Jsme podezřívaví. Stačí vypadat jako Rom a pořvávají na vás, říká muž, který v Brně pomáhá cizincům

Jan Hejl Jan Hejl
31. 12. 2016 14:57
Když do Česka přijde pracovat cizinec, často se nedomluví na úřadě, neví, kde najít bydlení nebo kam dát děti do školky. Těžko si hledá lékaře. Zahraničním odborníkům v Brně šest let pomáhá projekt Expat Centre. Teď díky němu město získalo ocenění od fDi Intelligence, magazínu prestižního listu Financial Times. Spolu s Amsterdamem se podle něj Brno nejlépe stará o integraci cizinců. Vedoucí centra Jan Kopkáš v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že restriktivní politika úřadů brání firmám rychle zaměstnat špičkové světové experty. „Vyřídit potřebná povolení trvá i čtyři měsíce. Okolní státy nás předbíhají,“ upozorňuje Kopkáš.
Vedoucí brněnského Expat Centre Jan Kopkáš.
Vedoucí brněnského Expat Centre Jan Kopkáš. | Foto: David Kohout

Vypovídá ocenění od média vydavatele Financial Times o tom, že ostatní města se cizincům věnují málo?

Toto ocenění svědčí o tom, že Brno je v tomto ohledu výjimečné i v kontextu Evropy. Odborníci srovnávali mnoho světových měst a spolu s Amsterdamem, jehož expat centrum je ukázkovým modelem, jsme byli oceněni. Brno je v péči o cizince napřed nejen v Česku, ale i v rámci Evropy. Pořád se dotahujeme na skandinávské země nebo Benelux, ale v kontextu střední Evropy jsme unikát.

Proč v Česku žádné podobné centrum pro nalákání vysoce kvalifikovaných cizinců není? Politici přece stále mluví o podpoře vývoje, vědy, inovací.

Všichni o tom mluví, ale jen některé samosprávy to dělají. Ve městech se sice podporují zahraniční investice nebo výzkum, ale Brno je unikátní v tom, že se rozhodlo mít individuální podporu pro zaměstnance a jejich rodinu. Pomáhá jednotlivým cizincům nejen po příjezdu. Nejenže město a kraj přispějí, aby talentovaní cizinci dostali grant nebo vízum, my jim pomáháme i potom – máme čas, zdroje a chuť lidem usnadňovat život. Všichni, kdo tady pracujeme, jsme žili v zahraničí, přijde nám to jako smysluplná práce. Nejsme jen tlumočníci, kteří jim přeloží pohovor na úřadech. Nás zajímá, kdo sem přijede, odkud jsou, co tady bude dělat jejich rodina.

Co cizinci v Brně uvádějí jako největší problém?

Mezi nejčastější věci, které řešíme, se dají zařadit příjezdová oprávnění a vízum, ubytování a hledání si zaměstnání a věci, jež se toho týkají. Pomáháme cizincům najít anglicky mluvícího lékaře nebo navázat společenské vazby. Kontakt s úřady většinou selhává na jazykové bariéře. Cizinci nekritizují ani tak to, že úředníci nemluví anglicky, ale spíš že nejsou ochotní vyjít vstříc, nesnaží se dorozumět. Úředníci často mají základy angličtiny nebo cizinci se lámaně česky dorozumí, ale problémem je ochota. Český úředník je člověk s kulatým razítkem, které nerad uděluje.

Co je Brno Expat Centre?

Brno Expat Centre

Brněnské expat centrum pomáhá kvalifikovaným zahraničním odborníkům – často pracovníkům v IT, inženýrství nebo vědcům – zorientovat se v úředních záležitostech, najít vhodné bydlení nebo zdravotní služby. Zaměstnanci centra zdarma odpovídají na dotazy písemně i osobně. Za letošní rok centrum vyřídilo před 1100 otázek od 800 cizinců. Nejčastěji pomáhají Američanům, Rumunům, Rusům, Britům nebo Řekům.

Brno Expat Centre je projekt sdružení Brnopolis provozovaný od roku 2010 s podporou Kanceláře strategie města Brna. Magistrát rozpočet jej financuje ze dvou třetin. Díky centru bylo Brno v konkurenci světových měst oceněno za vynikající podmínky pro cizince magazínem fDi Intelligence, který spadá pod prestižní britské vydavatelství Financial Times.

Cizincům tedy pomáháte také hledat práci?

Častěji už cizinci práci mají. Přijdou sem, protože tady našli zaměstnavatele. Přes dvě třetiny našich klientů jsou z partnerských firem, které s námi úzce spolupracují, a když sem lákají lidi, vědí, že expat centrum jim pomůže. Většina našich klientů přijde pracovat pro firmy jako IBM, AT&T, Red Hat nebo Lufthansa. Hodně lidí je z jižní Evropy, odkud je vyhání velká nezaměstnanost. Jsou tu ale cizinci z celého světa, firmy jsou často velmi úzce zaměřené a pracují tam nejlepší mozky ze Severní Ameriky, Indie nebo Číny. Český pracovní trh tyto pozice často nedokáže vůbec naplnit už jen kvůli tomu, že je zde nejnižší nezaměstnanost v EU.

Mě překvapuje, že takhle velké korporace svým zaměstnancům nepomáhají samy.

Pomáhají jim ve formální fázi, vyřídí jim víza, letenky nebo domluví nájemní smlouvu. To jsou nutné věci pro to, aby zde mohl cizinec pracovat. Firmy zpravidla vše poměřují poměrem cena-výkon, cokoliv nad rámec tohoto je už zajímá jen okrajově.

Zadruhé, tyto společnosti sem často samy přišly jako zahraniční investoři a jejich zaměstnanci ani nejsou z Brna, nemají znalost místního prostředí. Naši lidé z expat centra v Brně žijí víc než deset let a město znají až do takových drobností, jako kdy funguje nějaký zájmový klub nebo kam zajít do dobrého bistra nebo na kávu. Dokážeme třeba propojit člověka, který má zájem o létání, s pilotem, jenž sem sám létá a je schopen mu zprostředkovat letecké kurzy.

Využíváte svoje vazby.

Přesně tak, využíváme náš sociální kapitál, jak se odborně říká. Zakladatel centra Don Sparling je Kanaďan, který žije v Brně od roku 1969. Máme tu obrovskou síť kontaktů, což firmy oceňují a nedokážou to nahradit.

Handicap Česka? Vyřízení povolení trvá příliš dlouho

V jednom rozhovoru před čtyřmi lety jste říkal, že v Česku je velký problém získat pracovní povolení. Zlepšilo se to za ty roky?

Není to největší potíž, ale spíš první problém, se kterým se cizinci setkávají. Pracovní povolení je dnes už spojeno do jedné karty vydané ministerstvem vnitra. Tu ovšem trvá až čtyři měsíce získat. Často se stává, že třeba start-upy potřebují co nejrychleji konkurovat v globální soutěži, vývoj utíká velice rychle, v Číně váš výrobek dokážou okopírovat během týdnů.

Když chtějí firmy vyvíjet svůj produkt dál, potřebují mít svoje lidi ze zahraničí co nejrychleji fyzicky na místě. Pokud tady některá společnost například vyvíjí hlasem ovládané technologie a potřebuje z Indie přivést výzkumníka, který na toto téma psal disertační práci, bohužel jí potrvá tři čtyři měsíce, než bude moct přijet. V tom nás okolní státy předbíhají. Třeba Polsko dokáže příjezdy daleko rychleji zařídit.

Čím to je?

Restriktivní politikou ministerstva vnitra, které velmi přísně až podezřívavě žadatele hodnotí a má velmi dlouhé lhůty. Navíc se potýká s nedostatkem kapacit, zaměstnanců. To stejné platí pro ministerstvo zahraničí a kapacity na českých ambasádách a rigidní Visapointy, které jsou například na Ukrajině úplně zablokované.

Přístup ministerstva k cizincům se vlastně nijak neliší od náhledu na žadatele o azyl.

Je to politická otázka. V Česku migrace dlouhou dobu vůbec nebyla tématem, nezajímala politiky ani veřejnost. Je to citlivé a dnes už restriktivní politice rozumím trochu víc. Všichni cizinci jsou ale házeni do jednoho pytle. Když se hovoří o cizincích, málokdo rozlišuje, jestli jde o uprchlíky, ekonomické migranty. Lidem to je v důsledku jedno. Skrývá se za tím starý dobrý rasismus – kdo je tmavý a z Východu, je nebezpečný. A ministerstvo, aby někoho neupřednostňovalo a neřeklo „Arabové to budou mít těžké a Američané lehké,“ nastavilo přísné podmínky pro všechny.

A důsledkem je, že tady nejsou kvalifikovaní lidé, kteří by se podíleli na inovacích, vědě a podobně.

Přesně tak. Vnitro dostatečně nediferencuje mezi ekonomickými migranty. Pokusy byly, ale nic z toho se nezměnilo. Nemáme diferencovaná víza, přičemž třeba Dánsko dokáže vydat vízum na rok za účelem hledání práce, protože jeho specializace spadá do žádaných profesí, což může být od dělníka přes lékaře nebo jiné vysokoškoláky. Tady člověk musí mít podepsanou nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a pak teprve může o vízum požádat. Není politická vůle definovat, koho – jaké profese – tady chceme, a nastavit takové podmínky, abychom je zvýhodnili.

Kdo je tmavší barvy pleti, může mít v Česku problém

Co je pro cizince v prvních dnech po příchodu do Brna nejsložitější?

Otevřít si bankovní účet, koupit si SIM kartu nebo jízdenku na MHD zvládnou cizinci bez problémů sami. Problémem je třeba dohledání některé informace na úřadech. To je složité i pro Čechy, natož pro cizince. Další věc pak jsou situace, které vyžadují znalost města. Například najít pro děti vhodnou školku, která je po všech směrech dostupná. A pak také, kde si najít kvalitní bydlení za dostupnou cenu a společnost, přátele, jednoduše komunitu, kde se budou cizinci cítit jako doma.

Mají cizinci o Česku předsudky?

Nedávno jsme měli seminář o české kultuře, kde cizinci měli napsat, co byla jejich očekávání, stereotypy o Česku. Nejčastěji zaznělo, že každý pije pivo.

Tak to jenom ukazuje, že stereotypy mohou být pravdivé.

(smích) Pak také klienti uváděli asociace spojené s východní Evropou nebo těžkou, nezdravou kuchyní. Naopak také, že Češi hodně sportují, je tu hodně přírody a dokážou oddělit soukromý život od pracovního.

A jak je to naopak? V poslední době zaznívá, že Češi jsou k cizincům přezíraví až xenofobní.

Češi mi až do loňska xenofobní nepřipadali. Nebyli sice tolerantní ve smyslu, že by se o cizince aktivně zajímali, bylo jim to jedno, neměli o ně zájem. Na druhou stranu ale je tu mnoho lidí, například studentů, kteří se s cizinci střetávají třeba proto, aby si procvičili angličtinu nebo si poslechli doporučení, do jakých zemí se podívat. Silně je ovšem zakořeněná podezřívavost k cizincům jiné barvy pleti a vůči jiným náboženstvím.

Takže zjednodušeně řečeno: Když sem přijede Američan, problém mít pravděpodobně nebude, ale třeba rodina z Pákistánu ano.

Nemusí to být ani Pákistánec. Stačí, když bude třeba z Karibiku nebo Brazílie a bude mít tmavší pleť. Pak se stává, že na jejich děti pokřikují jako na Romy, protože si je spletou.

Stěžují si na to vaši klienti?

Bylo to výjimečné, ale od uprchlické krize se takové incidenty objevují častěji. Více Čechů má pocit, že je v pořádku dávat najevo svou nenávist. Protože naše politická reprezentace to toleruje, lidi získali pocit legitimity, že projevovat nesnášenlivost je víc v pořádku. V poslední době se ale nálady podle mě spíš zase tlumí.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy