reklama
 
 

Praha se otepluje. A s ní i Klementinum

24. 3. 2007 0:00
Praha - Jak slýcháme ve zprávách o počasí? Asi takto: "Podle záznamů z Klementina padl teplotní rekord..." Jde přitom o data poněkud zrádná.

Údaje z nejstarší meteorologické stanice nám říkají, jaké počasí měli naši prapraprarodiče. Umí ale přesně říci, jaké počasí máme dnes?

Radek Špirhanzl z pražské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu stoupá po vyšlapaných schodech ke dveřím, za nimiž se skrývá malá a v současném studeném počasí nevlídná místnost. Na zdi je upevněn rtuťový tlakoměr, za oknem spousta teploměrů. V jednom z nich se měřicí sloupec zastavuje vždy na nejvyšší dosažené teplotě, v druhém na nejnižší.

Špirhanzl pečlivě zapisuje všechny údaje. Pak jej čeká cesta přes nádvoří do jiné budovy a v ní až na vrchol střechy vypínající se nad Starým Městem pražským.

Tady má srážkoměr, a také slunoměr: skleněnou kouli, která funguje jako čočka. Když svítí slunce, koule jeho paprsky soustředí na papírový proužek, který se jimi propálí. Jak slunce na obloze postupuje, soustřeďují se jeho paprsky vždy na jiné místo papírového proužku. Takže se ze spálených a z neporušených míst na proužku dá poznat, kdy a jak dlouho slunce svítilo, a kdy naopak bylo za mrakem.

Jsme v rozsáhlém komplexu pražského Klementina. Měření, jaká tu právě zaznamenal Radek Špirhanzl, zapisovali jeho předchůdci už před dvěma a půl stoletím.

Ředitel kutilem

Jezuitská Kolej u svatého Klementa, čili krátce Klementinum, postupně vyrostla v Praze nedaleko Karlova mostu v 17. a 18. století. V jedné z budov z rozsáhlého bloku postavili jezuité hvězdárnu a v ní začali také měřit počasí.

První ředitel hvězdárny, páter Josef Stepling, dokonce sám zhotovil potřebné teploměry a tlakoměr. Měření údajů o počasí začalo v roce 1752, ovšem zachovaly se jen neúplné informace. Soustavná data jsou k dispozici od roku 1775. I potom však záznamy sem tam nějaký den chybějí. Asi je meteorolog nestihl zapsat.

Většina srovnání dlouhodobého vývoje počasí u nás se vztahuje právě k údajům naměřeným v Klementinu. A v tom je trochu problém.

V létě i v zimě tepleji

Tak, jako se měnilo Klementinum z jezuitské koleje postupně až na dnešní Národní knihovnu, měnila se i Praha. Na rozdíl od Klementina se však rozrůstala.

"Města vytvářejí takzvaný tepelný ostrov," vysvětluje Luboš Němec z pražské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. "To znamená, že je v nich vyšší teplota než v okolní přírodě."

V létě se budovy i městské ulice rozehřívají od slunce více než volná krajina. V zimě se v budovách topí, a teplo z komínů zase ohřívá okolí. Při dešti voda z města odteče kanalizací. Kdežto v přírodě zůstane, pozvolna se odpařuje a ochlazuje okolí.

A Klementinum je právě uvnitř městského tepelného ostrova.

"Zhruba se dá říci, že je v něm dnes teplota asi o jeden stupeň Celsia vyšší, než by odpovídalo krajině na stejném místě a ve stejné nadmořské výšce," popisuje doktor Němec. "V době založení byla Praha menší, takže teplota v ní byla jen asi o půl stupně vyšší než ve volné krajině."

K tomu se přidávají i údaje o vlhkosti vzduchu: protože z Prahy dešťová voda hned odteče a neodpařuje se, je tu menší vlhkost než v přírodě.

Údaje stále k nezaplacení

Meteorologická stanice v Klementinu tím, že byla první, ani nemůže splňovat současné podmínky pro sledování počasí.

Dnešní stanice měří údaje v přírodním terénu, nikoli uprostřed města. "Také množství srážek se dnes měří metr nad zemí, kdežto v Klementinu je zjišťujeme na střeše. Víme ovšem, že vítr vířící mezi budovami část srážek z měřicí nádoby zase vynese, takže naměřené výsledky jsou o něco nižší než při měření ve standardizované výšce u země," uvádí Luboš Němec.

Mají tedy údaje z Klementina vlastně nějaký smysl?

"Určitě," odpovídá doktor Němec. "My prostě nemáme jinou takhle dlouhou řadu měření, takže ta z Klementina je pro nás k nezaplacení. Využíváme ji třeba i k hodnocení, jak vydatné kanalizace jsou v našich končinách zapotřebí nebo jak pevné střechy by se měly stavět, aby vydržely množství sněhu, jaké napadne jenom jednou za stovky let."

Pro vědeckou práci si ovšem meteorologové musí naměřená data přepočítat podle toho, z jaké doby, neboli z jak velkého pražského tepelného ostrova pocházejí.

Běžnému člověku však údaje naměřené v Klementinu řeknou, jak teplo či zima bylo člověku v centru Prahy přesně v den, kdy meteorolog zaznamenal údaje. Tedy vlastně kdykoli od konce 18. století dodnes.

V podstatě se dá říci, že koncem 18. století byly roční průměrné teploty naměřené v Klementinu lehce pod deseti stupni Celsia, nyní jsou lehce pod 11 stupni. V centru Prahy je tedy v průměru o stupeň tepleji. Z toho asi za půl stupně může rozšíření města a druhý půlstupeň představuje "opravdové" oteplení.

autor: Josef Tuček | 24. 3. 2007 0:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama