Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. "Pražský Mordor" mají nahradit její zvlněné věže

Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. "Pražský Mordor" mají nahradit její zvlněné věže
Věže doplňuje běžnější hranatá zástavba. Přízeň u politiků i obyvatel Prahy si má návrh získat zejména velkou rozlohou plánované zeleně. Celkem se má veřejnosti otevřít téměř 70 procent z velikosti stavební parcely, tedy plocha asi 27 tisíc metrů čtverečních.
Plánům developera ale bude muset ustoupit dosavadní dominanta zdejší lokality - dřívější Ústřední telekomunikační budova přezdívaná "Mordor" či "Štrougalova věž".
Svou přezdívku, odkazující na dílo J. R. R. Tolkiena, si budova u zdejších zaměstnanců vysloužila zejména kvůli osmnáctiposchoďové věži. Připomíná totiž pevnost Barad-dûr, odkud Sauronovo oko shlíželo ve známé trilogii na Středozem. 
Architektku Evu Jiřičnou proslavila především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější dokončené stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert.
Foto: Central group
Jakub Heller Jakub Heller
23. 5. 2019 9:45
Věhlasná architektka Eva Jiřičná zvítězila v mezinárodní architektonické soutěži, kterou vypsala developerská společnost Central Group. Cílem je radikálně proměnit budovu bývalého Telecomu na Žižkově a její okolí. Ve své době největší stavbu v Československu, které se přezdívá "pražský Mordor", chce architektka nahradit rezidenčním komplexem, jemuž vévodí tři vysoké vlnící se věže. Než se však začne stavět, čeká developera, který zatím tají podrobnosti o stavbě, ještě trnitá cesta. A to včetně získání potřebné změny územního plánu.

Jiřičná zvítězila v náročné mezinárodní soutěži, ve které překonala návrhy dalších 97 architektů ze 30 zemí světa. Odborná porota u jejího návrhu ocenila kromě architektury a velmi promyšleného technického řešení také vytvoření velkého veřejného prostoru se zelení. "Rozsah veřejného prostoru v návrhu je největší ze všech posuzovaných finálových návrhů," říká Marcela Fialková, mluvčí Central Group. 

Celkem se podle ní má veřejnosti otevřít téměř 70 procent z celkové velikosti stavební parcely, tedy plocha asi 27 tisíc metrů čtverečních. "To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí," dodává Fialková. Prostor pro zeleň vznikl zejména díky tomu, že se značná část bytů bude nacházet v trojici vysokých věží, jejichž půdorys nezabere tolik místa.

Další podrobnosti o projektu s názvem Centrum Nového Žižkova však developer zatím tají - včetně předpokládané výšky trojice kruhových věží, která je díky zvlněným balkonům a ohýbanému sklu jasnou dominantou celého návrhu. Další informace podle Fialkové představí osobně Eva Jiřičná na veřejné prezentaci 19. června v pražské Galerii Café Louvre.

Výška trojice výškových staveb se však dá odhadnout i z představené vizualizace. Na ní je vidět, že věž má nejméně 25 poschodí. Nejnižší povolená světlá výška pokojů pak musí být dle zákonné normy 2,6 metru. U luxusních rezidencí se však dá očekávat vyšší a je třeba počítat i s tím, že nějaký ten metr si ukousnou také podlahy. Věže tak zřejmě budou minimálně 65 metrů vysoké, ale mohou lehce překročit i výšku kolem stovky metrů.

Bez změny územního plánu to nepůjde

"Bude tam nutná změna územního plánu, takže tohle vše je ještě velmi předčasné," reagovala Fialková na dotaz ohledně výšky věží a předpokládaného počtu bytů, které se v komplexu budou nacházet. "Teď bude důležité, aby tento unikátní projekt získal podporu politiků a úřadů a získal si srdce Pražanů," dodává k tomu Dušan Kunovský, majitel Central Group.

Telekomunikační věž, která na místě stojí dnes, je vysoká 85 metrů - s anténou 96 metrů. To podle Kunovského nahrává tomu, aby ji nahradily další výškové budovy, což mělo vyplynout i z návrhů ostatních architektů, kteří se soutěže zúčastnili. Kromě Jiřičné mezi nimi byla i další světoznámá jména jako například Sou Fudžimoto z Japonska, Ian Ritchie z Velké Británie, jehož návrh se umístil druhý, nebo Richard Meier z USA.

Výhodou by pro developera mohla být skutečnost, že vítězný návrh Jiřičné vybrala odborná porota plná známých architektů, jako je Josef Pleskot či Zdeněk Fránek. Ale zejména Roman Koucký, hlavní autor pražského Metropolitního plánu, podle kterého by se, pokud bude schválen, měla od roku 2023 řídit veškerá výstavba v Praze.

"Pro tuto lokalitu jsme jako investor původně počítali s méně finančně a technicky náročným projektem. Vysoká architektonická kvalita a unikátnost vítězného návrhu architektky Jiřičné však celou porotu i mě osobně přesvědčily," říká Kunovský. Praze by podle něj projekt dodal tolik potřebnou unikátní architekturu, navíc s typickým designem uznávané české architektky. "Věřím, že by to mohlo být skvělé vyvrcholení její celoživotní kariéry," uzavřel majitel developerské firmy.

Jiřičná kromě bytů navrhuje také rozsáhlé komerční prostory v dolních patrech jednotlivých staveb pro restaurace, kavárny, obchody a služby. Součástí projektu je také mateřská škola. Budova má být mimo jiné šetrná i k životnímu prostředí, o vytápění se mají postarat tepelná čerpadla a v plánu jsou i zelené střechy či systém recyklace dešťové vody.

Jiřičná se při přípravě návrhu spojila s architektonicko-inženýrskou společností ARUP z Londýna. Ta navrhovala například dostavbu Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo operu v Sydney.

Žižkov se bude muset rozloučit s "Mordorem"

Plánům developera ale bude muset ustoupit dosavadní dominanta zdejší lokality - dřívější Ústřední telekomunikační budova přezdívaná "Mordor" či "Štrougalova věž". Ta byla slavnostně otevřena v lednu 1980 za účasti špiček tehdejšího komunistického režimu, včetně předsedy vlády Lubomíra Štrougala. Státní rozpočet přišla na 1,5 miliardy československých korun.

Svou přezdívku, odkazující na dílo J. R .R. Tolkiena, si u zdejších zaměstnanců vysloužila zejména kvůli osmnáctiposchoďové věži, která připomíná pevnost Barad-dûr, odkud Sauronovo oko shlíželo ve známé trilogii na Středozem. 

Stavba byla svého času největší telekomunikační budovou v Evropě, a pokud jde o technické vybavení, patřila ke světové špičce. V nejvytíženější době zde pracovalo až 2500 lidí. Nyní je podle Kunovského již technologicky zastaralá, nefunkční a nevyužitelná k jiným účelům. "Z důvodu extrémně vysokého množství škodlivého azbestu bude muset být zbourána a ekologicky zlikvidována," říká. 

Budovu spolu s pozemkem koupila Central Group v roce 2017 od skupiny PPF, podle zákulisních informací za cenu 600 až 800 milionů korun. Developer tak posílil svou už tak silnou přítomnost ve zdejší lokalitě. Jen o kousek dál, na sever od Nákladového nádraží Žižkov, totiž připravuje svůj zatím největší projekt, kde se má po dokončení nacházet kolem 2600 bytů. 

Eva Jiřičná (80 let)

Nové mrakodrapy Jiřičné na Žižkově

Po absolvování architektury na pražské ČVUT vystudovala Eva Jiřičná i AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, odkud se po okupaci již nevrátila. Proslavila ji především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější dokončené stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. V loňském roce obdržela na Londýnském festivalu designu cenu za celoživotní dílo a v rodném Zlíně, kde dokončila Kongresové centrum, převzala Cenu města Zlína. Aktuálně probíhá retrospektivní výstava v Centru současného umění DOX v Praze u příležitosti jejího životního jubilea.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Čínské úřady: schopnost šíření nového koronaviru posiluje. Na rozdíl od viru SARS je infekční i v inkubační době, která trvá jeden až 14 dní.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V porotě letošní soutěže Miss Germany zasednou po 93 letech pouze ženy

Zasedne v ní například přebornice v karate, televizní hlasatelka či bývalá krajně pravicová politička. Poprvé za 93 let existence v ní ale nebude zastoupen ani jeden muž, napsal britský list The Times.

Motto nově koncipované Miss Germany zní "Podpora autentických žen". Šestnáct adeptek na titul porotkyně příští měsíc posoudí na základě jejich osobností a životních příběhů.

Neznamená to, že se v porotě v budoucnu už žádný muž neobjeví, řekl šéf soutěže Max Klemmer. Nicméně každý, kdo se bude chtít porotcem stát, bude muset projít testem, zda se ztotožňuje s novým konceptem soutěže.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Při útoku ozbrojenců na motel v mexickém státě Guanajuato zemřelo nejméně devět lidí

Skupině těžce ozbrojených mužů se podařilo uprchnout. Útočníci se vloupali do hotelu a restaurace u silnice, kde zahájili palbu. V zařízení zemřelo šest lidí, mezi nimi také dvě zaměstnankyně motelu, kuchařka a servírka.

Stát Guanajuato ve středním Mexiku je důležitým průmyslovým centrem. Zločinné gangy jsou zde velmi aktivní, a to zejména při krádeži paliva. a Není výjimkou, že útočí právě na místa, kde často zastavují řidiči kamionů, píše agentura AFP. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy