Poctivý nálezce pokladu u Humpolce dostane od kraje půlmilionovou odměnu

ČTK ČTK
12. 7. 2016 13:10
Bezmála pět set tisíc korun si odnese nálezce pokladu, který objevil minulý rok nedaleko Horních Rápotic na Pelhřimovsku. Tři stovky zlatých a stříbrných mincí mají hodnotu necelých tří set tisíc korun, jejich hodnota na sběratelském trhu se však pohybuje okolo tří milionů a jejich kulturně historická cena je bezmála deset milionů korun. Nálezce tak dostane odměnu daleko vyšší, než jaká by mu náležela ze zákona. Radní Vysočiny se tak rozhodli proto, aby motivovali další nálezce k odevzdání pokladu, a pamětihodnosti tak nekončily na černém trhu.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Reuters

Jihlava - Poctivý nálezce více než tří set zlatých a stříbrných mincí z doby třicetileté války by měl dostat za objevení pokladu téměř půlmilionovou odměnu. Mince objevil nálezce loni poblíž Horních Rápotic u Humpolce na Pelhřimovsku. Kromě částky, která vyplývá ze zákona, krajští radní na Vysočině rozhodli zvýšit odměnu o podíl z kulturně historické ceny nálezu. O celkové odměně pro nálezce rozhodnou definitivně krajští zastupitelé 13. září. Novinářům to řekl náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD).

S odvoláním na odborný posudek Puncovního úřadu Novotný uvedl, že hodnota pokladu je 291 669 korun. Dále se podle něj hodnotí i cena na sběratelském trhu, která přesahuje tři miliony korun, a pak také kulturně historická cena, která se v současnosti vzhledem ke struktuře nalezených mincí pohybuje kolem 9,5 milionu korun. "Máme zájem na tom, aby nálezci podobných pokladů byli náležitě oceněni nad rámec zákonných nároků, aby hodnotné nálezy nekončily například na černém trhu," řekl Novotný.

Mince uložené v keramické nádobě našel nálezce v lese na okraji pole u Horních Rápotic. Nalezený poklad obsahoval 341 mincí, z toho 55 zlatých. Mince pocházejí z období třicetileté války. Nejstarší jsou z druhé poloviny 16. století, většina jich byla ražena v první polovině 17. století. V pokladu jsou zastoupeny mince holandské, španělské, rakouské a polské, jsou mezi nimi také mince ze Sedmihradska a z Osmanské říše z území Egypta.

Kromě historické ceny je podle ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Jiřího Jedličky unikátní zejména skutečnost, že poctivý nálezce poklad předal muzeu. "Předpokládáme, že 90 procent podobných nálezů lidé neodevzdají," řekl Jedlička už dříve.

Podle jedné z hypotéz mohl být vlastníkem mincí měšťan nebo obchodník se suknem z Humpolce, jenž nechtěl mít peníze v neklidné době třicetileté války uložené doma. Muzeum chce podle Jedličky ve spolupráci s krajskou knihovnou požádat veřejnost, aby zkusila vymyslet příběh osvětlující původ pokladu.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy