Praha - Až o osm procent méně aut než doposud, důmyslnější veřejná doprava včetně výstavby linky metra D a veřejný prostor pro lidi, ne pro auta, tak by podle vize sdružení Auto*Mat mohlo hlavní město vypadat v roce 2025.
"Vize 25 se zabývá především otázkami dopravy a veřejného prostoru na území hlavního města Prahy. Nedílnou součástí vize je ale i odhad, zda ji lze realizovat po finanční stránce," představil vizi jeden z jejích tvůrců Vratislav Filler.
Podle představ Auto*Matu je totiž možné během jedenácti let dosáhnout snížení individuální automobilové dopravy ze současných 33 procent na 25 na všech cestách na území města.
"S drtivou většinou těchto tezí se navíc v obecné rovině dokážu poměrně snadno principiálně identifikovat. Kupříkladu i já skálopevně věřím, že ideál tzv. města krátkých vzdáleností (po vzoru metropolí, jako je Vídeň) je navýsost následováníhodný," okomentoval projekt pražský primátor Tomáš Hudeček.
Dodal ale, že jisté obavy spatřuje v oblasti reálné implementace těchto principů v praxi.
Realizace projektu by přitom mohla vyjít v základní podobě na 162 miliard korun, což je podle sdružení méně, než na kolik by vyšly některé alternativní scénáře. Nejdražší by přitom měla být realizace linky metra D, vybudování železničního diametru a stavba nových dopravních radiál.
Metro D, cyklostezky a méně aut
Vize totiž počítá například s tím, že investice do automobilové dopravy se sníží a polovina z nich by nově směřovala do veřejné hromadné dopravy.
Ta by zahrnovala linku metra D, rozšířené tramvajové linky, propojení hlavního města železničním diametrem a realizaci podzemní linky S-Bahnu skrz centrum. Rekonstruované městské třídy by navíc nabídly plnohodnotnou infrastrukturu pro pěší a cyklisty.
V Praze roku 2025 by navíc měla být kvalitnější veřejná prostranství, bezpečné a stavebně zklidněné místní ulice. Parkující auta by byla přesunuta mimo uliční prostor.
"Na rozdíl od řady vyspělých západních metropolí Praha vychází z výrazně odlišných předpokladů pro navrhovanou harmonizaci všech čtyř klíčových složek dopravy na svém území," oponuje vizi Hudeček.
Podle Hudečka je to dáno především dynamickým růstem individuální automobilové dopravy na úkor ostatních složek v posledních šesti dekádách.
