Buďánka jsou bývalá dělnická osada, která vznikla v první polovině 19. století na hranici tehdy ještě samostatných obcí Smíchov a Košíře. Postavili si ji dělníci z nedalekého pískovcového lomu, jejich obydlí nabývala někdy až bizarních tvarů, na původní domečky se přilepovaly nejrůznější přístavby, další stavby teprve vznikaly. Na malém prostoru ve stráni postupně vzniklo cosi, co by šlo pojmenovat "každý pes jiná ves". Možná i to učinilo z tohoto venkovského zeleného ostrova ve městě unikát, kterého si ve svém díle všiml i spisovatel Jakub Arbes.
Ke své smůle však Buďánka vznikala u silnice na Plzeň a ta se postupně rozrůstala až do dnešního hlavního tahu z pražského Smíchova. Osadu tak někdo neustále umenšoval a boural, stálí obyvatelé se postupně vystěhovávali, prostředí se stávalo čím dál více alternativním. Na přelomu 70. a 80. let tu bydlel nedávno zesnulý evangelický farář a písničkář Svatopluk Karásek. V jeho domě zkoušela undergroundová skupina The Plastic People of the Universe a scházeli se tu disidenti.
V 80. letech 20. století byly téměř všechny domy od majitelů vykoupeny a na jejich místě měl podle územního rozhodnutí z roku 1988 vzniknout velký panelový dům s byty pro ministerstvo vnitra. Pak ale přišla sametová revoluce a torzo Buďánek i s posledními obyvateli se nadechovalo k novému životu. V roce 1991 Magistrát hlavního města Prahy prohlásil území vesnickou památkovou zónou a vše se zdálo být na dobré cestě, nicméně pro záchranu se stále nic zásadního nedělalo.
V roce 2002 začala kontroverzní éra starosty Prahy 5 Milana Jančíka. Místo avizované rekonstrukce šly další domy k zemi. Postupnou zkázu osady dokumentoval jeden ze tří posledních stálých obyvatel, fotograf a novinář Ludvík Hradilek. Po tomhle období tu zůstaly domy bez střech a někde jen zbytky pobouraných stěn a v nich rostoucí stromy.
V roce 2006 pronajala Praha 5 tuto památkovou zónu developerské firmě, její předimenzovaný návrh na čtyři terasové domy se 47 byty však památkáři zamítli. Později vznikly dva návrhy na ještě větší bytové komplexy. O rok později se zrodilo občanské sdružení Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka a okolí. Chtěli tohle jedinečné místo zachovat v jeho malebné podobě, plné drobných staveb, zeleně, pěších cest a bizarních schodišť.
"V roce 2013 se po vytrvalém úsilí podařilo vypovědět smlouvu developerovi a vytvořit první koncept celkové revitalizace této památkové zóny. Bylo jasné, že když nevznikne kvalitní projekt pro obnovu Buďánek, záhy může přijít další developer," vypráví malířka Veronika Palečková. Ta se spojila s místními i s lidmi z blízkého okolí a také s mnohými českými i zahraničními experty - architekty či urbanisty. Jejich společný program "Buďánka - ostrov ve městě" je pilotní projekt spolupráce radnice s občanskou společností, kdy se vize, odborné znalosti, energie občanů a odborníků využijí ve prospěch obce.
S městskou částí Praha 5 sdružení podepsalo v roce 2014 memorandum o spolupráci. Na konci téhož roku získalo dar od ČSOB ve výši pět milionů korun, který pomohl revitalizaci zásadně rozjet. Ve spolupráci s městskou částí lokalitu po mnohaletém užívání bezdomovci a squatery uklidili, staticky zajistili a zabezpečili objekty, provedli historický a restaurátorský průzkum, vypracovali projekt na obnovu sítí v celé památkové zóně a zastřešili šest objektů.
Za tři a čtvrt milionu z grantu od Fondu Partnerství v Programu švýcarsko-české spolupráce pak sdružení uskutečnilo mezinárodní kulatý stůl odborníků, kteří řešili celkovou revitalizaci oblasti. Za pomoci Prahy 5 pak zrekonstruovali se studiem Lennox Architekti první budovu - někdejší mlékárnu. Tento tzv. Koloniál slavnostně otevírali v roce 2016 za účasti starosty a švýcarského velvyslance.
"Tenhle malý skoro funkcionalistický domeček úplně na kraji Buďánek se měl stát předzvěstí změn a ukázat, že už to tady opravdu začíná žít," říká Jan Fiala, učitel výtvarky na Buďánkách. Kolem Koloniálu to skutečně žije, konají se zde akce jako Den architektury nebo Zažít město jinak. Promítají se dokumentární filmy a debatuje s režiséry v rámci cyklu Filmaři na Buďánkách. Lidé sem chodí na různé kurzy, přednášky nebo na jógu. "Také se tu založily nové úly a stočil se první buďánkový med," doplňuje Palečková.
Na konci roku 2018 společnost Buďánka vypsala a uspořádala architektonický workshop na celkovou revitalizaci památkové zóny. Garanty jsou profesor architekt Josef Pleskot a profesor architekt Petr Keil.
V rámci participativního rozpočtu Prahy 5, kdy si občané volí, co se v daném místě má za vyčleněnou část rozpočtu zlepšit, zvítězil návrh na vznik komunitní pekárny v objektu bývalé buďánkovské truhlárny, nápad na obnovu sadu starých odrůd a vinice, který má již stavební povolení, a také projekt "Maják změn", který má oživit zatím plevelnaté místo navazující na budoucí sad.
"Plánujeme tu zároveň místo pro malé koncerty a plácek, kde by se děti mohly jen povalovat či něco tvořit," přibližuje Veronika Palečková. Věří přitom, že Buďánka budou moci za dva až tři roky postupně začít fungovat. Domky jsou drobné, nemělo by tedy jít o závratné částky na rekonstrukci. Optimismus jí dodává i to, že spolek má možnost pracovat s nejlepšími odborníky a architekty. Nejde jim jen o revitalizaci unikátního kousku Smíchova.
"O tuhle spolupráci aktivních občanů a nadšených odborníků s městem se snažíme i pro zralejší demokracii v Česku, která už je fakt potřeba. Dánská paní senátorka nás povzbuzovala slovy: 'Musíte být trpěliví, důslední a nedat se. Vaše demokracie je mladá, my u nás ji máme skoro 200 let.' Takže jsme trpěliví a pokračujeme," uzavírá Palečková.
