Praha - Byla to Praha, kde přesně před čtyřmi sty lety publikoval Johannes Kepler své dílo Astronomia Nova, v níž formuloval první dva ze svých zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. Třetí zákon pak publikoval o deset let později v Linci.

Astronomové si to připomínají právě probíhající mezinárodní konferencí v pražském Národním technickém muzeu (které je ovšem stále v rekonstrukci a pro veřejnost se zase otevře až příští rok). V úterý v osm večer pak otevřou malé Keplerovo muzeum v Praze, v Karlově ulici číslo 4, v domě, v němž velký astronom a matematik strávil poslední léta svého pobytu v Praze, kde byl jeho mecenášem císař Rudolf II.

Sněhová vločka, čerpadlo i kosmonautika

Kepler navázal na Koperníkův model světa se Sluncem obíhaným planetami a opravil jeho matematické nepřesnosti. Keplerovo poznání umožnilo v té době například lepší námořní navigaci podle hvězd.

Byl ostatně velice pilný i v jiných oborech. "V Praze se zabýval také optikou, navrhl speciální dalekohled. Zjistil, že sněhové vločky mají vždy šestiúhelníkovou strukturu, takže se vlastně stal i zakladatelem krystalografie. A také sestrojil čerpadlo na zavlažování zahrad," vypočítává Alena Šolcová z České astronomické společnosti.

Letos v březnu odstartoval do vesmíru dalekohled pojmenovaný Kepler. Hledá planety ležící mimo naši Sluneční soustavu. | Foto: NASA

"Až o hodně později, v roce 1957, kdy startovala první umělá družice kolem Země, se Keplerovy zákony uplatnily i v kosmonautice," připomíná předseda organizačního výboru konference o Keplerovi Jiří Grygar.

Chceme pumpu, nebo nové poznání?

"I po čtyřech stech letech je stále bolestivě aktuální srovnávat, jaká byla a jaká je role vědy ve společnosti, v jaké podobě se věda stala součástí společenské kultury," povzdechl si při setkání s novináři Petr Hadrava z Astronomického ústavu Akademie věd s narážkou na připravované nové financování výzkumu, podle něhož stát vezme peníze zejména Akademii věd a dá je průmyslových podnikům na jejich aplikovaný výzkum.

"Současná politická reprezentace se pomátla, chce od výzkumu okamžitý efekt a nevidí dlouhodobý význam. Jako by tehdy chtěla Keplerovu pumpu, ale ne Keplerovy zákony," shrnul natvrdo Jiří Grygar.