Novým ředitelem Národní galerie je Jiří Fajt

ČTK ČTK
4. 7. 2013 19:41
Historik umění v současnosti působí na univerzitách v Lipsku a v Berlíně
Národní galerie.
Národní galerie. | Foto: Chmee2/ licence CC-BY-SA

Praha - Ministryně kultury v demisi Alena Hanáková (STAN) ve čtvrtek jmenovala generálním ředitelem Národní galerie historika umění Jiřího Fajta.

Informovala o tom mluvčí ministerstva Lenka Brandtová. Fajt, který nyní působí na univerzitách v Lipsku a v Berlíně, se funkce ujme v září.

Budoucí ministr kultury Jiří Balvín označil rozhodnutí ministryně těsně před koncem její vlády za nevhodné. Chce ho po svém nástupu prověřit. Také oslovení odborníci s ohledem na politickou situaci rozhodnutí kritizují, nezpochybňují však Fajtovy kvality.

Proti rozhodnutí se důrazně ohradila i odborová organizace NG. Jde o další kontroverzní krok, který Hanáková v těchto dnech učinila. Ve středu, rozhodla, že dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice nebude památkově chráněn, a majitel ho tedy může zbourat.

"Pan Fajt prokázal, že má předpoklady pro vedení tak významné instituce, ať už jde o odbornou kvalifikaci v oboru historie umění a vizuální kultury, mezinárodní renomé nebo o schopnost strategického a koncepčního uvažování," uvedla ministryně.

Její nástupce Balvín však upozornil, že Hanáková původně rezignovala ke konci června a ve funkci zůstala jen proto, že odstupuje celá vláda.

"Jsem překvapen, jestliže paní ministryně 4. července jmenuje ředitele Národní galerie bez řádného výběrového řízení a proti názoru odborné veřejnosti. Připadá mi to nevhodné. Samozřejmě se k tomu vrátím po nástupu do funkce příští týden, řekl Balvín. "Dodal, že proti Fajtovi nic nemá, ale NG by si podle něj zasloužila řádné výběrové řízení se zastoupením odborné veřejnosti.

NG neměla ředitele od poloviny dubna, kdy Hanáková odvolala Vladimíra Rösela. Podle ní neprokázal, že rozumí poslání galerie a je zárukou pro její rozvoj. Hanáková se rozhodla nevypisovat výběrové řízení, chtěla vybírat z kandidátů z předchozích konkurzů na šéfa NG. Rozhodovala se mezi Fajtem a bývalým ředitelem Moravské galerie v Brně Markem Pokorným.

Už na konci června apelovali na Hanákovou členové grémia ministryně kultury, kteří měli šéfa NG doporučit, aby v současné situaci ve výběru nepokračovala. Někteří dokonce rezignovali, jednou z nich byla i ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková. 

Ve čtvrtek řekla, že je absurdní, když je vláda v demisi, aby se rozhodovalo o tak důležité funkci. Fajtovy kvality nezpochybňuje. "Situace se změnila a přece jen je potřeba vypsat nové výběrové řízení. Není to o kvalitách kandidátů, ale o jejich záměrech," uvedla. Národní galerie má dlouhodobé problémy kvůli svým předchozím vedením, podfinancování a nedostatečné vizi MK.

Výtvarník David Černý si myslí, že v současné chvíli by Hanáková neměla činit už žádná rozhodnutí. Výtvarník Jiří David vnímá jmenování na základě Fajtových dlouhodobých kvalit i vztahu k NG pozitivně, je to podle něj za posledních deset let jeden z nejdůležitějších kroků.

Hanáková dnes uvedla, že Fajt musí Národní galerii zásadně proměnit a "aktivně a viditelně zapojit do dění na evropské muzejní scéně" a znovu získat renomé. Fajt pracoval v NG v letech 1993 až 2000; od roku 1995 vedl Sbírku starého umění. Z NG odešel krátce po nástupu Milana Knížáka, "aby se nemusel přetahovat s autoritářským generálním ředitelem". Od té doby působí zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze.

Třiapadesátiletý Fajt se zúčastnil již konkurzů na generálního ředitele NG v letech 2010 a 2011. V dubnu 2010 jej výběrová komise doporučila do čela NG jmenovat, exministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ale nechal definitivní rozhodnutí o nástupci Milana Knížáka na dalším ministrovi, kterému jen doporučil trojici finalistů. Bývalý ministr Jiří Besser (TOP 09) ale vyhlásil nové výběrové řízení.

Jako kunsthistorik se Fajt specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací a článků v domácích a zahraničních časopisech, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů. Na kontě má jako kurátor řadu úspěšných výstav s mezinárodním přesahem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy