Přepracovaná studie počítá s tím, že poslední část městského okruhu nebude z povrchu takřka vidět. A to od severovýchodu, kde navazuje na tunel Blanka, až téměř k napojení na Jižní spojku. Z ulice by měly být patrné jen výjezdy z tunelu. Stejně tak většina meziúrovňových křižovatek zůstane z větší části skryta pod zemí.
"Složitá a nevzhledná změť jízdních pruhů, protihlukových stěn a především velkého množství mostů a estakád se díky autorům studie proměnila v nenápadný, často až neviditelný systém," uvedl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu).
Radní si od nové studie slibují, že se podaří celý projekt rychleji projednat, a tudíž i postavit. Také by měl mnohem méně poznamenat tvář metropole.
"Když k tomu přistoupíme tak, že nechceme ničit území, znamená to hladší projednání s městskými částmi. Původní řešení zaručovalo obrovský odpor občanů," řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Dodal, že nová studie respektuje stávající trasu a zásady územního rozvoje, díky čemuž není potřeba měnit územní plán.
Na druhou stranu celotunelové řešení dostavbu okruhu takřka jistě prodraží. A radní zatím nechtějí prozradit o kolik. "Investiční náklady dáváme s projektanty dohromady, určitě budou vysoké, ale tak je to se vším," uvedl Hlaváček. U předchozího návrhu dostavby okruhu bývalý náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) odhadoval cenu na minimálně 40 miliard korun. Ten však počítal se zahloubením ani ne poloviny trasy.
Město přitom současně s okruhem čeká ještě výstavba metra D, která podobně vyjde na desítky miliard korun. Praha usiluje o to, aby jí s těmito významnými projekty finančně pomohl stát, zatím však bez úspěchu.
"Tunely dělat umíme"
Dosud není ani rozhodnuto, kdy se začne stavět. Jeden ze členů týmu, který studii připravoval, architekt a exprimátor Jan Kasl, na čtvrteční tiskové konferenci řekl, že je možné stihnout zahájení stavby v roce 2023 a celý tunel otevřít kolem roku 2031. Přerušil ho však náměstek pro dopravu Scheinherr s tím, že to je velmi optimistický odhad.
Přesnější náklady i termíny chce upřesnit až ve chvíli, kdy si jimi město bude jistější, aby se neopakovala situace s tunelem Blanka, který nabral mnohaleté zpoždění a stál více peněz, než se čekalo.
"Budeme se snažit získat do konce volebního období kladné územní rozhodnutí. Nejsložitější není realizace, ale procesní hledisko a povolovací kolečko," řekl Scheinherr. "Řešení, které navrhujeme, není technicky složitější. Tunely dělat umíme a je mnohem jednodušší je prosadit, než když poženete lidem před domy buldozery," dodal Kasl.
Nová promenáda na břehu Vltavy
Jednou z největších změn, kterou studie přináší, je odlišené trasování okruhu na břehu Vltavy v Povltavské ulici na území Prahy 8. Původně měla auta jezdit v jednom směru po povrchu, nově však pojedou v obou směrech tunelem pod Bílou skálou. Díky tomu se z dnešní Povltavské ulice stane rekreační oblast.
Kromě samotného okruhu bude pod zemí také takzvaná Libeňská spojka, která má propojit Horní a Dolní Libeň.
Naprostá většina stávajících komunikací na povrchu má stále fungovat a sloužit automobilové přepravě jako dnes. "Ubíráme však z jejich kapacity," řekl Kasl. Neměla by se podle něj opakovat situace jako například na Letné, kde po zprovoznění Blanky zůstaly přímo nad tunelem dva pruhy v obou směrech, ačkoliv měl tunel pomoci ke zklidnění dopravy na povrchu.
Projektanti také takřka vymýtili velké dálniční křižovatky. Pro ty menší, které nad zemí plánují, má být jednodušší získat pozemky. Nebude jich totiž potřeba tolik, s kolika počítal původní projekt. Výjezdy z tunelů by měly být nově řešeny místo kruhovými objezdy křižovatkami se semafory. Ušetřené místo na povrchu má sloužit pro zeleň, nové tramvajové trasy či cyklostezky.
Zatím také není jisté, jestli se bude tunel stavět na etapy, nebo najednou. I to je podle projektantů stále v řešení.
