Kdo přijel za prací, chce v Británii zůstat. Natrvalo

Blahoslav Hruška
29. 5. 2007 14:00
Čechů, kteří se nechtějí vrátit, je víc než dřív
Stavba silnice u Lovosic. Více peněz na dopravní stavby, časté heslo kandidátů do senátu na Litoměřicku a Slánsku
Stavba silnice u Lovosic. Více peněz na dopravní stavby, časté heslo kandidátů do senátu na Litoměřicku a Slánsku | Foto: Ludvík Hradilek

Londýn/Praha - Do Velké Británie míří z nových zemí EU za prací stále více lidí. A stále víc jich tu chce zůstat.

Natrvalo by se v zemi chtěla usadit třetina žen a čvtrina mužů z více než 600 tisíc Východoevropanů, kteří ve Velké Británii získali práci.

K takovým závěrům dospěla nejnovější studie britské Nadace Josepha Rowntreea (JRF). Mezi osmi stovkami respondentů byly i desítky Čechů a Češek.

Nejexkluzivnější povolání

Východoevropané v Británii nejčastěji pracují jako dělníci, pečovatelé a číšníci. Mez pracovními povoleními se ale najdou i rarity:

  • 5 herců
  • 5 lodních kapitánů
  • 15 průvodčích
  • 15 cirkusových umělců
  • 50 rybářů

Většina z těch, kteří se nehodlají vrátit domů, se přitom rozhodla až na základě zkušeností s novou prací a životem v Británii. Průzkum potvrdil, že dlouhá pracovní doba a relativně nízké platy ještě neznamenají zanevření na zemi, kde imigranti z východní Evropy pracují.

Britové? Zdvořilí, ale odtažití

Zkušenosti s Brity jsou diametrálně rozdílné. Čtyřicet procent migrantů uvedlo, že s nimi místní jednají jako s rovnými, plná třetina ale tvrdí opak.

Nejčastější charakteristikou Britů pak bylo sousloví "zdvořilí, ale odtažití".

Poměrně silné jsou navíc obavy, že migranti berou místním práci. "Vláda na to říká, že pomocí migrantů redukuje inflaci. Jenže oni dostávají nižší platy, takže pro nezaměstnané Brity je složitější najít cestu ven z chudoby," domnívá se ředitel organizace Civitas David Green.

Migrantům hrozí izolace

Rozsáhlým komunitám migrantů také hrozí sociální izolace a ghettoizace. "Vláda by migranty měla považovat za víc než jen ekonomickou sílu," řekla ředitelka JRF Julia Unwinová.

Vytváření uzavřených komunit se přitom týká zejména Poláků, kteří s více než 400 tisíci migrantů tvoří 70 procent celého kontingentu pracovníků z východní Evropy.

Kolik lidí z východní Evropy získalo v Británii povolení k práci
2004 2005 2006 2007 (I-III)
Polsko 71 025 127 325 162 390 33 440
Slovensko 13 020 22 035 21 725 4405
Litva 19 270 22 990 17 055 3455
Česko 8255 10 575 8340 1690
Maďarsko 3620 6355 7055 1855
Zdroj: britské ministerstvo vnitra

Podle statistik přitom počet vydaných pracovních povolení neustále stoupá.

Na jaře navíc začal být patrný vzestup žádostí o práci ze zemí, které do Unie vstoupily jako poslední - z Rumunska a Bulharska. Od začátku roku se do Velké Británie přesunulo více než 8 tisíc Rumunů a Bulharů.

Pěstitelé bijí na polach. Jahody v ohrožení

Mění se ale i struktura zaměstnání lidí, kteří do Británie jezdí za prací. Čím dál méně lidí je například ochotno pracovat na polích jako sezonní dělníci.

Podle odborníků za nezájem může zlepšující se ekonomická situace v zemích východní Evropy i otevření pracovního trhu v Nizozemsku. Podobné obavy o sklizeň plodin mají také Němci.

Britští pěstitelé se dokonce bojí, že odliv zájmu o sklizně ohrozí britskou národní pochoutku - jahody se šlehačkou.

"Opravdu se obáváme toho, že úroda shnije na polích, což bude znamenat, že v obchodech nedostaneme britské jahody," varoval Philip Hudson z agrární komory. A to by byla pro Brity skutečně velká rána. Do poháru se šlehačkou totiž patří výhradně britské plody.

 

Právě se děje

Další zprávy