Praha - Česko se sice stalo šestačtyřicátou zemí světa, v níž lékaři našli nemocného s prasečí chřipkou, ale to vůbec nic neříká o tom, zda a kdy se tady objeví další pacienti.
"Z jediného případu se nedá dělat vůbec žádná prognóza. Předpokládám, že situace u nás bude asi podobná jako v ostatních evropských zemích, tedy že se zde mohou objevit ojedinělé případy," shrnuje Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu v Praze.
Prvním českým pacientem je pilot, který přiletěl z New Yorku a jenž doma pravděpodobně nenakazil nikoho jiného. Dalšími nemocnými tedy mohou být lidé, kteří rovněž přicestují ze zahraničí.
Nemocný bývá teplejší
Vědci v celém světě přemýšlejí, jak by se dal nemocný člověk rozpoznat hned na letišti či jinde při vstupu do země, aby mu mohla být poskytnuta lékařská pomoc a současně byl umístěn v karanténě.
Některá světová letiště mají termokamery, vlastně infračervené detektory, které najdou pasažéry se zvýšenou teplotou. Právě tyto přístroje našly první případ prasečí chřipky v Turecku, uvádí odborný časopis New Scientist.
V Praze se stejné zařízení uplatnilo jednou.
"Přístroje patřily hygienické službě, jež je použila při příletu letadla s českými turisty, kteří se vraceli z dovolené v Mexiku. Nyní je už na letišti nemáme," uvedla mluvčí ruzyňského letiště Eva Krejčí.
Termokamera dokáže zjistit, zda člověk, který před ní prochází, nemá zvýšenou teplotu. Nic víc, nic míň.
"Jenže teplota nemusí být u každého u pacienta s chřipkou výrazná," připomněla problém této techniky doktorka Havlíčková z chřipkové referenční laboratoře.
Výmluvné pokašlávání
Jinou metodu právě vyvinula společnost Biorics, kterou založila uznávaná Katolická univerzita v belgické Lovani. Postup je založen na síti levných zvukových detektorů, které nahrávají zvuky na letišti.
Jak informuje New Scientist, vyhodnocovací program by měl rozpoznat běžné čištění hrdla od kašlání nemocného. Tohoto cestujícího pak program přesně najde díky sledování zvuku z různých stran.
I toto zařízení, které dosud není v běžné praxi, by mohlo lékařům pomoci najít nemocného, který si sám ani nemusí uvědomovat, že přenáší infekci a potřebuje pomoc. Ani v tomto případě však analýza kašlavých zvuků samozřejmě nemusí zachytit všechny pacienty.
Mobilní telefon hledá ohrožené
Japonská vláda zahájila tento měsíc pokus, do nějž je zapojeno dva tisíce uživatelů mobilních telefonů. Představa je taková, že když se najde bacilonosič, úřady zpětně díky záznamům provozovatele mobilní telefonní sítě určí, kde a kdy se v minulých dnech pohyboval, když měl u sebe zapnutý mobil.
Ze stejných záznamů se pak dá určit, kteří další uživatelé mobilních telefonů byli tehdy na blízku. Ti dostanou varovnou textovou zprávu a doporučení, aby navštívili lékaře.
Pochopitelně postup naprosto narušuje soukromí lidí. Pokud se tedy dá nějaké soukromí v technologickém věku vůbec udržet.
Nejlepší obranou je zodpovědný pacient
Ale vraťme se do Česka.
"Na ruzyňském letišti jsou vyvěšena upozornění, která informují cestující, že pokud pociťují při příletu z postižených oblastí zdravotní příznaky, jako je onemocnění horních dýchacích cest, teplota vyšší než 38 stupňů, bolesti hlavy, bolesti svalů, případně průjem, pocit na zvracení a podobně, mají na letišti navštívit zdravotní službu, která se již postará o vyšetření," uvedl v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz hlavní hygienik Michael Vít.
Nejlepším pro zachycení infekce jsou totiž informovaní a zodpovědní lidé, kteří v případě příznaků včas kontaktují lékaře.
