Dejte nejvyššímu žalobci víc prostoru, aspoň 10 let, naléhají na Blažka poradci vlády

Jan Horák Jan Horák
19. 4. 2023 17:04
Do finále míří příprava jednoho z nejdůležitějších zákonů z dílny ministerstva spravedlnosti řízeného Pavlem Blažkem (ODS). Návrh novely zákona o státním zastupitelství projedná Legislativní rada vlády, což je klíčový orgán kabinetu pro konzultaci nových zákonů. Aktuálně.cz získalo podklady k jednání rady. Experti mají několik námitek, rozporují především krátké funkční období nejvyššího žalobce.
Pavel Blažek
Pavel Blažek | Foto: ČTK

Pokud se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodne usilovat o setrvání ve funkci, navrhovaná novela mu to umožní jen na jedno funkční období v celkové délce sedmi let. Pak už nikdy. Vedoucí žalobci z vrchních či krajských státních zastupitelství přitom budou moci setrvat dvě období.

Právě na tento rozpor nejvíce upozorňují odborníci, kteří vládě Petra Fialy (ODS) pomáhají s přípravou zákonů. Legislativní rada vlády posuzuje návrhy nových právních předpisů od všech ministerstev, pro jejich finální podobu jsou postřehy expertů zásadní.

Tentokrát se sejdou ve čtvrtek. Hlavním bodem schůze bude zmíněná novela o státním zastupitelství, již resort Pavla Blažka připravil loni v říjnu. Kromě krátkého funkčního období pro nejvyššího žalobce varují odborníci před dalšími spornými body. Podklady pro čtvrteční jednání má Aktuálně.cz k dispozici.

Rizika tlaku na nejvyššího žalobce

"Funkční období nejvyššího státního zástupce by mělo být delší. Systém obměny by měl vykazovat dostatečný překryv a pokrývat alespoň dvě parlamentní období," upozornil člen rady Michal Mazanec, který k novele vypracoval zprávu. Častější obměny ve funkci podle něj znamenají riziko většího tlaku na nejvyššího státního zástupce.

Vládní experti navrhují pro šéfa žalobců funkční období 10 let. Podle nich je to dostatečně dlouhá doba na to, aby mohl naplnit své vize o fungování veřejné žaloby. Současně by směl setrvat ve funkci jen jediné období. Zároveň má jít o ideální řešení pro stabilitu soustavy.

Rada ukázala i na další sporný bod novely. Nelíbí se jí, že nejvyššího žalobce by mohla odvolat vláda pro hrubé porušení pracovních povinností a soud na základě kárného provinění. Kárnou žalobu by však podával ministr spravedlnosti, vláda by tak měla najednou dvě páky.

"V případě obou postupů může být iniciátorem ministr spravedlnosti. Je zde určitá dvojkolejnost, která by mohla být postihnuta, respektive vysvětlena v důvodové zprávě, má-li vůbec nějaký zásadnější smysl," uvedl k návrhu novely další člen rady Radek Doležel, který vypracoval druhou zprávu.

Nepřípustný politický vliv

Vůbec poprvé má novela stanovit pevná pravidla pro výběr, jmenování a odvolání vedoucích státních zástupců. Teď může vláda nejvyššího žalobce odvolat kdykoliv bez udání důvodu. Na druhou stranu on ani vrchní státní zástupci nemají časově omezené funkční období.

"Právní úprava postupu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců by měla eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování," stojí k hlavnímu smyslu novely ve zprávě, kterou vypracovalo Blažkovo ministerstvo.

"Dosavadní právní úprava předpokládá možnost odvolání nejvyššího státního zástupce vládou na návrh ministra spravedlnosti. Domnívám se, že vláda není tím správným (a správním) orgánem, který s takovýmto nástrojem má pracovat. Mám tedy za to, že úloha vlády má být vyčerpána ve fázi jmenování, nikoli odvolávání."

Michal Mazanec, člen Legislativní rady vlády

O nutnosti úpravy zákona se diskutuje od roku 2010, poslední novelu předložila v minulém volebním období tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Protože ji však do konce mandátu vlády Andreje Babiše (ANO) nestihl schválit parlament, spadla pod stůl.

Nejvyšší žalobce musí přijít zevnitř

Vedle výše zmíněných námitek uplatňují legislativní experti i některé další. Mají výhradu k tomu, že v podmínkách pro uchazeče o post nejvyššího žalobce není nutná praxe státního zástupce. Rada upozorňuje, že funkce je natolik svázaná s celou soustavou, že v ní nemůže obstát nikdo zvenčí.

"Nejvyššímu státnímu zástupci přísluší výkon specifických osobních oprávnění jako například podání dovolání, zrušení usnesení o zastavení trestního stíhání. (…). Je nezbytným předpokladem dlouhodobá nezprostředkovaná zkušenost s fungováním soustavy státního zastupitelství," píše ve stanovisku pracovní komise rady pro trestní právo Tomáš Gřivna.

Předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.
Předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. | Foto: salomoundosenatu.cz

Někteří členové rady se obávají, že pokud by se nejvyšším žalobcem stal advokát, nebyl by v kauzách týkajících se svých bývalých klientů nebo klientů svých exkolegů nestranný. Navrhují proto, aby z požadované desetileté praxe odsloužil budoucí nejvyšší žalobce alespoň šest coby státní zástupce.

Odborníkům se také nezdá, že by měl ministr spravedlnosti možnost odmítnout návrh na jmenování vrchního, krajského či okresního žalobce. Směl by tak sice učinit jen ze stanovených důvodů, ale podle materiálů rady "jsou formulovány poměrně vágně a umožňují široký výklad". To může znamenat riziko pro nezávislost soustavy.

Důležité slovo legislativců

Aktuálně.cz se ptalo ministra spravedlnosti Pavla Blažka, zda bude ochotný před předložením novely vládě přistoupit na některé z připomínek legislativních expertů. Ministr však na dotaz redakce nereagoval.

Už dříve naopak reagoval na výtky koaličních partnerů z Pirátské strany, jimž se nelíbila první podoba novely. Podle ní měla vládě zůstat možnost odvolat nejvyššího žalobce bezdůvodně. "Vládě bude návrh předložen v podobě, která bude obsahovat konkrétní zákonné důvody pro odvolání," řekl Blažek v lednu.

Ve čtvrtek dopoledne Legislativní rada vlády přijme k novele finální stanovisko. Bude pak na resortu spravedlnosti, zda její doporučení bude respektovat, či nikoliv. Že by však ministerstvo předložilo svůj návrh zákona na vládu v rozporu se stanoviskem rady, se děje spíše výjimečně. 

 

Právě se děje

Další zprávy