Praha - 27 miliard eur během sedmi let do Česka dorazí. Vicepremiér Jiří Čunek dohodl s Evropskou komisí plán, jak bude Brusel peníze posílat.

Tím zmizely pochybnosti, že se značnou část peněz nepodaří vyčerpat.

Plán dotací, tzv. "Národní strategický referenční rámec", Češi domluvili v komisi mezi posledními. Slavnostně bude vyhlášen 27. července, tím však práce nekončí.

Ministerstva i krajské řady budou muset během léta spěchat, aby připravily další nutné dokumenty.

Další termín: konec roku

"Důležité jsou dva kroky," připomíná Petr Zahradník, který řídí evropskou kancelář České spořitelny.

Během podzimu bude nutné přesvědčit Brusel, aby schválil 24 operačních programů, které stanoví pro čerpání peněz konkrétní podmínky. "Bylo by tragické, kdyby se to nesplnilo," říká Zahradník. V takovém případě by u neschválených programů propadla dotace.

"S ohledem na postup vyjednávání většiny operačních programů je konec roku reálný předpoklad," slibuje ředitel odboru analýz Čunkova ministerstva Josef Postránecký.

Jiří Čunek má z titulu ministra pro místní rozvoj eurofondy na starosti | Foto: Tomáš Adamec

"Troufám si tvrdit totéž," říká i ekonom Zahradník.

Nejdůležitějších je sedm věcných programů, které spravují ministerstva, a sedm krajských programů. Jejich prostřednictvím do Česka nateče naprostá většina bruselských peněz, které mají zajistit, aby se úroveň veřejné správy, vzdělávacího systému a infrastruktury srovnala s průměrem Evropské unie.

Nejlépe připraveny jsou tři věcné operační programy (Podnikání a inovace, Doprava a Životní prostředí). Přitom úplně nejlepší je podnikatelský program, který zřejmě dostane první bruselské dotace už na podzim.

Podle Zahradníka nezaostala ani příprava krajských programů, proti ostatním se opožďuje příprava obou programů, které spravuje ministerstvo školství (Výzkum a vývoj pro inovace, Vzdělání pro konkurenceschopnost).

Čekání na příručky

Druhým potřebným krokem je tzv. "implementace". Jednotlivá ministerstva i kraje musí připravit co nejsnadnější cestu, aby se firmy, obce, občanská sdružení, školy či kulturní instituce k bruselským dotacím co nejsnáze dostaly.

"Hlavní zásadou musí být jednoduchost," upozorňuje Arnošt Marks, který se evropskými dotacemi ve státní správě dlouhodobě zabýval.

Prvním krokem "implementace" je výzva k podávání projektů. V této chvíli ji už vyhlásily ministerstva průmyslu, dopravy a životního prostředí. Během léta tak učiní kraje.

Úřady zároveň musí vydat přehledné příručky a průvodce, jak vyplnit elektronickou přihlášku. "Například ministerstvo průmyslu se poučilo a jeho příručka je mnohem lepší a jednodušší než minule," chválí Dan Marek, který o evropských dotacích přednáší na olomoucké univerzitě. Věří, že všechna ostatní ministerstva i kraje vydají stejně dobré příručky ještě během léta.

Dosavadním čerpání peněz však mělo i další úzká místa.

"Jde o to, aby žadatel o dotaci včas dostal zprávu, jak jeho projekt dopadl, aby s ním byla bez okolků uzavřena smlouva a včas dostal peníze. V minulém období to vázlo," připomíná Petr Zahradník.

Nejvíc přiteče betonu

Z definitivní verze referenčního rámce vyplývá, že Česko chce nejvíc utrácet za dálnice a silnice, na které půjdou během sedmi let čtyři miliardy eur. Český stát ovšem už dnes dává dálnicím trojnásobnou částku.

Bruselské investice proto více poznají další hojně dotované obory, především železnice, čistírny odpadních vod a výzkumné ústavy.

Rámec je podle expertů i po úpravách nepříliš podařeným dílem. Ani v definitivní verzi se totiž nepodařilo odstranit překrývání záměrů jednotlivých ministerstev.

Například celoživotní vzdělávání podporuje program ministerstva školství půl miliardou eur, další půlmiliardu dává ministr práce na profesní vzdělávání a stejnou částku na rekvalifikace. Tyto obory jsou přitom v západních zemích součástí jediného systému celoživotního vzdělávání.

Úkol pro celou vládu

Předseda evropského výboru sněmovny Ondřej Liška má rámec za příliš složitý. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ekonom Zahradník upozorňuje, že Česko není připraveno, aby výsledky investic monitorovalo. Bez toho nebude ani schopno Bruselu prokázat, že dotace byly účelně využity. "Nechci věštit negativní scénáře, ale když monitorování selže, tak se může stát, že značnou část prostředků budeme vracet," varuje Zahradník.

"Referenční rámec je příliš složitý a bude čerpání peněz komplikovat," míní také předseda evropského výboru ve sněmovně Ondřej Liška (Zelení). Tato nevýhoda se podle něho může částečně dohnat, pokud se podaří připravit pro žadatele přehlednou cestu k dotacím.

"Určitě by pomohlo, kdyby se podařilo přimět ministra pro místní rozvoj, aby úžeji spolupracoval s ostatními resorty," doporučuje Liška.