Praha/Plzeň - V Plzni a Praze 7 se spolu s prezidentskými volbami chystají i na konání referenda. Obě radnice se snažily občanské hlasování zastavit u soudu, ale neuspěly.
Praha 7 se odvolala dokonce k Ústavnímu soudu, ten ale ve středu odvolání zamítl.
Lidé v Praze 7 tak budou hlasovat o tom, zda chtějí výstavbu nové radnice omezit částkou půl miliardy. Vedení města zvažuje až miliardové varianty. Referendum se bude konat ve stejných budovách, kde proběhne i prezidentská volba.
V Plzni takové štěstí někteří občané mít nebudou. Přes 6 tisíc Plzeňanů z 8 okrsků totiž nebude hlasovat o prezidentovi a stavbě obchodního domu ve stejné budově. Často se musí přesunout do budovy o několik kilometrů vzdálené.
Zastánci referenda v tom vidí obstrukci radnice a snahu o snížení účasti. Magistrát argumentuje kapacitními a technickými možnostmi budov - prezident se volí například v hasičských zbrojnicích, kde nejsou dvě samostatné místnosti.
Naopak referendum se koná v budovách, kde by se dvě místnosti našly, jako je gymnázium nebo budova magistrátu. Radnice tam prezidentskou volbu nepřesune, nechce kvůli referendu měnit zavedená volební místa.
"Primárně jsme připravovali volby tak, aby se konaly v místnostech, na které jsou lidé zvyklí," uvedl vedoucí odboru správních činností Roman Matoušek. Referendum se ale nekoná ani v tradičním volebním místě v hotelu Primavera, kde by se další místnost zřídit dala. Tam podle Matouška hrály roli peníze za pronájem.
Občané: Je to obstrukce
Vedení města se údajně snažilo nalézt nejbližší možné prostory. S tím nesouhlasí přípravný výbor referenda.
"Například jedna volební místnost pro prezidentskou volbu je ve věznici Bory. 200 metrů od ní je knihovna a škola, kde by se také mohlo hlasovat. Místo toho ale lidé musí složitě přejíždět jinam," uvedl mluvčí přípravného výboru referenda Martin Marek.
Dodal, že mezi budovami je často špatné spojení veřejnou hromadnou dopravou. Přípravný výbor chystá spuštění informační linky, kde by se lidé dozvěděli, kam jít hlasovat.
O co se hlasuje v pražském referendu? Podívejte se:
Občané Plzně i Prahy si museli referenda doslova "vydupat ze země". Obě radnice se vypsání dlouhou dobu bránily i u soudu. Praha 7 se poté, co jí konání referenda nařídil Nejvyšší správní soud, dokonce obrátila na Ústavní soud.
Městská část deklarovala, že jí nejde o blokaci hlasování a že nebude požadovat, aby ho soud odložil. Ve skutečnosti ale žádost o odkladný účinek do stížnosti připsala.
"Těsně po zastupitelstvu doznala stížnost nějakých změn. Byl formulován právní názor, že pokud by soud shledal problémy, bylo by odložení nasnadě," vysvětluje mluvčí městské části Martin Vokuš.
Ústavní soud: Stížnost je neopodstatněná
"Pan starosta Marek Ječmének již nemůže proti referendu udělat vůbec nic," komentuje poslední vývoj zmocněnec přípravného výboru Jan Čižinský (KDU-ČSL).
Ječmének se brání, vedení obvodu prý šlo o jednoznačný právní názor, že je referendum v pořádku, aby ho nemohl nikdo zpochybnit. "Praha 7 je historicky první obcí, ve které NSS místní referendum vyhlásil. Zastupitelstvo MČ Praha 7 se proto zhostilo nelehké úlohy vyjasnit veškeré rozporuplné otázky, které vyhlášení místního referenda vyvolalo," uvedl Ječmének.
Zatím jediný, kdo hlasování zpochybňoval, bylo ale právě vedení radnice v čele s Ječménkem. Ve stížnosti k ÚS dokonce uvedli, že referendum vyhlášené současně s prezidentskými volbami zasáhne do možnosti zastupitelstva samostatně spravovat územně samosprávní celek.
Ústavní soud ale jejich žádost odmítl. "Po přezkoumání předložených listinných důkazů a posouzení právního stavu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh stěžovatele je zjevně neopodstatněný, neboť je zřejmé, že k porušení jeho ústavně zaručených práv postupem Nejvyššího správního soudu nedošlo," píše se v usnesení soudu.
