Úřad ve svém stanovisku píše, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu loni vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích.
NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu. "Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké 'povinné' výdaje," varuje úřad.
Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.
"V současnosti má Česká republika jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU," uvedlo v reakci ministerstvo financí. Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii.
Ministerstvo vyzvalo k revizi systému sociálních dávek
Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle ministerstva dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. "Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu," sdělil tiskový odbor ministerstva.
NKÚ připomíná situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle NKÚ propadl až na 220 miliard korun.
Ve zprávě také stojí, že loni se opět opakoval vysoký rozdíl mezi plánovaným a skutečným výsledkem hospodaření státního rozpočtu. Zatímco plán předpokládal schodek 50 miliard, rozpočet skončil v přebytku téměř tří miliard. Podíl výdajů na investice na celkových výdajích loni sice vzrostl na 8,3 procenta, ale nedosáhl na deset procent, jako tomu bylo v době ekonomické recese.
Prezident NKÚ Miloslav Kala však ocenil, že česká ekonomika si loni dokázala udržet tříprocentní růst. Ocenil, že rozpočet skončil v přebytku, i to, že celkové příjmy státu loni meziročně vzrostly.
Dodal, že příjmy státu jsou stále silně závislé na přímých daních, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení. "Taková závislost může být do budoucna riziková, zejména pokud přijde ekonomické ochlazení," napsal.
