Pavel Zeman nepřesvědčil soud, že zlatý padák od poslance pro známého je zpronevěra

Jan Horák Jan Horák
18. 1. 2023 10:25
Někdejší poslanec ODS a bývalý hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc je v podmínce. Pro svého známého nelegálně zařídil konkurenční doložku. Dotyčným byl někdejší ředitel dotačního úřadu Severozápad Petr Kušnierz, který čelil obvinění z korupce. Úřad nejvyššího žalobce od Nejvyššího soudu žádal, aby Šulc dostal přísnější trest. Podle zjištění Aktuálně.cz však jeho dovolání neobstálo.
Dovolání podal ještě předchozí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Dovolání podal ještě předchozí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. | Foto: ČTK

Jiří Šulc a Petr Kušnierz se znají od 90. let. Když byl tehdy první jmenovaný starostou Mostu, Kušnierz pod ním pracoval na městském úřadě. Nejprve vedl oddělení správy městského majetku, později povýšil na šéfa odboru investic. Šulc ho však později kvůli profesním proviněním vyhodil.

Jejich vztahy se ale v průběhu let narovnaly. V roce 2009 se Kušnierz ucházel o místo ředitele dotačního úřadu Severozápad, jenž rozděloval evropské peníze v Ústeckém a Karlovarském kraji. Šulc se za něj jako předseda řídicího výboru, což byl nejvyšší orgán úřadu, postavil. Kušnierz místo získal.

V březnu 2011 policie Kušnierze obvinila z přijímání úplatků, za které zařizoval dotace pro kamarády. Skončil ve vazbě. Jako ředitel se stal nepřijatelným. Šulc, tehdy také poslanec, mu proto zařídil na odchod zlatý padák 765 tisíc korun. Soud ho kvůli tomu potrestal podmínkou za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Úřad nejvyššího žalobce měl ale za to, že Šulc spáchal zpronevěru. A žádal vyšší trest.

Zjevně neopodstatněné dovolání

"Dovolání nejvyššího státního zástupce bylo odmítnuto, bylo shledáno zjevně neopodstatněným," potvrdil zjištění Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. O podání nejvyššího státního zástupce, jehož autorem byl ještě Pavel Zeman, rozhodoval soudní senát předsedy Jiřího Říhy.

Nejvyšší soud vyřídil dovolání už loni v srpnu, ale několik měsíců sepisoval písemné odůvodnění verdiktu. Do té doby žádná ze stran netušila, jak senát soudce Říhy rozhodl. Nejvyšší státní zastupitelství, jehož řízení mezitím převzal po Pavlu Zemanovi Igor Stříž, obdrželo verdikt teprve v druhé půli prosince.

"Poměrně obsáhlé rozhodnutí Nejvyššího soudu máme k dispozici čerstvě a teprve se s jeho obsahem seznamujeme, proto v tuto chvíli nemůžeme poskytnout podrobnější informace," uvedl mluvčí úřadu nejvyššího žalobce Petr Malý. Každopádně Střížovi nezbývá než závěr senátu soudce Říhy akceptovat.

Argumenty bývalého nejvyššího žalobce

Impulz poslat Kušnierzovi na cestu z úřadu zlatý padák vzešel od Šulce. Byl předsedou řídicího výboru, jemuž dotační úřad podléhal. Celá instituce se nazývala Regionální rada Severozápad. Šulcovi v uskutečnění plánu pomohli pověřený ředitel úřadu Jiří Červinka, šéf klíčového odboru Pavel Markvart a právník instituce Jan Martinovský. Všichni dostali podmínku za porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Jiří Šulc při jednom z hlavních líčení u soudu.
Jiří Šulc při jednom z hlavních líčení u soudu. | Foto: ČTK

"Bylo-li (…) rozhodnuto o poskytnutí plnění bez právního důvodu (…), byly peněžní prostředky v majetku rady trvale odňaty jejich účelovému určení. V takovém případě došlo k jejich přisvojení, neboť obvinění s nimi naložili zcela podle své libovůle (…). Vyplacením prostředků (…) vznikla na majetku rady škoda značného rozsahu," argumentoval Zeman, proč podle něj ze strany všech jmenovaných došlo ke zpronevěře.

Z pohledu tehdejšího nejvyššího žalobce se zpronevěrou rozumí delikt, kvůli němuž jednak přijde veřejný rozpočet o peníze, jednak se jimi někdo obohatí. Přesně to se podle něj v této kauze stalo. S tímto výkladem však u Nejvyššího soudu narazil. Stejně jako nepřesvědčil soud, že se Šulc dopustil i zneužití pravomoci úřední osoby. V takovém případě by mu hrozilo až deset let vězení.

"Přijetí a realizace rozhodnutí vedoucí k tomu, že z veřejného rozpočtu bude (…) poskytnuto plnění osobě, (…), které právo na takové plnění nevyplývá z pracovněprávního vztahu ani z jiného právního titulu, je výkonem pravomoci odporujícím veřejnoprávnímu předpisu," sdělil Zeman své argumenty, jimž Nejvyšší soud rovněž nevyhověl.

Šulc zvažuje ústavní stížnost

Šulcovi tak zůstala "jen" podmínka za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Dostal pravomocný trest 18 měsíců se zkušební lhůtou tří let, jež mu vyprší letos v červnu. Dovolání podal i Šulc. Snažil se jím úplně očistit. Byl přesvědčený, že nic nespáchal. Měl prý coby předseda řídicího výboru na sjednání konkurenční doložky právo. I jeho podnět však Nejvyšší soud odmítl.

"Šli jsme tam s výkladem, že zákon o úřednících samosprávných celků, podle kterého nelze konkurenční doložku sjednat, se na tuto kauzu nevztahoval. Nejvyšší soud však dovodil, že se vztahoval. Je to autorita, takže jeho rozhodnutí respektujeme," sdělil Aktuálně.cz Šulcův advokát Daniel Volák. Podle svých slov však s klientem zvažují možnost podání ústavní stížnosti.

V případu šlo také o zlatý padák pro zmíněného Pavla Markvarta, který byl stálým ředitelem po Petru Kušnierovi. Také jeho později ve funkci obvinila policie z machinací při rozhodování o dotacích. Po rezignaci na místo ředitele dostal zlatý padák ve výši 585 tisíc korun. Skončil s trestem tři roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky.

Právník Jan Martinovský a tehdy pověřený ředitel dotačního úřadu Jiří Červinka dostali shodně pravomocný podmíněný trest šesti měsíců se šestiměsíční zkušební lhůtou. Oba už mají trest za sebou. V kauze figurovala ještě nástupkyně Kušnierze a Markvarta v pozici ředitelky Jana Havlicová, která nezabránila vyplacení zlatého padáku pro Markvarta. Soud ji však obžaloby zprostil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy