Nejistá sezona. Svět čeká na to, kdy se ropná krize promítne do cen letenek

Prozatím Češi pocítili konflikt mezi Íránem a Spojenými státy především při tankování dražšího benzinu či nafty. Teď by se měli začít připravovat i na dražší dovolené. Pokud se chystají vydat letecky do ciziny, je dost možné, že za cestu zaplatí víc, než plánovali.

S každým dalším dnem, kdy tankery s leteckým palivem nemohou proplouvat Hormuzským průlivem, se zvyšuje i riziko rušení letů.

Konflikt na Blízkém východě způsobil, že ceny leteckého paliva od ledna vzrostly více než dvojnásobně. V první reakci aerolinky rušily méně lukrativní lety a začaly účtovat palivové příplatky k letenkám do vzdálenějších destinací. Nešlo ale o nic dramatického, na takové období se teprve čeká.

Pokud se v nejbližší době nepodaří průliv otevřít a dodávky kerosinu z blízkovýchodních rafinerií se neobnoví, přijde to na začátku hlavní turistické sezony. „Z krize vysokých cen nyní směřujeme do krize v dodávkách leteckých paliv. Blížíme se k ní velmi rychle,“ varoval v druhé půlce dubna eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen.

Zásoby pro stávající provoz podle něj vystačí zhruba na šest týdnů, tedy asi do konce května. Když se během této doby nepodaří situaci stabilizovat, přijde další, tentokrát už výraznější rušení letů a také další zdražování letenek.

Provozovatelé letišť i samotné aerolinky horečně hledají nové zdroje kerosinu, aby nahradili výpadky importu z Blízkého východu. Zatím se to daří jen částečně. Evropská komise pak monitoruje zásoby a dodávky leteckého paliva napříč starým kontinentem a připravuje krizový plán.

Evropský kerosin vítězí

Dopady blízkovýchodní krize v leteckém průmyslu se svou hloubkou v jednotlivých regionech liší. Mají však jedno společné. Zatímco v případě běžných paliv pro silniční dopravu je největším problémem omezení dodávek ropy a jejich zdražení, v případě kerosinu se problém násobí.

Jeho významná část se vyrábí v rafineriích přímo v zemích kolem Perského zálivu a odtud na tankerech míří do cílových zemí. Tyto dodávky ovšem uvízly kvůli íránské blokádě hlavní trasy přes Hormuzský průliv.

V případě Evropy se „doma“, v místních rafineriích, produkují přibližně tři pětiny paliva, které tankují letouny na evropských letištích. Zbylé dvě pětiny jsou z dovozu a z toho polovina pochází ze Saúdské Arábie, Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátů. Napříč kontinentem tak vypadlo kolem 20 procent dodávek leteckého paliva.

Evropské rafinerie na hraně kapacit

Prozatím se to neprojevilo přímo nedostatkem. Jednak díky zásobám z minulosti a také zvýšením evropské výroby. Evropské rafinerie – od největších v Rotterdamu, Antverpách, rakouském Schwechatu až po menší v Litvínově či Kralupech nad Vltavou v Česku – vnímají dodávky kerosinu pro aerolinky jako prioritu a zvyšují jeho produkci. Narážejí však na své kapacity.

„Aktuálně jede rafinerie v Rotterdamu v režimu plného výkonu. Další zvyšování produkce je ale limitované,“ tvrdí šéf nizozemské pobočky společnosti Shell Frans Everts. Provoz ropných rafinerií je sice možné přizpůsobovat změnám v poptávce, tedy jako nyní především k výrobě kerosinu. „Ale jde o malé rozdíly v řádu jednotek procent,“ dodává.

Jaká je situace na letištích? Například v Praze údajně potíže v nejbližší době nehrozí. „Letiště Praha i nadále nemá problémy s dodávkami leteckého paliva, naopak evidujeme zasmluvněné dodávky na více jak měsíc dopředu. Nemáme v tuto chvíli ani žádné informace od dodavatelů, že by se situace měla zásadně změnit,“ tvrdí mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.

Zásobníky jsou plné z více než 90 procent. Důvodem je, že hlavními dodavateli jsou jednak obě české rafinerie a jednak rakouská OMV. Tedy v obou případech evropské závody – Praha tak není přímo závislá na dodávkách kerosinu z Perského zálivu.

Podobně je tomu na velkých letištích v Nizozemsku nebo Španělsku, neboť tyto země jsou čistými vývozci. Naopak třeba Velká Británie dováží až dvě třetiny své spotřeby leteckých paliv a patří tak mezi nejzranitelnější trhy.

Pokud se situace bude zhoršovat a zásoby tenčit, nejodolnější budou velké mezinárodní letecké uzly napojené na více zdrojů současně. Výpadky od některých dodavatelů mohou snáze kompenzovat. Naopak nejzranitelnější jsou menší a regionální letiště, často závislá na jednom zdroji dodávek nebo na pravidelném zásobování z větších letišť. Část z nich navíc nemá dostatečné skladovací kapacity a spoléhá na průběžné dodávky.

Jakmile se tok paliva zpomalí, regionální letiště se dostanou pod tlak jako první. V praxi to znamená, že aerolinky mohou začít omezovat nebo rušit spojení právě na těchto trasách — nikoli kvůli poptávce, ale kvůli logistice a dostupnosti paliva. Naopak dálkové trasy a spojení do oblíbených turistických destinací jsou pro aerolinky v době dovolených prioritou a jejich rušení je až poslední v řadě.

Příplatky k letenkám

Podle Mezinárodní asociace leteckých dopravců tvoří náklady na palivo čtvrtinu až třetinu nákladů leteckých dopravců. Jeho cena od ledna vzrostla ze zhruba 90 dolarů za barel v některých dnech i na více než dvojnásobek.

To už je citelný zásah do hospodaření, obzvlášť pro lowcostové dopravce operující s nízkými maržemi. Analýza organizace Transport & Environment ukazuje, že samotný růst ceny paliva zvýšil náklady aerolinek přibližně o 88 eur na pasažéra u dálkových letů z Evropy a o 29 eur na vnitroevropských linkách. Třeba společnost EasyJet varovala, že jí současná krize může způsobit za první pololetí roku výrazné ztráty.

Škrty ztrátových letů

Kerosinová krize se zatím projevuje především zdražováním letenek či účtováním palivových příplatků. K rušení letů přistoupilo jen několik leteckých společností. Škrtaly přitom hlavně ztrátové lety, jejichž osud byl nahnutý už před válkou v Íránu.

Typickým příkladem je Lufthansa, která v druhé polovině dubna oznámila zrušení 20 tisíc letů do letošního podzimu. Vedle toho odstavila necelé tři desítky starších letounů s vysokou spotřebou. Díky těmto opatřením chce německá firma ušetřit na 40 tisíc tun kerosinu pro výnosnější a frekventovanější trasy.

Skandinávská SAS podle Reuters zrušila v dubnu přibližně tisíc letů, což navazuje na stovky zrušených spojů už v březnu. Třetím evropským dopravcem škrtajícím lety byla nizozemská KLM. V jejím případě šlo ovšem spíš o „drobnou“ operaci – zrušených 160 letů představuje méně než procento z celkového letového plánu firmy.

Vedle přímého rušení linek se aerolinky snaží optimalizovat provoz i méně viditelnými způsoby. Patří mezi ně nasazování úspornějších letadel jako v případě Lufthansy, která vyřadila z provozu několik desítek největších kerosinových „žroutů“, změny tras nebo i takzvané tankovací strategie, kdy letadla nabírají více paliva, než by potřebovala, pokud je v cílové destinaci dražší nebo hůře dostupné.

Třetím opatřením je snaha kompenzovat prudce rostoucí náklady zdražením letenek nebo účtováním palivových příplatků, a to především u dálkových letů. V Evropě k tomu přistoupila především skupina Air France-KLM, která v dubnu oznámila zvýšení cen dálkových letenek zhruba o 50 eur za zpáteční cestu.

Scénáře pro letní dovolené

Na to, jak bude vypadat letní sezona a jak citelně zasáhne peněženky či komfort lidí vyrážejících na dovolenou, bude mít vliv více faktorů. Urovnání konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem a co nejrychlejší obnovení provozu v klíčové námořní úžině by zachránily prázdniny, ale muselo by k tomu dojít v nejbližších dnech.

I při brzkém obnovení námořní plavby v Hormuzském průlivu je ale podle Mezinárodní energetické agentury potřeba počítat s vyššími cenami po delší dobu. Doprava leteckého paliva z Perského zálivu do Evropy a následná distribuce k jednotlivým letištím totiž trvá tři týdny až měsíc. Agentura tak upozorňuje, že vyšším cenám letenek v letních měsících už patrně není možné se vyhnout.

Druhý scénář kalkuluje s tím, že se jednání mezi stranami íránského konfliktu protáhnou až do května, případně ještě dál. A to už může způsobit skutečné výpadky dodávek paliva pro některá letiště a rušení podstatně většího počtu letů.

Krize v červnu

Evropa se intenzivně připravuje. Vedle snah o co největší zvýšení produkce kerosinu v rafineriích hledají obchodníci s leteckým palivem také alternativní zdroje, a to především ve Spojených státech a Nigérii. Analytici agentury Reuters nicméně spočítali, že pokud by se podařilo nahradit jen polovinu dovozu kerosinu z Blízkého východu, Evropa by mohla čelit kritickému nedostatku paliva už v červnu. Pokud by se podařilo nahradit 75 procent výpadku, problém by se posunul až na srpen.

Evropská komise pro tento případ připravuje strategii sdílení paliva. „V unii panuje pocit solidarity, musíme tuto krizi řešit společně. Plány Evropské komise budou zahrnovat spolupráci mezi členskými státy, dodavateli paliv, letišti i leteckými společnostmi na zajištění dodávek,“ popisuje eurokomisař Jørgensen.

Co by znamenalo naplnění horšího scénáře pro evropské dovolenkáře? Například šéf nízkokonákladového dopravce Ryanair Michael O’Leary varoval, že pokud dojde k narušení dodávek paliva od června, bude i jeho firma nucena lety omezovat. Podobnému kroku by se nevyhnuly ani další nízkonákladové aerolinky, které přitom tvoří významnou část dovolenkového provozu z Česka, potažmo po Evropě.

Patrně nehrozí, že by Evropané kvůli problémům museli ve velkém rušit zájezdy. Měli by se ale připravit na to, že se jim výlety za sluncem kvůli vyšším cenám letenek prodraží. A také že budou mít na výběr z menšího počtu letů, než tomu bývá obvykle. Pozorní by pak měli být také lidé plánující lety do Asie. Také tamní aerolinky už ruší řádově desítky letů a varují, že v případě vleklé krize budou škrtat podstatně víc.