stejný efekt podle embryologa zaznamenali například italští vědci po výbuchu chemičky Seveso, při které vznikly toxické dioxiny. Ani tam nezaznamenali větší počet novorozenců s vrozenými vadami.
Infobox
NARODILO SE O 450 CHLAPCŮ MÉNĚ
- Na severu Moravy se podle výpočtů narodilo o 199 chlapců méně (minus 17 procent), než je statistický průměr, na jihu o 161 (minus 15 procent), ve východních Čechách o 47 (minus sedm procent) a v Praze o 35 méně (minus šest procent).
- V západních a severních Čechách, kde nepršel radioaktivní déšť, poměr narozených chlapců a děvčat nevybočil z normálu.
Radiace přišla s deštěm
Riziko radiace nezáleželo ani tak na vzdálenosti od epicentra výbuchu, jako na směru větru a na dešti. Posledního dubna a 1. května tehdy pršelo na Moravě, Vysočině, na východě Čech a v Praze.
Největší propad porodnosti chlapců zaznamenal sever Moravy, následoval jih Moravy, východní Čechy s Vysočinou a Praha.
V západních a severních Čechách, kde nepršel radioaktivní déšť, poměr narozených chlapců a děvčat nevybočil z normálu.
Největší katastrofa v dějinách jaderné energetiky se stala 26. dubna 1986. V jejím důsledku byla zamořena velká část Ukrajiny, Běloruska a Ruska a také část území severní Evropy. Podle loňské zprávy OSN si havárie vyžádala asi 4000 mrtvých. Předchozí odhady hovořily až o desítkách tisíc obětí ozáření.
