Nakladatelství Argo 30. dubna vydává titul s názvem Legendy a pověsti staré Šumavy. Jde o výbor z původních záznamů šumavských pověstí, které z němčiny přeložil a uspořádal Josef Rauvolf, známý jako dvorní překladatel beatniků. Čtvrté vydání knihy rozšířené o čtyři desítky textů doprovázejí „váchalovské“ linoryty malíře a grafika Ladislava Sýkory, kterého šumavský kraj inspiruje dlouhodobě.
O počátcích české historie se toho mnoho neví. Jediné písemné prameny, které přibližují příběhy prvních slovanských panovníků na území Čech a Moravy, pochází z knih kronikářů žijících o mnoho staletí později. Znáte příběh o praotci Čechovi a víte, pro koho si chodila bájná Polednice? Otestujte své znalosti v kvízu, který je součástí letního speciálu vzdělávacího projektu Chytré Česko.
Jiří Kostečka je známý český jazykovědec, autor učebnic a metodických textů, který se podílel mimo jiné i na podobě nových státních maturit. Uplynulé tři roky strávil v Austrálii a na Novém Zélandu jako učitel češtiny pro krajany, kteří mají zájem si jazyk své rodné země udržet. O rozdílech mezi žáky i o specifikách učení češtiny v Austrálii mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nacisté projevovali o české korunovační klenoty vždy mimořádný zájem. Byli si vědomi, že svatováclavský kult je zásadní součástí nejen české státní a církevní ideologie, ale zároveň klíčovou součástí německo-českých vztahů. Třetí muž nacistické říše Reinhard Heydrich i proto krátce po příjezdu do Prahy prohlásil: "Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv. Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu."
V pražské Trafo Gallery vystavuje malíř a hudebník Jan Vytiska (32) své obrazy inspirované lidovými pověstmi a bájemi z knihy Čertoviny z Valašska. Na výstavě Paradise (Ráj) nejde ovšem o kopie milých strašidel, Vytiska ukazuje, jak by to mohlo vypadat v pekle, kdyby bylo součástí lidské mysli. Malíř podle slov kurátora Otto M. Urbana pracuje s chaosem současnosti, spojuje velká umělecká gesta s banalitou popkultury, krásu s ošklivostí a smrt se životem. Vytiskův kolega Jiří Havlíček už dříve o Vytiskových obrazech napsal: "Vytiska se přehrabuje na smetišti lidové zábavy a oživuje prohřešky proti dobrému vkusu." Výstava potrvá do 31. 12. a vychází k ní i kniha Pardise, již uspořádal kurátor.
Nejznámější je asi pověst o vejcích, která se přidávala do malty
