Brno a Amsterdam se nejlépe starají o integraci cizinců, napsal magazín Financial Times

Jan Hejl Jan Hejl
19. 12. 2016 13:32
Odborníci z magazínu prestižního britského listu Financial Times ocenili Brno. Spolu s Amsterdamem ho vyhodnotili jako nejlepší město v přístupu k začleňování cizinců. Mimoto experti Brno vyzdvihli i v péči o investory. Prvenství v oblasti začleňování cizinců město získalo díky fungování unikátního centra, které zahraničním odborníkům pomáhá najít práci, bydlení, poskytuje i překladatelské služby nebo pořádá kulturní akce. Expat Centre Brno ročně vyřídí víc než tisícovku dotazů od cizinců, kteří v Brně pracují.
Brno. Ilustrační foto.
Brno. Ilustrační foto. | Foto: Brno.cz

BrnoBrno patří mezi dvě nejlepší světové metropole v oblasti integrace cizinců. Druhé největší české město ocenili odborníci z magazínu fDi Intelligence, který spadá pod prestižní britský deník Financial Times.

Experti Brno vyzdvihli díky fungování – na české poměry unikátního – "expat" centra. To pomáhá zahraničním odborníkům získat práci, bydlení a provází je životem v Česku. Brno v konkurenci 124 měst v žebříčku Cities of the Future 2016/2017 (Města budoucnosti) zabodovalo hned dvakrát – za integraci cizinců pracujících ve městě a v péči o investory. V kategorii „Expat support“ bylo spolu s Amsterdamem vyhodnoceno jako nejlepší v přístupu k začleňování lidí ze zahraničí.

Brněnské Expat Centre pomáhá mimo jiné vzdělaným cizincům, kteří pracují pro významné nadnárodní firmy, jež v regionu působí. Poskytují konzultační a asistentské služby například zaměstnancům IBM, Lufthansy nebo předního světového výrobce technologií FEI.

„Těmto odborníkům je nutné poskytnout v Brně vhodné podmínky k životu i práci, pomoci jim zorientovat se ve spleti českých úřadů a přispět k tomu, aby zde byli dlouhodobě spokojení a našli nový domov,“ uvedl náměstek brněnského primátora Jaroslav Kacer (TOP 09). Fungování Expat Centre finančně podporuje magistrát.

Cizinci, kteří do Brna přijdou, mají podle vedoucího centra Jana Kopkáše potíže například na úřadech. „Nekritizují ani tak to, že úředníci nemluví anglicky, ale spíš že nejsou ochotní vyjít vstříc, nesnaží se dorozumět,“ řekl deníku Aktuálně.cz Kopkáš.

Centrum zahraničním odborníkům proto poskytuje i překladatelské služby, pořádá kulturní akce nebo pomáhá i neformálně. „Dokážeme třeba propojit člověka, který má zájem o létání, s pilotem, jenž sem létá a je schopen mu zprostředkovat letecké kurzy,“ popsal Kopkáš.

„Jsem rád, že se právě v těchto oblastech Brno profilovalo jako nejlepší. V rámci internacionalizace města a při řešení aktuálních problémů spojených s nedostatkem pracovníků na českém trhu práce je již v této době nezbytné orientovat se také na hledání odborníků v zahraničí,“ dodal náměstek Kacer.

Zájem o služby centra každoročně roste. V roce 2016 vyřídili pracovníci centra 1100 konzultací a asistencí. Nejčastěji se dotazy cizinců týkají pobytových oprávnění, ubytování, zaměstnání, zdravotnictví a školství. Stále častěji se centrum zapojuje i do podpory mezinárodního rozvoje města, například při propagaci investičních příležitostí v Brně či získávání talentů v zahraničí.

V Brně pracuje podle odhadů až sedm tisíc anglicky mluvících cizinců s vysokoškolským vzděláním. Na Expat Centre, které založil Kanaďan žijící v Brně Don Sparling, se nejčastěji obracejí Američané, Rumuni, Rusové nebo Britové.

Projekt centra od roku 2010 provozuje sdružení Brnopolis s podporou magistrátu. Osobní nebo písemné konzultace poskytuje cizincům zdarma.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Tempela se zastal Ústavní soud, měl by být bezodkladně propuštěn z vězení

Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti Roberta Tempela, jenž po zrušení doživotí za dvojnásobnou vraždu na Sokolovsku zůstává ve vězení kvůli dřívějšímu trestu. Okresní soud v Sokolově by měl nyní dát bezodkladně pokyn k propuštění Tempela na svobodu, starší tresty si již odpykal, plyne z nálezu ústavních soudců. Další držení ve výkonu trestu je neústavní, zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Tempel si v roce 1996 vyslechl trest 5,5 roku vězení. Dostal se podmínečně na svobodu. V podmínce se však dopustil loupeže, a tak justice rozhodla, že vykoná zbytek trestu, tedy 457 dní, a také dalších 13,5 roku právě za loupeže. Následně dostal souhrnný doživotní trest vězení za dvojnásobnou vraždu v roce 2001, jejíž spáchání popíral.

Po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého ÚS byl Tempel nedávno zproštěn obžaloby z vraždy pro nedostatek důkazů. Vězeňská služba mu však přikázala odpykat zbývajících 457 dní z původního trestu, na svobodu se tak zatím vůbec nedostal. Tempel se obrátil na Okresní soud v Sokolově s návrhem, aby rozhodnutí zrušil, případně aby odložil výkon zbytku trestu, než se rozhodne o jeho promlčení nebo o započítání odpykaných let ze zrušeného doživotí. Okresní soud mu nevyhověl, nyní musí rozhodovat znovu, bude vázán nálezem ÚS.

Ústavní soudce Fenyk očekává, že by se nezákonně vězněný Tempel mohl dostat na svobodu už dnes. Nález ÚS dostane do datové schránky sokolovský soud.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruský úřad chce vysokou pokutu pro Google. Mohla by činit až 240 milionů dolarů

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor bude usilovat o to, aby americká internetová společnost Google dostala pokutu až 20 procent z ročních tržeb, která má firma v Rusku. Pokuta by tak mohla činit až 240 milionů dolarů (přes pět miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters. Google podle úřadu ze svých platforem opakovaně neodstraňuje nezákonný obsah a stále nezaplatil dříve vyměřené pokuty ve výši 32,5 milionu rublů (zhruba deset milionů Kč).

Roskomnadzor už začátkem října oznámil, že požádá soud, aby kvůli opakovanému porušování zákonů vyměřil americké internetové firmě Facebook pokutu ve výši pěti až deseti procent z jejích tržeb v Rusku. Dnes úřad agentuře Reuters sdělil, že proti Googlu hodlá tento měsíc postupovat podobně.

Podle údajů podnikové databáze SPARK loni tržby společnosti Google v Rusku dosáhly 85,5 miliardy rublů. Pokuta ve výši pěti až 20 procent by tak odpovídala částce 4,3 až 17,1 miliardy rublů (1,3 až 5,3 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy