Brno - Česko musí zaplatit více než půl milionu korun Brňanovi Milanu Sýkorovi.

Muž v minulosti opakovaně přišel o způsobilost k právním úkonům a jednou nedobrovolně pobýval v psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích. Odškodnění mu přiznal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP).

Justice poprvé zbavila Sýkoru způsobilosti v roce 2000, a to bez jeho vědomí. Návrh tehdy podalo město Brno.

Muž měl zdravotní potíže a ocitl se také v sociální tísni. Magistrát se potom stal mužovým opatrovníkem. Když se Sýkora o soudním rozhodnutí dozvěděl, odvolal se ke Krajskému soudu v Brně, který mu vyhověl a způsobilost mu navrátil.

Později se ale situace znovu zopakovala. Sýkora nebyl předvolán k soudu, psychiatrička vypracovala znalecký posudek na základě staré zdravotnické dokumentace. Sýkora rozsudek vůbec neobdržel a nevěděl o něm, což je podle ESLP chyba.

"Teoreticky se to může stát každému z nás," varoval právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.

Dostane půl milionu

Do psychiatrické léčebny se muž dostal po roztržce s družkou. Město jako opatrovník s hospitalizací souhlasilo, proto byla považována za dobrovolnou, ačkoliv se uskutečnila proti Sýkorově vůli. 

Nedobrovolně strávil v léčebně 20 dní. Štrasburský soud tuto praxi zkritizoval.

"Z rozhodnutí štrasburského soudu plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě, že s hospitalizací nesouhlasí, musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud," uvedl Matiaško.

Soudci třiašedesátiletému Sýkorovi konkrétně přiznali 20 000 eur (přibližně 510 000 korun). Stát se teoreticky může ještě odvolat k velké komoře ESLP, obvykle to ale nedělá.

Česko musí platit i dalšímu Brňanovi

Už v říjnu štrasburský soud rozhodl, že Česko musí zaplatit téměř půl milionu korun Brňanu Lukáši Burešovi za nedobrovolnou hospitalizaci a nevhodné zacházení na psychiatrii v Černovicích.

Bureš tvrdil, že mu popruhy použité při kurtování způsobily hluboká zranění na rukou i kolem krku. Liga lidských práv tehdy případ označila za další důvod pro reformu psychiatrické péče v Česku.

"Péče o lidi s duševním postižením je zaměřená na velké ústavy, léčebny, kde často dochází k omezování osobní svobody, k nedobrovolným hospitalizacím," uvedla právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová. 

Dodala, že se Liga lidských práv snaží apelovat na stát, "aby situaci řešil a péči transformoval tak, aby člověka co nejméně omezovala."