Praha - Vědci odhadují, že jen za poslední století byla naše země ochuzena řádově o tisíce hmyzích druhů. A další, podstatně větší část je u nás ohrožena vyhynutím. Ukazuje to analýza údajů z Červeného seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky, otištěná v červnovém čísle odborného časopisu Vesmír.
Červený seznam shrnuje poznatky 166 odborníků o tom, jak se daří nejrůznějším broukům, motýlům a dalším drobným obyvatelům naší země. Území České republiky obývá asi 30 000 druhů hmyzu.
"Máme velmi dobrý důvod předpokládat, že jsme přišli o pět až deset procent druhového bohatství hmyzu, tedy nějakých 1500 až 3000 druhů. A situace se nezlepšuje, asi třetina našich hmyzích druhů je vyhynutím ohrožena nebo právě vymírá," uvádí v tiskové zprávě časopisu Vesmír Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd.
Bělásek jako vzácnost
Hmyz je zcela klíčový pro fungování ekosystémů. K nejznámějším službám, které hmyz poskytuje, patří opylování. "Za vyhynulé je u nás považováno přes 150 druhů - tedy téměř pětina - včel a jejich příbuzných. Polovina zbývajících je považována za ohrožené vyhynutím," říká Martin Škorpík, jeden z editorů Červeného seznamu a pracovník Správy Národního parku Podyjí.
Mezi těžce postižené patří i oblíbení denní motýli. Už zmizelo sedmnáct druhů, vymřením je ohrožena polovina přežívajících.
"Bude-li současný trend pokračovat, i pohled na letícího běláska se za pár desetiletí může stát vzácností," konstatuje vedoucí českého mapování motýlů Jiří Beneš
Příčinou intenzivní zemědělství a lesnictví
Hlavní příčina úbytku přírodní rozmanitosti tkví ve změnách krajiny spojených s intenzifikací zemědělství a lesnictví, uvádějí autoři analýzy.
V současné době zbytečně likviduje poslední přírodně bohatá stanoviště například státem dotované zalesňování a rekultivace. Intenzifikaci zemědělské výroby samozřejmě zastavit nelze, nefungují ale mechanismy, které mají ochuzování přírody zastavit.
"Chráněná území tvoří asi 15 procent rozlohy území naší republiky, peněz na ochranu přírody vynakládáme stále více," uvádí v tiskové zprávě Martin Konvička z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. "Ochranářů u nás pracuje na 3000, na každého tedy připadá zhruba jeden vyhynulý druh. Už to ukazuje, že přírodu nechráníme málo, ale špatně."
