Stockholm/Praha - Francouz Albert Fert a jeho německý kolega Peter Grünberg získali v úterý Nobelovu cenu za fyziku.
Prestižní ocenění jim přinesl jejich objev fyzikálního jevu, díky němuž je dnes možné načítat data z pevných disků v počítačích a v některých hudebních aparátech.
Němec z Plzně
Fert, který se narodil v roce 1938, působí na univerzitě Paříž-jih.
Grünberg, jenž je o rok mladší, pracuje ve výzkumném středisku v německém Jülichu.
Němec Grünberg má ovšem české kořeny: Narodil se v květnu 1939 v západočeské Plzni. Jeho rodina byla po válce odsunuta do Německa. Otec Feodor a matka Anna se usadili v hesenském Lauterbachu.
(Čtěte také: Nobelovu cenu a Čechy pojí šest jmen.)
Gigantická změna
V roce 1988 oba vědci, nezávisle na sobě, objevili úplně nový fyzikální jev, jemuž fyzikové říkají gigantická magnetorezistence, neboli obří změna odporu s přiloženým magnetickým polem.
Tento kvantově mechanický jev se vyskytuje v kovových feromagnetických látkách rozdělených na dvě nebo více částí ultratenkou nemagnetickou vrstvou o "tloušťce" jen několika atomů.
Velmi slabé magnetické změny vyvolávají v těchto strukturách velké rozdíly v elektrickém odporu. "Systém takového typu je perfektním nástrojem pro načtení dat z pevných disků, z nichž se informace, uchovávané v magnetické podobě, převádějí na elektrický proud," konstatovali švédští akademici, kteří cenu udělili.
"Proudy, které součástkami procházejí, mají stejnou velikost jako v obvyklé elektronice, proto je možné tento postup snadno využít v běžných přístrojích. Gigantická je však relativní změna těchto proudů se změnou magnetického pole," vysvětluje Tomáš Jungwirth, profesor britské Univerzity v Nottinghamu a vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
Do praxe před deseti lety
První čtecí hlava založená na tomto poznatku byla do praxe zavedena v roce 1997 a stala se brzy standardní technologií.
"Dnes se už používají vrstvy z jiných materiálů, než na kterých pracovali Fert a Grünberg, ale jde o stále stejný princip," konstatuje profesor Jungwirth. "Tato technologie několikasetnásobně zvýšila citlivost čtecích hlav v pevných discích a umožnila obrovský nárůst kapacity těchto paměťových medií používaných dnes už nejen v počítačích, ale například i v hudebních přehrávačích," hodnotí.
Tomáš Jungwirth se ve svém výzkumu také zabývá fyzikálními jevy, které by později mohly vést k dalším vylepšením ukládání a zpracování dat v počítačích. "Zčásti při tom vycházím z poznatků, které fyzice dali oba ocenění vědci," uznává.
Diplom za dva měsíce
Nobelova cena, o niž se oba fyzikové rozdělí rovným dílem, představuje deset milionů švédských korun, neboli asi 30 milionů korun českých.
Ocenění bude slavnostně předáno ve Stockholmu 10. prosince, ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela (zemřel roku 1896), švédského průmyslníka a vynálezce, který ve své závěti udělování těchto odměn významným osobnostem ustanovil.
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu mají tři lékaři za genetickou změnu myší
Ceny v příštích dnech
Ve středu přijde řada na vyhlášení ceny za chemii, ve čtvrtek lza literaturu. Sázkaři tipují, že největší šanci má italský autor Claudio Magris. Za ním následují australský básník Les Murray a americký romanopisec Philip Roth.
V pátek pak bude vyhlášena trofej ceněná zejména v politice: Nobelova cena míru.
V pondělí 15. října získá ocenění laureát za ekonomii. To je nejnovější - přibylo až v roce 1968. Prosadila je a kapitál na jeho vyplácení poskytla švédská státní banka u příležitosti třístého výročí svého vzniku.
Oficiálně se nazývá Cena Švédské říšské banky za ekonomii na počest Alfreda Nobela. A někteří zastánci přírodních věd neradi slyší, když se jí přezdívá Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou.
Podívejte se na loňské laureáty:
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu míru dostal bankéř chudých
O "Nobelovku" se uchází 191 mírotvůrců
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu dostal turecký spisovatel
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelova cena za zničená vlákna
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelova cena za pohled do dějin vesmíru
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobel za kopie genetických informací
|
ČTĚTE VÍCE:
Obsese nového nobelisty: nezaměstnanost
