reklama
 
 

Vláda schválila devět nových národních kulturních památek

9. 7. 2015
Mezi památkami nově spadajícími pod nejvyšší státní ochranu je Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, staroboleslavské palladium či Žlutický kancionál.
Doporučujeme

Praha - Na seznam národních kulturních památek bylo nově zařazeno devět historických předmětů, uměleckých děl a církevních památek. Příslušné nařízení na středečním nočním jednání schválila vláda.

Za památky spadající pod nejvyšší státní ochranu byly prohlášeny třeba Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, staroboleslavské palladium a některé gotické deskové malby.

Jsou mezi nimi i předměty, o něž žádala církev v rámci majetkového vyrovnání se státem. Stát prohlašuje za památky i předměty a nemovitosti, které jsou v jiném než jeho vlastnictví.

Národní kulturní památky (NKP) tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, NKP prohlašuje vláda. Včetně devítky nových bude od 1. ledna příštího roku tvořit soubor NKP 306 položek.

Mezi památky, o něž církev usilovala při majetkovém vyrovnání se státem, patřil Vyšebrodský cyklus. Ten se církvi vrátil, o Madonu z Veveří se církev začala soudit. Madona z Veveří je dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze, která ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku.

Stát argumentuje tím, že na něj vlastnické právo přešlo již před 25. únorem 1948, což je datum rozhodné pro zákon o majetkovém vyrovnání. Středověké sakrální plastice z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře chce ministerstvo přiznat nejvyšší ochranu, ale i s ní spojená omezení při zacházení s památkou, a to právě v době, kdy se o ni církev začíná soudit.

Nejvyšší památkové ochrany budou požívat i Žlutický kancionál, astronomické hodiny, dva renesanční sextanty, oltářní gotické malby z Roudník a šlikovská šperkovnice.

Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 ze sbírek Památníku národního písemnictví. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho jsou z druhé poloviny 18. století a jsou součástí sbírek Národního technického muzea stejně jako renesanční sextanty z doby kolem roku 1600.

Oltářní křídla z Roudník tvoří dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře. Šlikovská šperkovnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod a palladium, legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století, je trvale umístěno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

autor: ČTK

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama