Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. "Pražský Mordor" mají nahradit její zvlněné věže

Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. "Pražský Mordor" mají nahradit její zvlněné věže
Věže doplňuje běžnější hranatá zástavba. Přízeň u politiků i obyvatel Prahy si má návrh získat zejména velkou rozlohou plánované zeleně. Celkem se má veřejnosti otevřít téměř 70 procent z velikosti stavební parcely, tedy plocha asi 27 tisíc metrů čtverečních.
Plánům developera ale bude muset ustoupit dosavadní dominanta zdejší lokality - dřívější Ústřední telekomunikační budova přezdívaná "Mordor" či "Štrougalova věž".
Svou přezdívku, odkazující na dílo J. R. R. Tolkiena, si budova u zdejších zaměstnanců vysloužila zejména kvůli osmnáctiposchoďové věži. Připomíná totiž pevnost Barad-dûr, odkud Sauronovo oko shlíželo ve známé trilogii na Středozem. 
Architektku Evu Jiřičnou proslavila především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější dokončené stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert.
Foto: Central group
Jakub Heller Jakub Heller
23. 5. 2019 9:45
Věhlasná architektka Eva Jiřičná zvítězila v mezinárodní architektonické soutěži, kterou vypsala developerská společnost Central Group. Cílem je radikálně proměnit budovu bývalého Telecomu na Žižkově a její okolí. Ve své době největší stavbu v Československu, které se přezdívá "pražský Mordor", chce architektka nahradit rezidenčním komplexem, jemuž vévodí tři vysoké vlnící se věže. Než se však začne stavět, čeká developera, který zatím tají podrobnosti o stavbě, ještě trnitá cesta. A to včetně získání potřebné změny územního plánu.

Jiřičná zvítězila v náročné mezinárodní soutěži, ve které překonala návrhy dalších 97 architektů ze 30 zemí světa. Odborná porota u jejího návrhu ocenila kromě architektury a velmi promyšleného technického řešení také vytvoření velkého veřejného prostoru se zelení. "Rozsah veřejného prostoru v návrhu je největší ze všech posuzovaných finálových návrhů," říká Marcela Fialková, mluvčí Central Group. 

Celkem se podle ní má veřejnosti otevřít téměř 70 procent z celkové velikosti stavební parcely, tedy plocha asi 27 tisíc metrů čtverečních. "To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí," dodává Fialková. Prostor pro zeleň vznikl zejména díky tomu, že se značná část bytů bude nacházet v trojici vysokých věží, jejichž půdorys nezabere tolik místa.

Další podrobnosti o projektu s názvem Centrum Nového Žižkova však developer zatím tají - včetně předpokládané výšky trojice kruhových věží, která je díky zvlněným balkonům a ohýbanému sklu jasnou dominantou celého návrhu. Další informace podle Fialkové představí osobně Eva Jiřičná na veřejné prezentaci 19. června v pražské Galerii Café Louvre.

Výška trojice výškových staveb se však dá odhadnout i z představené vizualizace. Na ní je vidět, že věž má nejméně 25 poschodí. Nejnižší povolená světlá výška pokojů pak musí být dle zákonné normy 2,6 metru. U luxusních rezidencí se však dá očekávat vyšší a je třeba počítat i s tím, že nějaký ten metr si ukousnou také podlahy. Věže tak zřejmě budou minimálně 65 metrů vysoké, ale mohou lehce překročit i výšku kolem stovky metrů.

Bez změny územního plánu to nepůjde

"Bude tam nutná změna územního plánu, takže tohle vše je ještě velmi předčasné," reagovala Fialková na dotaz ohledně výšky věží a předpokládaného počtu bytů, které se v komplexu budou nacházet. "Teď bude důležité, aby tento unikátní projekt získal podporu politiků a úřadů a získal si srdce Pražanů," dodává k tomu Dušan Kunovský, majitel Central Group.

Telekomunikační věž, která na místě stojí dnes, je vysoká 85 metrů - s anténou 96 metrů. To podle Kunovského nahrává tomu, aby ji nahradily další výškové budovy, což mělo vyplynout i z návrhů ostatních architektů, kteří se soutěže zúčastnili. Kromě Jiřičné mezi nimi byla i další světoznámá jména jako například Sou Fudžimoto z Japonska, Ian Ritchie z Velké Británie, jehož návrh se umístil druhý, nebo Richard Meier z USA.

Výhodou by pro developera mohla být skutečnost, že vítězný návrh Jiřičné vybrala odborná porota plná známých architektů, jako je Josef Pleskot či Zdeněk Fránek. Ale zejména Roman Koucký, hlavní autor pražského Metropolitního plánu, podle kterého by se, pokud bude schválen, měla od roku 2023 řídit veškerá výstavba v Praze.

"Pro tuto lokalitu jsme jako investor původně počítali s méně finančně a technicky náročným projektem. Vysoká architektonická kvalita a unikátnost vítězného návrhu architektky Jiřičné však celou porotu i mě osobně přesvědčily," říká Kunovský. Praze by podle něj projekt dodal tolik potřebnou unikátní architekturu, navíc s typickým designem uznávané české architektky. "Věřím, že by to mohlo být skvělé vyvrcholení její celoživotní kariéry," uzavřel majitel developerské firmy.

Jiřičná kromě bytů navrhuje také rozsáhlé komerční prostory v dolních patrech jednotlivých staveb pro restaurace, kavárny, obchody a služby. Součástí projektu je také mateřská škola. Budova má být mimo jiné šetrná i k životnímu prostředí, o vytápění se mají postarat tepelná čerpadla a v plánu jsou i zelené střechy či systém recyklace dešťové vody.

Jiřičná se při přípravě návrhu spojila s architektonicko-inženýrskou společností ARUP z Londýna. Ta navrhovala například dostavbu Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo operu v Sydney.

Žižkov se bude muset rozloučit s "Mordorem"

Plánům developera ale bude muset ustoupit dosavadní dominanta zdejší lokality - dřívější Ústřední telekomunikační budova přezdívaná "Mordor" či "Štrougalova věž". Ta byla slavnostně otevřena v lednu 1980 za účasti špiček tehdejšího komunistického režimu, včetně předsedy vlády Lubomíra Štrougala. Státní rozpočet přišla na 1,5 miliardy československých korun.

Svou přezdívku, odkazující na dílo J. R .R. Tolkiena, si u zdejších zaměstnanců vysloužila zejména kvůli osmnáctiposchoďové věži, která připomíná pevnost Barad-dûr, odkud Sauronovo oko shlíželo ve známé trilogii na Středozem. 

Stavba byla svého času největší telekomunikační budovou v Evropě, a pokud jde o technické vybavení, patřila ke světové špičce. V nejvytíženější době zde pracovalo až 2500 lidí. Nyní je podle Kunovského již technologicky zastaralá, nefunkční a nevyužitelná k jiným účelům. "Z důvodu extrémně vysokého množství škodlivého azbestu bude muset být zbourána a ekologicky zlikvidována," říká. 

Budovu spolu s pozemkem koupila Central Group v roce 2017 od skupiny PPF, podle zákulisních informací za cenu 600 až 800 milionů korun. Developer tak posílil svou už tak silnou přítomnost ve zdejší lokalitě. Jen o kousek dál, na sever od Nákladového nádraží Žižkov, totiž připravuje svůj zatím největší projekt, kde se má po dokončení nacházet kolem 2600 bytů. 

Eva Jiřičná (80 let)

Nové mrakodrapy Jiřičné na Žižkově

Po absolvování architektury na pražské ČVUT vystudovala Eva Jiřičná i AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. V létě 1968 odjela na stáž do Londýna, odkud se po okupaci již nevrátila. Proslavila ji především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější dokončené stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně navrhovala například výstavní prostory londýnského muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. V loňském roce obdržela na Londýnském festivalu designu cenu za celoživotní dílo a v rodném Zlíně, kde dokončila Kongresové centrum, převzala Cenu města Zlína. Aktuálně probíhá retrospektivní výstava v Centru současného umění DOX v Praze u příležitosti jejího životního jubilea.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy