Praha uspěla především v oblasti kvality života, zdravotní péče a osobní bezpečnosti. "Kvalita lékařské péče je zvláště vysoká, město má nejvyšší souhrnnou hustotu lékařů na obyvatele na světě," uvádí zpráva.

Na prvním místě žebříčku se umístil Curych následovaný Vídní. Obě města jsou tradičně na předních pozicích podobných průzkumů. Curych zaznamenal skvělé výsledky ve všech měřených oblastech, především v kvalitě života, práce, bydlení, trávení volného času, bezpečnosti a vzdělání - mimořádné vysokého skóre dosáhl švýcarský systém vyššího vzdělávání.

Související

V Praze že se žije nejlíp? Pijanům z Anglie ano. Chybí index přemnoženosti turistů

Vídeň je na druhém místě, boduje zejména v oblasti zdravotní péče. Rakouská metropole stejně jako Praha vykazuje vysokou hustotu lékařů na obyvatele a má podle průzkumu jeden z nejlepších zdravotnických systémů v Evropě, s téměř neexistující čekací dobou pro občany.

Žebříčku dominují evropská města, která obsadila 15 pozic z první dvacítky. K nim se připojila čtyři města ze Severní Ameriky (Ottawa, Washington, Seattle a Boston) a pouze jediné asijské, a to tchajwanská Tchaj-pej.

Nepříliš dobře se v žebříčku umístilo deset nejbohatších světových měst. Londýn obsadil 33. příčku, New York až 38. místo. Podle autorů žebříčku tento výsledek naznačuje, že nejbohatší města nemusí být z určitého pohledu považována za nejúspěšnější.

Žebříček uzavírá Káhira

Index rozděluje města z rozvinutých a rozvíjejících se zemí. V této druhé kategorii zemí se nejlépe umístil Petrohrad na 50. místě následovaný Bukureští na 53. místě a Moskvou na 59. místě.

Související

V Česku se žije lépe než v USA, tvrdí průzkum. Nejlépe na světě je v Norsku a Dánsku

Na posledním místě se v žebříčku umístila Káhira. Posledních několik desítek míst celkově obsadila města z Asie, Afriky a Jižní Ameriky, v nichž podle autorů panuje velká chudoba a nerovnost. Z rozvinutých města se na nejhorší místě umístila metropole Kuvajt, jež obsadila celkovou 77. příčku.

Kvalitu života ve městech posuzovala společnost D&L Partners na základě tří pilířů. První z nich se týkal výše příjmů, včetně toho, jaké v městech panují nerovnosti a jaké mají obyvatelé příležitosti například v přístupu ke vzdělání. Druhý pilíř se zabývá tím, jak se mohou různé skupiny obyvatelstva podílet na chodu společnosti. Třetí pilíř pak měří kvalitu infrastruktury, dostupnost bydlení či dostatek pracovních příležitostí.