Praha - Více jak 58 procent onkologických pacientů v Česku je podle nedávno provedeného průzkumu ohroženo podvýživou. Ta má přitom významný negativní dopad jak na průběh léčby a její výsledek, tak i na délku hospitalizace či úmrtnost pacientů s rakovinou.
V případě rakoviny jícnu, žaludku nebo slinivky se toto číslo pohybuje dokonce kolem 80 procent. Specializované nutriční péče se přitom dostane jen necelé desetině pacientů, ostatní se tak musí obvykle spokojit pouze s obecnými radami.
Vyplývá to tak z výsledků celonárodního průzkumu NutriAction, provedeného v onkologických ambulancích. Ten proběhl na základě iniciativy společnosti Nutricia a pod záštitou České onkologické společnosti.
Průzkumu se mezi lednem a červnem 2011 zúčastnilo 4363 pacientů na 52 pracovištích po celém Česku.
Jeho výsledky jsou alarmující. Neplánovaně zhubla necelá polovina pacientů, přičemž snížený příjem stravy byl zaznamenán přibližně u každého pátého.
Důvody jsou různé, mezi nejvýznamnější přitom patří případy, kdy člověk musí "bojovat" o každé sousto - například v důsledku ozařování může být velmi bolestivé polykání, může docházet k pálení v ústech, pocitům na zvracení a podobně.
Chuť k jídlu samozřejmě ovlivňuje i psychický stav pacienta - deprese, obavy z nemoci či strach na ni mají velmi nepříznivý vliv. To platí zejména pro pacienty krátce po zjištění diagnózy. V jejich případě může ke srovnání příjmu potravy příznivě přispět například předepsání vhodných antidepresiv.
Problém hubených i obézních
Problém podvýživy byl alespoň doposud poměrně podceňován. Jedním z důvodů, proč mu není věnováno více pozornosti, je i skutečnost, že tento problém často není příliš vidět. Jako dobré "maskování" působí obezita - tlustí lidé jsou však podvýživou ohroženi stejně jako hubení.
"Nechtěný úbytek hmotnosti o pět procent za tři měsíce - což je například u člověka vážícího 70 kg pouhých tři a půl kilogramu - již svědčí o riziku podvýživy," říká k tomu MUDr. Přemysl Škaloud.
Ztráta hmotnosti je přitom nežádoucí, protože dochází k úbytku a slábnutí svalstva, včetně srdečního či dýchacího.
"Již úbytek váhy vyšší než 5 % přitom zhoršuje prognózu onemocnění, úbytek váhy vyšší než 10 % před operací může být dokonce rizikovým faktorem úmrtnosti," říká k tomu profesor Jiří Vorlíček, ředitel Masarykova onkologického ústavu a prezident České onkologické společnosti.
Nedostatek odborných pracovišť
Problémem Česka je v současnosti zejména nedostatek odborných nutričních pracovišť, kterých tu působí pouze kolem šestasedmdesáti.
Přitom jen za rok 2007 bylo nahlášeno na 76 tisíc nových případů zhoubných nádorů. Jejich celkový počet se u nás potom šplhá ke 450 tisícům případů.
Nedostatek je také nutričních terapeutů, kteří jsou obvykle k dispozici pouze v období hospitalizace pacienta v nemocnici. Podle profesora Vorlíčka se proto nyní lékaři snaží, aby byl v každém komplexním onkologickém centru odborník na výživu.
Pacient sám tak často musí příslušné informace aktivně vyhledávat, ať už na webu (například na www.vyzivavnemoci.cz), nebo v informačních materiálech dostupných v lékařských ordinacích.
Zejména u seniorů pak hraje nezastupitelnou roli rodina, ať už tím, že si hubnutí obvykle první všimne, nebo poté svojí úlohou v následné péči.
Podvýživou nejsou ohroženi jen onkologičtí pacienti, ale také další skupiny obyvatel - podle některých odhadů činí náklady na léčbu komplikací spojených s podvýživou v Evropské unii kolem 170 miliard eur; jen v Česku je to potom kolem 60 miliard korun.
