


Velká města nemohou mít levné byty, říká developer. Naznačuje recept dostupného bydlení
V širším centru Prahy zbývá jen několik velkých rozvojových území. Developerská společnost Sekyra Group staví či bude stavět na třech z nich nové čtvrti.



V širším centru Prahy zbývá jen několik velkých rozvojových území. Developerská společnost Sekyra Group staví či bude stavět na třech z nich nové čtvrti.



Ceny nových a zánovních bytů setrvale rostou, stále více rodin a investorů tak namísto jednotky v novostavbě volí dostupnější alternativu – byt v paneláku. Dají se pořídit i o třetinu levněji a příznivější jsou díky tomu nejen životní náklady, ale také výnosy z pronájmu. Zájem je dokonce tak velký, že panelákové byty zdražují rychleji než developerské projekty.



Prozatím Češi pocítili konflikt mezi Íránem a Spojenými státy především při tankování dražšího benzinu či nafty. Teď by se měli začít připravovat i na dražší dovolené. Pokud se chystají vydat letecky do ciziny, je dost možné, že za cestu zaplatí víc, než plánovali.



Vydělávají klidně i miliony, ale zároveň bývají na štíru s přiznáváním kompletních příjmů a placením daní. Finanční správa se proto začíná na influencery a další tvůrce internetového obsahu, kteří vydělávají především přes sociální sítě, víc zaměřovat. A zároveň upozorňuje na nejčastější chyby, jichž se dopouštějí a jimiž přitahují pozornost berních úředníků.



Velké jazykové modely a na nich založení „povídací roboti“ se stali jednou z nejrychleji rostoucích digitálních služeb. Nabízejí je desítky technologických firem včetně těch největších a mají přes miliardu uživatelů. Škála problémů, jež s těmito digitálními poradci lidé řeší, je obrovská. A spolu s tím vzniká obrovské množství dat, nad jejichž osudem původní „majitelé“ nemají žádnou kontrolu.



Investice, která má hlavu, patu a výhled na Burdž Chalífu. Tak hlásá obrovský billboard poblíž brněnského hlavního vlakového nádraží. Reklama nejmenované společnosti lákající na vložení peněz do apartmánů v Dubaji působí dnes trochu nepatřičně. Ještě před dvěma týdny ovšem věrně vystihovala trendy na trhu se zahraničními investičními nemovitostmi.



Během příštích dvou dekád prý umělá inteligence udělá takové pokroky, že bude chytřejší než jakýkoli člověk na světě, převezme většinu naší práce a zajistí lidstvu takové bohatství, že se člověk bude moci věnovat jen koníčkům. Dostatečné příjmy na jejich zaplacení nám poskytne stát ve formě nepodmíněného příjmu. Tak to alespoň vidí Elon Musk.



Čtyřicetiletá Světlana žije v Česku už přes deset let. Za tu dobu vystřídala několik pracovních míst, většinou v gastronomii. Dnes pracuje v kantýně nejmenovaného pražského úřadu jako pomocná kuchařka. Pohostinství je jedním z oborů, kde Čechy nahrazují právě pracovní síly z Ukrajiny, jako je ona. Bez zahraničních pracovníků se dnes už v Česku neobejde žádný obor, kde je potřeba manuální práce.



Ještě před několika lety se jevil nájemní byt jako ideální zdroj pasivního příjmu. Stačilo si vzít hypotéku, pořídit nemovitost, pronajmout ji a ve většině případů měsíční splátky hypotéky pokryly činže placené nájemníkem a zbylo i něco navrch. Dnes je ale situace pro investory méně příznivá.



Platíte ženám stejně jako mužům? A pokud ne, dokážete to obhájit? Už od příštího roku budou muset české firmy dát úřadům na tyto otázky uspokojivé odpovědi. Vyžaduje to směrnice o transparentním odměňování, kterou má Česko ještě letos převést do tuzemské legislativy. Podle Evropské komise by měla zajistit ženám vyšší výplaty – stejné, jako mají jejich kolegové. Jenže reálně si ženy moc nepřilepší.



Sankcemi jste se střelili do vlastní nohy a škodí víc vám než nám. Tak zněly ještě před rokem posměšné hlasy z Kremlu, kdykoliv přišla řeč na hospodářské dopady války na Ukrajině.



Více než půl milionu pracovních míst v ohrožení a téměř sedm desítek profesí, které čeká postupný zánik. Český trh práce čekají v příštím desetiletí převratné změny a přesuny desítek tisíc lidí mezi sektory ekonomiky kvůli hledání nového zaměstnání. Hlavní roli bude hrát automatizace, robotizace, uvedení umělé inteligence do ostré praxe a nepříznivý demografický vývoj a stárnutí populace.



Nové byty dražší oproti loňsku více než o desetinu, ceny jednotek ve starších bytových domech meziročně vyšší dokonce skoro o pětinu. Dlouhodobě napjatý realitní trh letos zažil další vlnu zdražování. Je ovšem pokračování růstového trendu nevyhnutelné i v příštím roce? Za určitých okolností ne.



Jeho životopis je plný manažerských funkcí. Prošel několika významnými firmami, kde sbíral zkušenosti – pracoval třeba jako obchodní ředitel nebo šéf nákupu, postupně začal působit v nejvyšších managementech. Řídil i firmu s miliardovým obratem. Po padesátce ale nemůže sehnat práci.



Pořídit si vlastní byt je ve většině evropských metropolí stále hůře splnitelný sen. Česko přitom patří z hlediska dostupnosti bydlení mezi nejhorší v Evropě.



V Praze se dodnes staví podle pravidel, která město nastavilo v roce 1999. Zastaralý územní plán, klíčový pro rozvoj města, je jednou z hlavních příčin pomalé výstavby a astronomicky rostoucích cen nemovitostí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nyní představil nový Metropolitní plán, který má podle jeho ředitele Ondřeje Boháče výstavbu odblokovat.



Říkají, že je jim Česko malé. Nebo že chtěli postavit velké projekty, které by se tu realizovaly mnoho let. Hned několik významných českých developerů se vydalo na zahraniční dobrodružství. Hodnocení firem, které už mají za sebou několik let působení v cizině, pro Česko není příliš lichotivé.



Za milion korun v Praze jen stěží pořídíte slušnou garáž. Za stejné peníze – a mnohdy ještě o pár desítek tisíc méně – se v mnoha českých městech dá koupit celý byt. Stačí nahlédnout do nabídky realitních webů – lze tam najít třeba čtyřpokojový byt o výměře 90 metrů čtverečních takříkajíc za hubičku: bez tisícovky za 950 tisíc korun.



Do realitního byznysu zamířil hned po studiích, před deseti lety David Hauerland založil vlastní firmu zabývající se nemovitostmi. Dnes společnost Fidurock, kterou vlastní společně s kolegou Petrem Valentou, spravuje celkem čtrnáct menších obchodních center v regionech a dvacítku činžáků. V plánu je přitom další růst.



Patří mezi klíčové postavy a propagátory nového cirkusu v Česku. Jiří Turek se žánru, původně pod označením pohybové divadlo, věnuje už od 90. let. Stál za organizací mnoha akcí, díky nimž mohlo české publikum zjistit, že cirkus nemusí být jen šapitó se zvířaty, klauny a artisty. Nejvýznamnějším Turkovým počinem je festival Letní Letná, který přivedl do Prahy nejzvučnější jména nového cirkusu.