Případným zrušením nákupu F-35 by vznikla škoda asi 30 miliard, řekl Babiš

Případným zrušením nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu by vznikla škoda asi 30 miliard korun, řekl v úterý novinářům při návštěvě liberecké nemocnice premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení.

Babiš také zpochybnil plány na růst rozpočtu ministerstva obrany v příštích letech, které v úterý při jednání sněmovního výboru pro obranu prezentoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Peněz dá vláda podle Babiše na armádu tolik, aby byla bojeschopná a plnila závazky v rámci NATO.

Předseda vlády v úterý zopakoval, že kontrakt o pořízení F-35 už nebylo možné zrušit. "Protože kdybychom je zrušili, tak by vznikla škoda asi 30 miliard," dodal. Letouny zmínil, když mluvil o závazcích České republiky v NATO, které se podle Babiše za předchozí vlády plnily jen placením záloh na F-35.

To, že projekt nákupu F-35 je v takovém stadiu, že musí pokračovat, řekl Babiš koncem ledna po návštěvě čáslavské letecké základny. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy uvedla, že smlouva odpovídá standardním kontraktům uzavíraným Američany, úprava smlouvy proto podle ní není příliš reálná. Případné posunutí splátkového kalendáře by podle Černochové mohlo znamenat zpoždění dodávek prvních letounů.

Předseda SPD Tomio Okamura následně zopakoval, že pro SPD je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý. Počátkem února po jednání koaliční rady řekl, že zrušení nákupu stíhaček F-35 bez vrácení už zaplacených záloh a následné pořízení jiných strojů by mohlo být ještě dražší než pokračování v projektu. Zálohy jsou v podstatě nevratné, uvedl Okamura.

Čtyřiadvacet letounů F-35 má nahradit 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. O jejich pořízení rozhodla předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu má Česko zaplatit 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace základny v Čáslavi. Jde o nejdražší armádní nákup.

Babiš v Liberci také komentoval dnešní Zůnova vyjádření ve sněmovním výboru pro obranu. Letošní návrh rozpočtu ministerstva obrany 154,79 miliardy korun je sice o 21 miliard korun nižší než původní návrh předchozí vlády Petra Fialy (ODS), Zůna se ale odkázal i na rozpočtové výhledy na roky 2027 a 2028, které podle něj deklarují budoucí směr a dokazují, že strategický kurz ČR se nemění. Příští rok by měl rozpočet obrany podle těchto výhledů dosáhnout 215,3 miliardy korun a v roce 2028 by měl dále vzrůst na 238,2 miliardy korun.

"Nevím, kde pan ministr na to přišel," řekl Babiš. Zůna by se měl podle premiéra soustředit na prověření netransparentních armádních zakázek a nábor vojáků a zlepšení jejich výbavy a výstroje. Peněz dá vláda podle Babiše na armádu tolik, aby byla bojeschopná a plnila závazky v rámci NATO. "Základ je, abychom měli dobrou armádu, aby vojáci byli spokojení. Chceme určitě jim stavět i byty," podotkl.