Zlín - Ve Zlínském kraji je v havarijním stavu 633 kilometrů vozovek druhé a třetí třídy.

Dalších 406 kilometrů menších silnic zařadili odborníci mezi nevyhovující, zatímco ve výborném stavu je v regionu pouze 207 kilometrů komunikací druhé a třetí třídy.

Nejhorší hodnocení mají vozovky na Vsetínsku, nejlépe jsou na tom na Uherskohradišťsku. Vyplývá to ze zprávy, kterou si nechalo zpracovat Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK).

Stav vozovek je hodnocen pětibodovou škálou, kdy jednotlivé stupně znamenají výborný, dobrý, vyhovující, nevyhovující a havarijní.

Zatímco v roce 2009 dosahovalo průměrné hodnocení krajských silnic 3,50 a v dalších dvou letech 3,52, letos se stav silnic mírně zhoršil na hodnotu 3,55.

Přitom ve třech okresech Zlínského kraje se podařilo povrch vozovek vylepšit - na Uherskohradišťsku z 3,46 na 3,38, na Zlínsku z 3,49 na 3,44 a na Kroměřížsku z 3,70 na 3,65.

"Došlo však k mírnému zhoršení v okrese Vsetín ze 3,42 na 3,73, což o tři setiny pohnulo i s celokrajským průměrem," uvedl mluvčí ŘSZK Vojtěch Cekota.

Podle šéfa ŘSZK Bronislava Malého jsou rozdíly mezi hodnocením krajských silnic v posledních letech velmi malé. "Takže se dá říci, že se kvalita udržuje přibližně na stejné úrovni. Ukazuje se ale, že by krajské silnice každoročně vyžadovaly větší objem peněz, aby se známka hodnocení jejich povrchu mohla dlouhodobě výrazněji zlepšovat," dodal Malý.

Za rok přibylo 79 havarijních kilometrů

Za poslední rok v kraji přibylo 37 kilometrů silnic hodnocených jako výborné. Na druhou stranu se přirozeným stárnutím a opotřebením o 79 kilometrů zvýšila délka těch, které jsou označovány za havarijní.

V lepším stavu jsou přitom silnice druhé třídy, které jsou více zatěžované. Průměrná známka je 3,06, Zlínský kraj má těchto silnic 513,7 kilometru. Vozovek třetí třídy je v regionu 1257,5 kilometru. Jsou hodnoceny hůře, a to průměrnou známkou 3,75.

Podle údajů ŘSZK bylo v loňském roce do výstavby nových či oprav stávajících vozovek druhé a třetí třídy ve Zlínském kraji investováno 558 milionů korun.

Podle Cekoty se letos na investiční stavby plánuje čerpání prostředků ve výši zhruba 440 milionů korun, z toho asi 170 milionů Kč tvoří dotace z evropských fondů.