Praha se otepluje. A s ní i Klementinum

Josef Tuček
24. 3. 2007 0:00
Praha - Jak slýcháme ve zprávách o počasí? Asi takto: "Podle záznamů z Klementina padl teplotní rekord..." Jde přitom o data poněkud zrádná.
Část údajů se v Klementinu měří na střeše tyčící se nad Starým Městem.
Část údajů se v Klementinu měří na střeše tyčící se nad Starým Městem. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Údaje z nejstarší meteorologické stanice nám říkají, jaké počasí měli naši prapraprarodiče. Umí ale přesně říci, jaké počasí máme dnes?

Radek Špirhanzl z pražské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu stoupá po vyšlapaných schodech ke dveřím, za nimiž se skrývá malá a v současném studeném počasí nevlídná místnost. Na zdi je upevněn rtuťový tlakoměr, za oknem spousta teploměrů. V jednom z nich se měřicí sloupec zastavuje vždy na nejvyšší dosažené teplotě, v druhém na nejnižší.

Foto: Aktuálně.cz

Špirhanzl pečlivě zapisuje všechny údaje. Pak jej čeká cesta přes nádvoří do jiné budovy a v ní až na vrchol střechy vypínající se nad Starým Městem pražským.

Tady má srážkoměr, a také slunoměr: skleněnou kouli, která funguje jako čočka. Když svítí slunce, koule jeho paprsky soustředí na papírový proužek, který se jimi propálí. Jak slunce na obloze postupuje, soustřeďují se jeho paprsky vždy na jiné místo papírového proužku. Takže se ze spálených a z neporušených míst na proužku dá poznat, kdy a jak dlouho slunce svítilo, a kdy naopak bylo za mrakem.

Teploměry v otevřené, plechové budce měří teplotu stejně jako před staletími. Hned vedle jsou přístroje podle dnešních pravidel v žaluziové budce, kudy vzduch volně proudí, ale na niž tolik nepůsobí slunce.
Teploměry v otevřené, plechové budce měří teplotu stejně jako před staletími. Hned vedle jsou přístroje podle dnešních pravidel v žaluziové budce, kudy vzduch volně proudí, ale na niž tolik nepůsobí slunce. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Jsme v rozsáhlém komplexu pražského Klementina. Měření, jaká tu právě zaznamenal Radek Špirhanzl, zapisovali jeho předchůdci už před dvěma a půl stoletím.

Ředitel kutilem

Jezuitská Kolej u svatého Klementa, čili krátce Klementinum, postupně vyrostla v Praze nedaleko Karlova mostu v 17. a 18. století. V jedné z budov z rozsáhlého bloku postavili jezuité hvězdárnu a v ní začali také měřit počasí.

První ředitel hvězdárny, páter Josef Stepling, dokonce sám zhotovil potřebné teploměry a tlakoměr. Měření údajů o počasí začalo v roce 1752, ovšem zachovaly se jen neúplné informace. Soustavná data jsou k dispozici od roku 1775. I potom však záznamy sem tam nějaký den chybějí. Asi je meteorolog nestihl zapsat.

Většina srovnání dlouhodobého vývoje počasí u nás se vztahuje právě k údajům naměřeným v Klementinu. A v tom je trochu problém.

V létě i v zimě tepleji

Slunoměr je jako čočka: soustřeďuje sluneční paprsky do jednoho místa, které se propálí, když slunce svítí, nebo zůstane netknuté, když je zammračeno.
Slunoměr je jako čočka: soustřeďuje sluneční paprsky do jednoho místa, které se propálí, když slunce svítí, nebo zůstane netknuté, když je zammračeno. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Tak, jako se měnilo Klementinum z jezuitské koleje postupně až na dnešní Národní knihovnu, měnila se i Praha. Na rozdíl od Klementina se však rozrůstala.

"Města vytvářejí takzvaný tepelný ostrov," vysvětluje Luboš Němec z pražské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. "To znamená, že je v nich vyšší teplota než v okolní přírodě."

V létě se budovy i městské ulice rozehřívají od slunce více než volná krajina. V zimě se v budovách topí, a teplo z komínů zase ohřívá okolí. Při dešti voda z města odteče kanalizací. Kdežto v přírodě zůstane, pozvolna se odpařuje a ochlazuje okolí.

A Klementinum je právě uvnitř městského tepelného ostrova.

"Zhruba se dá říci, že je v něm dnes teplota asi o jeden stupeň Celsia vyšší, než by odpovídalo krajině na stejném místě a ve stejné nadmořské výšce," popisuje doktor Němec. "V době založení byla Praha menší, takže teplota v ní byla jen asi o půl stupně vyšší než ve volné krajině."

K tomu se přidávají i údaje o vlhkosti vzduchu: protože z Prahy dešťová voda hned odteče a neodpařuje se, je tu menší vlhkost než v přírodě.

Takhle se to zapisuje od osmnáctého století, ukazuje meteorolog Radek Špirhanzl.
Takhle se to zapisuje od osmnáctého století, ukazuje meteorolog Radek Špirhanzl. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Údaje stále k nezaplacení

Meteorologická stanice v Klementinu tím, že byla první, ani nemůže splňovat současné podmínky pro sledování počasí.

Dnešní stanice měří údaje v přírodním terénu, nikoli uprostřed města. "Také množství srážek se dnes měří metr nad zemí, kdežto v Klementinu je zjišťujeme na střeše. Víme ovšem, že vítr vířící mezi budovami část srážek z měřicí nádoby zase vynese, takže naměřené výsledky jsou o něco nižší než při měření ve standardizované výšce u země," uvádí Luboš Němec.

Mají tedy údaje z Klementina vlastně nějaký smysl?

"Určitě," odpovídá doktor Němec. "My prostě nemáme jinou takhle dlouhou řadu měření, takže ta z Klementina je pro nás k nezaplacení. Využíváme ji třeba i k hodnocení, jak vydatné kanalizace jsou v našich končinách zapotřebí nebo jak pevné střechy by se měly stavět, aby vydržely množství sněhu, jaké napadne jenom jednou za stovky let."

Vývoj průměrné roční teploty naměřené v Klementinu (modrá křivka) a v obdobné meteorologické stanici ve Vídni (zelená křivka). Jak vidno, v obou městech vedla teplotní tendence v 19. století dolů a od začátku 20. století stoupá.
Vývoj průměrné roční teploty naměřené v Klementinu (modrá křivka) a v obdobné meteorologické stanici ve Vídni (zelená křivka). Jak vidno, v obou městech vedla teplotní tendence v 19. století dolů a od začátku 20. století stoupá. | Foto: Český hydrometeorologický ústav

Pro vědeckou práci si ovšem meteorologové musí naměřená data přepočítat podle toho, z jaké doby, neboli z jak velkého pražského tepelného ostrova pocházejí.

Běžnému člověku však údaje naměřené v Klementinu řeknou, jak teplo či zima bylo člověku v centru Prahy přesně v den, kdy meteorolog zaznamenal údaje. Tedy vlastně kdykoli od konce 18. století dodnes.

V podstatě se dá říci, že koncem 18. století byly roční průměrné teploty naměřené v Klementinu lehce pod deseti stupni Celsia, nyní jsou lehce pod 11 stupni. V centru Prahy je tedy v průměru o stupeň tepleji. Z toho asi za půl stupně může rozšíření města a druhý půlstupeň představuje "opravdové" oteplení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Útok ozbrojenců na tržišti v severní Nigérii si vyžádal nejméně 43 mrtvých

Neznámí ozbrojenci v severonigerijském státě Sokoto zabili nejméně 43 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila kancelář místního guvernéra. Dřívější informace hovořily o 30 mrtvých. Střelba začala na tržišti ve městě Goronyo v neděli večer a pokračovala do dnešního rána, uvedl v prohlášení guvernér Aminu Waziri Tambuwal.

Místní obyvatel a obchodník Iliyasu Abba agentuře Reuters sdělil, že v márnici ve všeobecné nemocnici v Goronyu je 60 těl. Dalším lidem se podle zdroje podařilo před střelci uprchnout, ale utrpěli zranění. "Ozbrojenci vtrhli na trh, jelikož tam bylo mnoho zákazníků a obchodníků," řekl. Útočníci podle něj nejprve trh obklíčili a pak začali střílet do všech směrů. Ozbrojenci podle Abby také nejprve přemohli policii, která se proti nim pokusila zakročit. Mluvčí policie na žádost o komentář nereagoval.

Místní guvernér v prohlášení požádal, aby byly do oblasti vyslány armádní posily.

Zdroj: ČTK
Další zprávy