Praha - Sanitky přivážejí vzorky odebrané nemocným. Někdy je to tampón se stěrem z patra v ústech. Jindy kousek plic nebo hrtanu - to od lidí, kteří už nežijí. Tady se teď bude zkoumat, jestli je ve vzorcích chřipkový virus.
Jsme v národní referenční laboratoři pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu v Praze. Zde zjišťují, jak se chřipka vyvíjí i jak je nebezpečná. A docházejí k jiným výsledkům, než si veřejnost myslí.
Dvojí testování
Ze vzorků se v laboratoři analyzuje jejich nukleová kyselina (RNA). Souběžně se viry množí v buněčné kultuře a pak se jejich přítomnost ověřuje pomocí speciálních protilátek. V naléhavých případech mají pracovníci laboratoře výsledek už během jednoho pracovního dne.
"Od léta jsme u nás analyzovali už tři a půl tisíce vzorků. V každém druhém jsme prokázali chřipkový virus, v drtivé většině to byl virus pandemické chřipky H1N1," popisuje Helena Jiřincová, viroložka z chřipkové laboratoře. "Pro srovnání: Za celou minulou chřipkovou sezónu jsme dostali osm set vzorků - i v nich byl chřipkový virus přítomen v méně než polovině případů."
Doktorka Jiřincová hned dodává, že jen nepatrnému množství nemocných či zemřelých lékaři v terénu skutečně odebírají vzorky a posílají je k analýze. Tak se to ostatně děje všude ve světě. Analýzy se dělají jen u nejzávažnějších případů, tedy u těch, jejichž léčba vyžaduje hospitalizaci, případně v kontrolně vybraném pásmu pacientů.
"Lékaři u nás ani nejsou na odběr vzorků pro stanovení chřipky zvyklí - s některými vzorky nevhodně zacházejí, třeba je nedrží v chladu, a virus tak zničí," říká doktorka Jiřincová.
Ošidná čísla
V Česku do této chvíle laboratorní vyšetření oficiálně potvrdila devadesát osm případů úmrtí na pandemickou chřipku. "Obvykle prokazujeme za celý rok přes čtyřicet případů úmrtí na chřipku," konstatuje vedoucí chřipkové laboratoře Martina Havlíčková. "Teď jich máme od konce října dodneška už téměř sto."
To jsou potvrzené případy, u nichž patolog odebral zemřelému vzorek tkáně a poslal jej na rozbor. Což se však ve většině případů neděje - ani v Česku, ani jinde ve světě. Úmrtí se spíše připíše předchozím zdravotním problémům.
Reálnější čísla se tedy hledají pomocí statistických metod, a to srovnáním úmrtnost v době epidemie s úmrtností v jiném období. Odhalí se tak "přesahující", nadměrný počet zemřelých, a ten se pak připíše na účet epidemie.
Výmluvnější statistické propočty
"V České republice takto určujeme, že na běžnou, sezónní chřipku, ročně umře kolem dvou tisíc lidí," konstatuje Jan Kynčl, epidemiolog ze Státního zdravotního ústavu.
Jak je tomu nyní?
"To se zatím nedá říct. Hlášení úmrtnosti je administrativní záležitost, dává se dohromady z údajů matrik. Data za loňský rok budou k dispozici až v červenci, a pak je teprve budeme moci zpracovat," vysvětluje doktor Kynčl.
Jak přesto soudí, tentokrát nebude platit obvyklá úměra, tedy že na jedno laboratorně prokázané úmrtí připadá zhruba sto úmrtí dalších. Nejvíce úmrtí totiž obvyklé chřipky zaznamenávají mezi seniory.
Nynější pandemická chřipka se však podobá virům, které v populaci kolovaly před několika desetiletími. Řada lidí nad šedesát let se s nimi setkala a vytvořila si proti nim imunitu.
"Zřejmě proto je nyní u pandemické chřipky méně nemocných seniorů, a tedy i méně komplikovaných případů průběhu onemocnění v této věkové kategorii. Většina těch, kteří v běžné sezóně umírají, jsou právě lidé starší. Zemřou v souvislosti s onemocněním chřipkou, tedy na následné infekce či v souvislosti s oslabením organismu. Pandemická chřipka však napadá spíše mladší lidi. Jejich organismus se s ní snáze vyrovná a jen nepatrná část nakažených má větší problémy," vysvětluje Jan Kynčl.
Pomáhá lepší medicína
Nynější pandemie má mnohem menší dopady na zdraví lidí, než měly pandemie předchozí. (Poslední, v roce 1968, se jmenovala hongkongská chřipka a měla ve světě asi milion obětí.)
"Neměli bychom ale zapomínat, že mnoho vážně nemocných dnes přežije díky současným možnostem zdravotní péče," připomíná Helena Jiřincová.
Proti chřipkovým virům už existují léky, které brzdí jejich šíření v organismu. (Pozor: jsou na lékařský předpis a nejsou to ty, které vidíte v běžných reklamách - takové jen zmírňují vnější projevy onemocnění.)
Další medikamenty posilují srdce nemocného, jiné odstraňují záněty vyvolané chřipkou. V nemocnicích mají pro nemocné plicní ventilátory... O takových možnostech se nemocným při předchozích pandemiích nikomu ani nezdálo.
Ptačí chřipka byla strašidelnější
Znamená to tedy, že nás chřipka nemá čím zaskočit?
"Ale má. Hodně jsem se bála virů ptačí chřipky H5N1, které v roce 1997 poprvé přešly v Hongkongu z drůbeže na člověka a pak se objevovaly různě ve světě," říká Helena Jiřincová.
Na nákazu zpočátku umíral každý druhý infikovaný člověk. "Naštěstí se ukázalo, že nemoc se nešíří dál mezi lidmi - od nemocného člověka se už další lidé nenakazili. Proto také nevznikla pandemie. Teď naopak se H5N1 zpětně adaptuje na ptáky a hrozba pro lidi slábne. To jsme měli obrovské štěstí," vzpomíná doktorka Jiřincová.
Když se současný pandemický virus H1N1 loni objevil v Mexiku, nezněly zprávy o něm tak strašidelně jako o ptačí chřipce.
"Mezi lidmi se ale šíří poměrně snadno, proto byl také označen za pandemický. Díky bohu je to spíš hodný kluk, i když pro lidi, kteří jím onemocní, to nemusí být žádná legrace," shrnuje viroložka. "Nechci ale dělat závěry uprostřed bitvy, jsme zatím pořád v první chřipkové vlně. Snad se to už nezhorší."
