národní kulturní památka

Galerie obstruuje, nemluví s námi, říká farář čekající na vydání Madony z Veveří

Galerie obstruuje, nemluví s námi, říká farář čekající na vydání Madony z Veveří

"My stále preferujeme smírné řešení. Galerie s námi ale odmítá komunikovat," řekl farář v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Foto: Město s unikátním zámkem zůstává v pasti restitucí

Foto: Město s unikátním zámkem zůstává v pasti restitucí

Prohlédnout si 25 fotografií

Přístupová cesta k zámku v Červené Řečici, nedávno vyhlášenému za Národní kulturní památku.

Zdejší zámek je hlavní dominantou malé tisícihlavé obce. Jeho vznik se datuje přibližně do druhé poloviny 12. století. Od té doby prošel pochopitelně mnoha přestavbami a ještě více majiteli.

Vláda schválila devět nových národních kulturních památek

Vláda schválila devět nových národních kulturních památek

Mezi památkami nově spadajícími pod nejvyšší státní ochranu je Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, staroboleslavské palladium či Žlutický kancionál.

Na seznam národních kulturních památek přibude 25 nových

Na seznam národních kulturních památek přibude 25 nových

Návrh ministerstva kultury schválila vláda. Dosud mělo možnost nejvyšší památkové ochrany celkem 272 nemovitostí a movitých památek.

Vyhořelý Libušín se dočká obnovy, pomůže pojistka i sbírka

Vyhořelý Libušín se dočká obnovy, pomůže pojistka i sbírka

Pondělní požár zničil 80 procent beskydské kulturní památky.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Péče o národní kulturní poklad vázne, peníze leží ladem

Péče o národní kulturní poklad vázne, peníze leží ladem

Třeba Národní muzeum je dva roky vyklizeno, tendr na opravu ani nezačal

Ministerstva chybovala při čerpání dotací EU na památky

Ministerstva chybovala při čerpání dotací EU na památky

Kontroloři prověřili dotace za 980,6 milionu. V osmi případech našli porušení zákona

Stavba sociálního domu u Rokycan odložena. Na neurčito

Souhlas rokycanského městského úřadu napadli památkáři, vadí jim zásahy do zámku

Stát chce nový památkový fond, připravuje zákon

Stát chce nový památkový fond, připravuje zákon

Fond péče o kulturní dědictví by získával peníze z místních poplatků a z pokut

Soud ukončil letitý spor o památkově chráněný most

Soud ukončil letitý spor o památkově chráněný most

Památkově chráněný most ukrytý u skládky odpadu patří Velkému Meziříčí

Zřícenina hradu Přimda se poprvé otevřela veřejnosti

Zřícenina hradu Přimda se poprvé otevřela veřejnosti

Je to jedna z významnějších památek románské hradní architektury

Hrad Přimda bude poprvé zpřístupněn veřejnosti

Hrad Přimda bude poprvé zpřístupněn veřejnosti

Po dlouhých opravách se otevře jedna z nejvýznamnějších českých památek

V Písku začne oprava ledolamů u Kamenného mostu

V Písku začne oprava ledolamů u Kamenného mostu

Vodáckou ani turistickou sezonu by obnova neměla výrazně zasáhnout

Ministerstvo otočilo. Dům na Václaváku má být památkou

Ministerstvo otočilo. Dům na Václaváku má být památkou

MK zahájilo řízení a chce prohlásit dům, který by měl být zbourán, za kulturní památku

Obří galerie rzi: obživlé dědictví industriálu

Obří galerie rzi: obživlé dědictví industriálu

Prohlédnout si 52 fotografií

Tato místa jsou dědictvím industriální výroby železa v Česku a národní kulturní památkou.

Část z nich je od letoška zpřístupněna po zabezpečené prohlídkové trase v Dolní oblasti Vítkovic.

Česko má 29 nových národních památek. Projděte si je

Česko má 29 nových národních památek. Projděte si je

Mezi novými památkami je i vodní elektrárna

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.