Praha - Když budeme podporovat služby pro bezdomovce, začnou se k nám stěhovat z jiných měst a krajů. Je nespravedlivé, že se musíme starat o bezdomovce, kteří pocházejí z jiných částí republiky.
Takové argumenty používají města a kraje, když přijde řeč na péči o lidi bez přístřeší.
A výsledkem jsou pak někdy skutečně kuriózní nápady: pražský radní Ivan Kabický by chtěl zavést evidenci bezdomovců a přespolní vyvážet z Prahy. Jeho předchůdce zase plánoval, že by si kraje navzájem za své bezdomovce platily.
Jenže první sčítání bezdomovců, které loni provedl Český statistický úřad (ČSÚ), ukazuje, že kraje se v drtivé většině případů starají o své vlastní lidi. Volání po domovském právu, které se ozývá z některých oblastí kvůli sociálním problémům, tak v případě bezdomovců postrádá smysl.
ČSÚ sbíral údaje o lidech bez přístřeší, kteří využívají nějakou sociální službu, jako jsou azylové domy, domy na půli cesty a další sociální zařízení. Zkoumal tedy právě ty bezdomovce, na které stát, kraje a obce nejvíce přispívají. V Česku je podle čerstvých čísel takových lidí zhruba 11,5 tisíce.
Drtivou většinu z nich tvoří Češi, cizinců nejsou ani 3 procenta. A téměř všichni z nich čerpají sociální péči v krajích, ze kterých pocházejí. V Moravskoslezském kraji tvoří 96 %, v Jihomoravském 92. V dalších krajích tvoří „domácí" bezdomovci kolem 90 %.
Jedinou výjimkou je Praha, ve které pražští lidé bez přístřeší tvoří jen 63 %. Nejčastěji do ní přicházejí bezdomovci ze sousedních středních Čech, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.
Přesto sociální pracovníci narážejí na námitky samospráv, že nechtějí přispívat na cizí bezdomovce. "Existuje i mýtus, že když někde otevřeme službu pro lidi bez domova, začnou se tam stahovat z okolních krajů. Tato čísla ale prokázala, že to není pravda," uvedla ředitelka Sdružení azylových domů v ČR Dominika Najvert.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek přitom chce, aby se na chodu sociálních služeb začaly více podílet právě kraje. "Rozdíly mezi jednotlivými kraji v jejich příspěvcích na sociální služby jsou totiž skutečně markantní, v rozsahu od 1 % do 14 % rozpočtu služeb. MPSV přitom dlouhodobě upozorňuje na fakt, že nelze spoléhat na sanování výpadků z jiných zdrojů dofinancováním od státu," konstatoval Drábek.
Nejvíce bezdomovců využívá sociální služby v lidnatém Moravskoslezském kraji, kde jich statistici napočítali 2574, následuje Praha s 1254 a Jihomoravský kraj s 1156 bezdomovci čerpajícími sociální péči.
Sečteno jen 30 %
Sčítání ale nezahrnovalo bezdomovce, kteří žijí na ulici a nevyužívají vůbec žádné sociální zařízení. "Sčítací komisaři nechodili po parcích ani pod mosty, nešlo o to, zjistit, kolik je v Česku celkem všech bezdomovců," uvedl místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal.
Autoři průzkumu odhadují, že se jim podařilo zachytit zhruba 30 až 40 % všech bezdomovců. Migrace u těch, kteří nevyužívají žádné sociální služby, bude zřejmě vyšší.
Například počet všech pražských bezdomovců se odhaduje na 4 tisíce. "Nevím, z jakých dat vycházeli. Podle nás pochází z Prahy pouze okolo 40 % všech lidí bez domova v hlavním městě," říká náměstek Kabický, který je zastáncem názoru, že přespolní bezdomovce do Prahy lákají právě lepší služby.
Sdružení azylových domů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb hodlá získané údaje využít k lepšímu plánování poskytovaných služeb. Statistiky například ukázaly, že řada klientů se nachází těsně pod hranicí 50 let a brzy přijdou do věku, kdy budou potřebovat jiný druh pomoci než klasický azylový dům.
Mezi klienty sociálních služeb převažují muži, ženy tvoří jen 21,5 %. Mezi sčítanými byly téměř čtyři stovky dětí do 15 let, což je 3,5 % ze všech věkových skupin. Přímo na ulici ale zřejmě tolik žen a dětí nežije, výzkum zkreslila skutečnost, že se ho účastnila řada matek ze speciálních azylových domů.
Bezdomovci s doktorským titulem
29 % dotazovaných bezdomovců uvedlo, že je ekonomicky aktivní. Nejvíce z nich pracuje ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví nebo dopravě a skladování.
I v tomto případě počty zaměstnaných neodpovídají celkovému souboru, mezi bezdomovci, kteří žijí na ulici a žádnou sociální péči nečerpají, je nezaměstnaných pravděpodobně více. Nezaměstnaných bylo 40 %, z toho 3 % lidí ještě nikdy nepracovala.
Téměř polovina všech dotazovaných bezdomovců je svobodných, 38 % je po rozvodu. 29 % má pouze základní vzdělání, téměř polovina má výuční list nebo absolvovala střední školu bez maturity. 287 dotazovaných (2,6 %) uvedlo, že má vysokoškolské vzdělání, 13 z nich dokonce získalo doktorský titul.
