Barcelona - O letním víkendu prší v průměru víc než v pracovních dnech. Alespoň ve Španělsku a okolní části západní Evropy. Není to však žádná schválnost; zdá se, že víkendové deště jsou jedním z nechtěných důsledků lidské činnosti.
Arturo Sanchez-Lorenzo z Barcelonské univerzity a jeho kolegové zkoumali záznamy ze španělských meteorologických stanic z let 1961 až 2004. Jak pak popsali v odborném periodiku Geophysical Research Letters, podařilo se jim vysledovat určitou nepříjemnou pravidelnost: V létě prší o něco víc ve volných víkendových dnech než ve dnech pracovních. Oproti tomu v zimě se situace obrací a více srážek zaznamenávají meteorologové v pracovní dny než v sobotu a neděli.
Podobný stav je pak podle výzkumníků i v západní části Evropy přiléhající ke Španělsku.
Jak je něco takového možné?
Počasí podle lidského týdne
Už před deseti lety si všimli Randall Cerveny a Robert Balling, vědci z Arizonské univerzity, že počasí se vyvíjí v sedmidenních cyklech. Zkoumali meteorologické údaje ze severovýchodního pobřeží amerického kontinentu, v oblasti na hranici mezi USA a Kanadou.
V časopise Nature pak informovali, že v tamní oblasti celkově prší víc o víkendech než v pracovních dnech. A to v létě i v zimě.
Bylo jim jasné, že sedmidenní cyklus představuje lidmi vymyšlený týden, ale ne žádný přirozený časový úsek. A začali tedy zkoumat, jestli na pravidelné výkyvy počasí nemá vliv lidská činnost založená na pracovním týdnu.
Vysvětlení nabízí špinavý vzduch
Badatelé dospěli k závěru, že vliv musí hrát špinavý vzduch, a to hlavně drobounké částečky znečištění z průmyslové výroby a automobilových výfuků. Částečky pohlcují sluneční světlo a ohřívají se. Od nich se ohřívá i vzduch okolo a stoupá vzhůru, čímž mění proudění vzduchu v atmosféře.
Stoupající vzduch obsahuje i vodní páru, která se po ochlazení ve výšce sráží právě na částečkách znečištění, čímž pak vzniká základ pro dešťové kapky nebo sněhové vločky.
Američtí vědci tehdy konstatovali, že nejvyšší koncentraci dosahuje znečištění z továren i automobilů na konci pracovního týdne v pátek. Usoudili tedy, že z něj se vytvoří více dešťových mraků, které o víkendu vyprší.
Příliš složitý mechanismu počasí
Od té doby se stejná sedmidenní pravidelnost v dešťových srážkách našla i v Japonsku a Číně.
Začátkem letošního roku však zveřejnili výsledky svého zkoumání tentokrát jihovýchodní části USA vědci z NASA. V časopise Journal of Geophysical Research popsali, že také našli týdenní cykly, ale obrácené: tam prší více v pracovních dnech než o víkendech.
Až teď našel týdenní dešťový cyklus i v Evropě již zmíněný španělský tým. Ovšem proměnlivě: jiný v létě a jiný v zimě.
Vědci i nadále předpokládají, že vliv musí hrát lidský pracovní týden, a tedy znečištění, kterého v něm vzniká víc než o víkendu. Jenom si uvědomili, že mechanismus nechtěného ovlivňování počasí je ještě složitější, než si mysleli, a funguje v každé části světa trochu jinak.
Čtěte také:
Měsíční předpověď: Čeká nás nadprůměrně hezké září
Počasí v Česku už má rysy jako v jižní Evropě
Praha se otepluje. A s ní i Klementinum
