Barcelona/Praha - Český prezident jezdí po světě vysvětlovat, že žádná nebezpečná změna klimatu lidstvo neohrožuje. Čeští vědci zatím spolupracují na evropském projektu, který chce zabránit tomu, aby klimatické vlivy poškodily památky.
Pivo, prostitutky, památky
"Co je, kromě piva a prostitutek, hlavním důvodem, že k nám jezdí turisté? No přece historické památky. Když si je nebudeme chránit, nejenže přijdeme o kulturní dědictví, ale současně zničíme důvod, proč u nás turisté utrácejí peníze," říká Miloš Drdácký, ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd v Praze.
Jeho tým se s odborníky z dalších šesti evropských zemí podílel na projektu nazvaném Noemova archa. Ponechejme teď stranou, jestli jde o název spíš optimistický nebo pesimistický. Podstatou projektu bylo vytipovat, co mohou památkám způsobit důsledky klimatických proměn, a jak by tomu lidé mohli zabránit.
Opomíjená ochrana
"Upozorňovali jsme Mezivládní panel pro klimatické změny, že změna podnebí vyvolá nutnost zvýšit péči o památky, ale do své poslední zprávy to nezahrnuli," trpce si stěžovala v Barceloně na setkání s evropskými novináři koordinátorka projektu Cristina Sabbioniová, výzkumná ředitelka italského Ústavu pro atmosférické vědy a profesorka na univerzitě v Boloni.
Také docent Drdácký soudí, že ochrana památek zůstává v pozadí. "V plánech pro případ živelní katastrofy ve většině míst Evropy, i v České republice, obvykle není vůbec stanoveno, které památky a jakým způsobem by se měly speciálně chránit, případně evakuovat," poznamenává.
Silných dešťů přibude
Vědci vyšli z počítačového modelu budoucích změn podnebí, který připravilo renomované britské Hadleyho středisko pro předpovědi a výzkum vývoje klimatu.
"Na chátrání památek má vliv voda v podobě srážek, ale také vzdušné vlhkosti, dále pak teplotní změny, vítr a samozřejmě znečištění vzduchu," vypočítává profesorka Sabbioniová. "Zkoumali jsme, jak se tyto podmínky mohou změnit v důsledku klimatických posunů."
"Z klimatického modelu vyplývá pro střední Evropu, tedy i pro Českou republiku, předpověď vyššího výskytu dlouhotrvajících dešťů v příštích desetiletích," navazuje docent Drdácký. "To představuje také vyšší riziko povodní a sesuvů půdy, které mohou poškodit obytné budovy stejně jako historicky cenné stavby."
Vyšší vlhkost a větší vedra budou škodit
Voda z ovzduší nasákne do pórovitých materiálů, jako je třeba pískovec. Kámen bobtná, navíc v mrazech se pak nasátá voda změní v led a stavbu či sochu trhá. Dřevo, je-li mokré, rovněž nabobtnává a zvětšuje se. Při vysychání se pak jeho rozměry zmenšují. Střídání těchto situací ničí architektonické i sochařské památky.
Třeba zazděný trám ve vlhku nabobtnává. Buď se vyboulí, anebo odtlačí zeď, o niž se opírá, a způsobí trhlinu. "Budova se tím vlastně sama chrání. A na to se pak musí pamatovat při opravě. Je lepší takové trhliny překrýt, ale zachovat, aby se mohl stavební materiál rozpínat. Když se trhlina pevně spojí, problém se bude po čase opakovat," říká Miloš Drdácký.
Také časté střídání vln veder a běžných teplot, které klimatický model předpovídá, narušuje stabilitu materiálů. V teple se pevné předměty roztahují, v chladu zase smršťují.
Poptávka po klimatizaci
Změny vlhkosti vzduchu a rychlé střídání teplot narušují také interiéry staveb.
"Už jsme řešili i problém v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, kde několikrát spadl kus kružby, tedy kamenného ozdobného prvku," vypráví docent Drdácký. "Je to důsledek dlouhodobého namáhání materiálu změnami teploty a vlhkosti. To je přirozená věc. Pokud se ovšem klimatické podmínky změní a počet cyklů nepříznivých situací se zvýší, bude to znamenat i větší zátěž pro historické budovy a rychlejší únavu jejich materiálů. Můžeme pak očekávat větší výskyt poruch."
Uvnitř staveb je možné tepelné a vlhkostní změny regulovat, třeba díky klimatizaci. Venku se pak dá spoléhat pouze na zastínění památky před přímým sluncem Pochopitelně jen tehdy, pokud to technicky půjde a pokud se tím pohled na objekt úplně neznehodnotí.
Vítr zesílí
Změny teploty v atmosféře samozřejmě musí způsobit i pohyby mas vzduchu, neboli vítr. Klimatický model předpokládá, že vítr v průměru zesílí. A to by byl velký problém.
"Silné vichřice, jak už víme i u nás, poškozují rozsáhlá území. Ale vítr má i vedlejší účinky. Představte si třeba požár, ať už vznikl z jakýchkoli příčin. Pokud fouká vítr, plameny z požáru se rozšíří na větší plochu. Takže pokud se zvýší intenzita větru, budeme mít i větší škody způsobené požáry," konstatuje Miloš Drdácký.
Prevence je nejlepší obrana
Obranu vidí autoři projektu Noemova archa především v prevenci.
"Socha dobře natřená průhledným nátěrem, který odpuzuje vodu, dešti lépe odolá. Na druhou stranu nemůžeme takovým nátěrem přetřít i všechny staré budovy, to by bylo příliš drahé," srovnává docent Drdácký.
Ne všechny vnější povrchy jsou vystaveny stejnému ohrožení, proto je jedním z výsledků projektu i roztřídění památek podle jejich zranitelnosti klimatickými vlivy. To umožňuje navrhovat nejlepší způsoby, bránící zničení kulturního dědictví.
Proti větru zase uchrání lepší ukotvení střešní krytiny.
"Třeba na prejzové střeše se podle současných pravidel nepřipevňuje každá taška, ale jen některá, v závislosti na sklonu střechy a klimatické oblasti," vysvětluje docent Drdácký. "Vyšší nebezpečí vichřic vyžaduje například zvýšení počtu kotvených tašek, aby ani častější vítr nezpůsobil vážnou škodu."
Záchranářské plány s památkami nepočítají
Za významný problém považuje docent Drdácký skutečnost, že v krizových plánech pro reakci na živelní pohromy není záchrana památek zahrnuta. Přitom Českou republiku neohrožují nevypočitatelná zemětřesení, ale hlavně povodně. A u nich se dá s předstihem až několik dnů poznat, že se blíží.
Prioritu samozřejmě má záchrana lidských životů. Ale při evakuaci majetku už se dá brát na památky zřetel. "Stačí, aby krizové štáby měly ve svých plánech seznam cenných historických předmětů, které je třeba odvézt do bezpečí," připomíná Miloš Drdácký.
Zpráva pro Evropský parlament
"O našich poznatcích jsme připravili i zprávu pro Evropský parlament," shrnuje Miloš Drdácký. "Snad to nakonec napomůže ke změně pravidel určujících, jak by se měly památky chránit při živelních katastrofách."
Projekt Noemova archa nemohl odpovědět na všechny důležité otázky. Výzkum kulturního dědictví je v Evropě podporován skromně, ale pořád lépe, než v České republice.
"Je to nelogické," kroutí hlavou docent Drdácký. "Vždyť cestovní ruch, který je u nás podmíněn existencí památek, patří ekonomicky mezi vysoce výkonné obory. A ještě zajišťuje zaměstnanost i v oblastech bez průmyslu."
