Praha - Při každé běžné silniční kontrole by nyní měli policisté zjistit, zda řidič není pod vlivem alkoholu. Po prvním měsíci policie analyzuje, jak to dopadlo.
Potíž je v tom, že měřicí přístroje, jež má k dispozici, to nemusí úplně přesně ukázat.
A zákon zároveň policistům neumožňuje, aby na to brali ohled.
Přirozený alkohol nevadí
Lidské tělo při běžném metabolismu v sobě vytváří alkohol, takže člověk ho má trochu v těle, i když vůbec nepil. To by však při silniční kontrole vadit nemělo.
"Tak se podívejme," říká Karel Nešpor, primář Psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích a odborník na léčení závislosti na alkohol, a listuje učebnicí soudní medicíny. "Přirozené množství alkoholu v lidském těle může dosahovat 0,03 promile v krvi nalačno a 0,05 promile po jídle. To je úplně zanedbatelné, na to se nikdo nemůže vymlouvat," zdůrazňuje.
Takové stopové množství by vlastně měřicí přístroj vůbec neměl zjistit.
Jiná situace může nastat, když řidič krátce před dýcháním do měřicího přístroje vypije nealkoholické pivo, sní rumovou pralinku, použije některé kapky proti kašli nebo si do pusy nastříká ústní sprej. V tom případě může přístroj na páry reagovat a vyhodnotit je jako známku vysokého obsahu alkoholu.
Omyl však vyjasní druhé zkušební foukání o něco později, případně test z krve.
Přístroj má odchylky
Podstatnější problém je někde jinde: žádné měřicí zařízení nefunguje úplně přesně. A může poskytnout i falešně pozitivní výsledek, jak se odborně říká situaci, kdy přístroj mylně hlásí, že v řidičově dechu našel stopy po alkoholu.
Policisté už nepoužívají k dechové zkoušce řidičů detekční trubičky. Ty byly na jednorázové použití a obsahovaly bezbarvý chroman draselný, který alkohol obsažený v dechu redukuje na sůl chromitou, jež se zbarví do zelena. Trubičky byly však jen orientační. Našly alkohol, ale neurčily jeho množství.
Policie má dnes jiné přístroje. Vyrábí je německá firma Dräger, stojí kolem třiceti tisíc korun a fungují na principu spektrofotometrie v infračervené oblasti spektra. Čili: infračervené záření je v přístroji pohlcováno parami etanolu, a podle toho se určí množství obsaženého alkoholu.
"Je to velmi přesný přístroj s udávanou odchylkou jen plus minus pět procent," konstatuje Jaroslav Zikmund, soudní znalec v oboru toxikologie z Prahy. Vzápětí však dodává: "Jenomže tenhle údaj platí, když při teplotě nějakých čtyřiatřiceti stupňů měříte kalibrační směs, tvořenou dusíkem a parami etanolu a bez obsahu vodní páry. V praxi je to složitější."
Praxe je odlišná
V praxi totiž řidič do detekčního přístroje vydechuje ze svých plic vzduch, tedy celou škálu plynů, s proměnlivou vlhkostí.
"V praxi prostě dostáváte hodnoty trochu odlišné od reality. Všichni to vědí, ale nikdo o tom oficiálně nechce moc mluvit," kriticky říká Zikmund. Podle něj může chyba v měření dosáhnout až hodnoty 0,24 promile (což odpovídá zhruba vypití jednoho piva).
"Jenže policisté vám nic tolerovat nesmějí, i když vědí, že může jít jen o nepřesnost přístroje," navazuje dopravní expert Stanislav Huml, dřívější velitel středočeské dopravní policie.
"Není to tak dobře. Policie by měla určit, jaká výchylka odpovídá nepřesnosti měřidla, a tu brát v úvahu při posuzování stavu řidiče," tvrdí.
Zákon nezná toleranci
To však policie neudělala. "Policisté postupují v souladu se zákonem, který nezná žádnou toleranci alkoholu, a všechny případy zjištěných pozitivních hodnot alkoholu v dechu oznamují správním orgánům k dalšímu řízení," vysvětluje kapitánka Veronika Benediktová z Policejního prezidia.
"Řešení těchto případů na místě, v blokovém řízení, není totiž v kompetenci Policie ČR. Konečné rozhodnutí o tom, komu bude či nebude uložena za oznámené jednání sankce, je čistě v gesci správních orgánů, které při projednávání přestupku přihlížejí ke všem okolnostem případu," dodává.
Úřady mohou přihlížet realitě
Jak to tedy v praxi dopadá?
"Policie odebere řidičský průkaz a pošle ho na obecní úřad. Když tam pak řidič trvá na tom, že opravdu nepil, a neexistuje žádná svědecká výpověď, která by jej usvědčila ze lži, na úřadě obvykle odečtou z naměřené hodnoty alkoholu těch 0,24 promile. A respektují ten výsledek po odečtení," popisuje soudní znalec Zikmund.
"Pro řidiče je to ovšem nepříjemná procedura, a zvlášť pro toho, kdo se řízením auta živí," poznamenává.
"Určitě bych nechtěl tolerovat alkohol za volantem," shrnuje bývalý dopravní policista Stanislav Huml. "Ale měli bychom prostě diskutovat o technické přesnosti měřidel, a ji pak jednoznačně přizpůsobit i praxi."
