V prosinci 2018 dorazila na úřad pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové neobvyklá žádost. Roman Jakubovič Popov podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádal o sdělení, zda je podezřelý z trestného činu. A jestli proti němu běží trestní řízení. Bylo to dva roky poté, co jeho ERB Bank kvůli nestandardní transakci odebrala Česká národní banka licenci.
Trestní řízení je ale v této fázi neveřejné. Podezřelí často nevědí, že je prověřuje policie. Kriminalistům to dává prostor pro sběr důkazů a jejich vyhodnocení, prozrazení by mohlo zmařit objasnění případu. Vrchní státní zastupitelství v Praze proto žádosti bankéře žijícího dříve střídavě v Česku a Rusku odmítlo vyhovět.
Finančník s kontakty na blízké přátele ruského vládce Vladimira Putina se pak obrátil výš, informaci začal vymáhat po Nejvyšším státním zastupitelství. U vrcholné instituce ale narazil také a úřad zažaloval. Jak zjistilo Aktuálně.cz, spor se minulý měsíc s konečnou platností uzavřel.
"Takový případ jsme dosud nezaznamenali"
"Žaloba se zamítá, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení," zní výrok rozsudku Městského soudu v Praze, do něhož Aktuálně.cz nahlédlo. Případ vyřizoval soudce Ladislav Hejtmánek. V první půli listopadu uběhla lhůta, aby se proti verdiktu Popov bránil kasační stížností. Bankéř, matematik a bývalý firemní manažer tuto možnost nevyužil.
Spor se přitom pro něj zpočátku vyvíjel nadějně. Když Městský soud v Praze v červnu 2019 vypořádal žalobu poprvé, bankéře částečně vyslyšel. Podle soudce Hejtmánka úřad vrchní státní zástupkyně Bradáčové porušil při svém odůvodnění odmítnutí zákon. Žalobci však úspěšně podali kasační stížnost.
"Poskytnutím informace mohla být (…) ohrožena schopnost orgánů činných v trestním řízení (…) odhalovat trestnou činnost," uvedl Nejvyšší správní soud. Toho se musel Hejtmánek držet při druhém vyřizování bankéřovy žaloby. Zamítl ji 19. října, 3. listopadu se po uplynutí lhůty pro stížnost spor definitivně završil.
Úřad nejvyššího žalobce Igora Stříže reagoval, že se potvrdil jeho pohled na výklad informačního zákona. Zdůraznil také výjimečnost sporu. "Není obvyklé, že by se fyzická osoba tímto způsobem dožadovala informace o prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení. Podobný případ jsme ještě nezaznamenali," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí úřadu Petr Malý.
Škoda za 1,4 miliardy korun
Jako by Popov tušil, že se na něj policie zaměřila. Podle informací Aktuálně.cz ho už v době podání žádosti na vrchní státní zastupitelství prověřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu - kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Ze stejného deliktu ho v červenci 2019 obvinila, jak už Aktuálně.cz upozornilo. Učinila tak čtyři měsíce poté, co Bradáčová bankéřovu žádost odmítla.
"Škoda způsobená trestným činem je zhruba 1,4 miliardy korun," potvrdil Aktuálně.cz dozorový žalobce Miloš Klátik z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Nyní čeká na poskytnutí mezinárodní právní pomoci. "Jedná se především o žádosti do Ruské federace, které nejsou vyřízeny tak, aby se věc mohla ukončit," dodal státní zástupce. Vyšetřování proto stojí na místě.
"ERB bank, a.s., neřídila rizika v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a provádění mezinárodních sankcí, neboť nestanovila systém vnitřních zásad, který by zajistil přiměřené postupy pro prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a provádění mezinárodních sankcí (...)"
Spolu s Popovem obvinila Národní centrála proti organizovanému zločinu další tři lidi. Hrozí jim až osm let vězení. Centrála je stíhá kvůli operaci ERB Bank, jež na sklonku roku 2015 pořídila dluhopisy za 60 milionů eur, v přepočtu 1,6 miliardy korun. Česká národní banka ale transakci vyhodnotila jako nepřijatelnou, dluhopisy jako bezcenné a porušující pravidla licence.
"Účastník řízení postupoval při nákupu dluhopisů neobezřetně, když transakci řádně nepřipravil, neprojednal její podmínky v odborných útvarech a neschválil ji odpovídajícím způsobem," uvedla centrální banka v říjnu 2016 v rozhodnutí o odebrání licence. Byl to první pád banky v Česku po 13 letech, zůstaly po ní tři tisíce klientů s vklady přes pět miliard korun.
Byznys s prominenty Putinova režimu
Jaký je Popovův postoj k jeho vlastní kauze, není jasné. "Jsem vázán mlčenlivostí, které jsem nebyl klientem zproštěn. Proto nemohu odpovědět," odpověděl Aktuálně.cz bankéřův advokát Libor Kapalín. Lze proto také jen hádat, proč v soudním sporu s úřadem nejvyššího žalobce pokračoval Popov i dlouho poté, co věděl, že je obviněný. Popov už žije trvale v Rusku.
Bankéřský byznys spojoval Popova s význačnými postavami z okolí ruského vládce Vladimira Putina. Úvěr od něj získal třeba Vladimir Ermakov, který v Česku řídil plynárenskou firmu Vemex spadající pod ruský kolos Gazprom, největšího exportéra zemního plynu na světě. Plynárenský gigant je v nadpolovičním držení ruského státu a fakticky ho kontroluje sám Putin.
V 90. letech byl Popov manažerem a později spoluvlastníkem firmy Strojtransgaz, jež pro Gazprom stavěla plynovody. Jeho podíl odkoupil Gennadij Timčenko, který je s majetkem 19 miliard dolarů jedním z nejbohatších Rusů a také osobním přítelem Vladimira Putina. Po anexi Krymu v roce 2014 ho Spojené státy zařadily na sankční seznam.
