Štrasburk - V zemích EU čeká na transplantaci životně důležitých orgánů deset tisíc lidí. Na vině je nejen fakt, že prakticky každý stát má vlastní legislativu, ale i černý obchod s orgány.

Ve své zprávě na to upozornil Evropský parlament. "Mezi nedostatkem orgánů a obchodováním s nimi existuje spojení," konstatovali europoslanci.

Zdaleka ne všichni ale s takovou formulací souhlasí. Například María Sornosa Martínezová za eurosocialisty zdůraznila, že za zprávami o obchodování s orgány stojí spíše než fakta pověstné "městské legendy", tedy třeba ta o černé sanitce.

Čtěte v souvislostech: Černá sanitka přijela podruhé. A není to fáma

Také Miroslav Ouzký (ODS) si myslí, že zpráva je neadekvátní. "Je to na hranici mého vnímání etiky," řekl Aktuálně.cz.

Europoslanci ve zprávě navrhli Evropské komisi, aby v chystané směrnici o dárcovství nezapomněla ani na evropské průkazy dárců. Měla by se také zlepšit informovanost lékařů i pacientů.

Zavedení eurokartiček je ovšem jen těžko realizovatelné přání: země EU totiž k dárcům přistupují odlišně.

Zatímco například v Česku, ale i na sousedním Slovensku a v Rakousku platí předpokládaný souhlas, a pokud není občan registrován jako odmítač, mohou mu lékaři po smrti odebrat orgány k transplantaci potřebným, v Německu nebo Velké Británii je tomu přesně naopak.

K provedení odběru musí vždy existovat výslovný souhlas. Ten písemně stvrdilo šest milionů Němců, tedy asi 8 procent německé populace.

Odmítači? V ČR jen necelá tisícovka

Česko před čtyřmi lety zavedlo Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Žádný nával odmítačů se ale nekonal. K dnešnímu dni je v něm totiž pouze 863 osob, za poslední rok jich přitom přibylo jen sto.