"Zažíváme na vlastní kůži, co znamená změna klimatu," říká Prachovová, která vede organizaci zastupující zájmy původních obyvatel Skandinávie a severní části Ruska.
Důkazů, že lidé svou aktivitou způsobují oteplování zemského podnebí podle odborníků přibývá. Od tenčícího se arktického ledovce, přes zahřívání Indického oceánu až po zkušenosti českých lyžařů, kteří musejí rok od roku jezdit za sněhem dál.
Za této situace se dnes v Montrealu scházejí ministři životního prostředí ze 189 zemí, aby se pokusili dohodnout na tom, jak řešit problém emisí skleníkových plynů po roce 2012, kdy vyprší lhůta pro závazky dohodnuté v Kjótském protokolu.
Více informací o Kjótském protokolu NAJDETE ZDE.
Český překlad Kjótského protokolu si můžete přečíst ZDE.
Sobi bez sněhu nepřežijí
Annu Prachovovou ale víc než to, co bude za sedm let, pálí současnost. Obává se o soby, kteří jsou pro lidi žijící za polárním kruhem důležitými pomocníky a které ubývající sníh vážně ohrožuje.
"Pro nás je sníh studený, sobům ale chybí. Živí se lišejníky a ty při nedostatku sněhu pokrývá led, s nímž si sobi nedokážou poradit," vysvětluje Prachovová.
Americká vesmírná agentura NASA letos v září zjistila, že ledovec v polárních oblastech je nyní vůbec nejtenčí za dobu, kdy provádí svá měření. Mírnější zimy umožnily v polárních lesích život některým škůdcům, kteří tak přispívají k jejich ničení. Někteří ptáci se už ani v zimě nevydávají na dlouhou cestu do teplejších krajů..
O některých dalších důsledcích globálního oteplování, ČTĚTE ZDE.
Většina výzkumů, které byly provedeny v posledních letech, přitom ukazuje, že faktory mimo lidskou moc, jako je například sluneční aktivita, mají na ohřívání zemské atmosféry menší vliv než emise oxidu uhličitého.
Na vině je člověk
"Z našich analýz, které už máme k dispozici, vyplývá, že činnost člověka je skutečně tím, co vyvolává změny klimatu," řekl agentuře Reuters Albert Klein Tank z Královského meteorologického ústavu v Nizozemsku. Patří mezi vědce pracující na nové zprávě o globálním klimatu, která má být hotova v roce 2007.
Zatímco stran příčin se mezi vědci rýsuje konsensus, jejich názory na důsledky globálního oteplování se stále velmi liší. Někteří předvídají, že přinese silnější a četnější hurikány, vlny veder, sucha a zvednutí hladiny oceánů až o jeden metr na konci 21. století.
O tom, jak se již některé ostrovy v Pacifiku začínají potápět, ČTĚTE ZDE.
Jiní argumentují tím, že lidé se budou schopni se přizpůsobit. "Katastrofické předpovědi týkající se toho, co všechno bude globální oteplování znamenat, nesdílím," tvrdí profesor alabamské univerzity John Christy.
Poukazuje přitom na to, že teploty rostou rychleji při zemském povrchu, výše v atmosféře ale pomaleji. "Je možné, že tak jak se otepluje zemský povrch, atmosféra dokáže vypouštět toto teplo do vesmírného prostoru. Klimatické modely tuto možnost neberou v úvahu."
Ledový oceán bez ledu
Ministři scházející se dnes v Montrealu budou mít hodně těžký úkol. Mají se dohodnout na tom, jaká dohoda nahradí tu kjótskou, kterou však například Spojené státy či Austrálie odmítly přijmout.
Obě země tvrdí, že by uplatnění protokolu, který požaduje pětiprocentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2012, vážně poškodilo jejich ekonomiky. Přesvědčit Američany, aby přistoupili na dohodu novou, tak bude obtížné.
To samé se však týká i rozvojových zemí, pro něž by "nové Kjóto" mělo taktéž stanovit závazné limity.
Pro lidi žijící v první linii boje s globálním oteplováním, jako je Anna Prachovová, běží čas o něco rychleji než politikům, kteří budou jednat v Montrealu.
Více než dvě stovky expertů nedávno zveřejnily zprávu, že polární oblasti se oteplují dvakrát rychleji než zbytek Země. Pro polární medvědy to ještě v tomto století může znamenat vyhynutí. A pro Severní ledový oceán, že přijde o svůj druhý přívlastek.
