Praha - Loňské spekulace o možném konci Zuno Bank měly reálný podklad. V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to připouští nový ředitel této online banky pro Česko Peter Lakata.

Banka ale přežila a nový šéf věří, že se její hospodaření podaří do tří let dostat do zisku. „Potřebujeme aktivní klienty, kteří používají Zuno jako svou hlavní banku a také si od ní půjčují," říká dvaatřicetiletý Lakata.

Nízkonákladová Zuno Bank působí v České republice oficiálně od července 2011, její první tuzemský šéf Miroslav Střihavka tehdy vydržel jen do konce roku. Od ledna 2012 pak českou pobočku vedl Tomáš Kuna, odešel však ke konci července téhož roku. Česká část byla po Kunově odchodu oficiálně řízena z Bratislavy.

Aktuálně.cz: Jaká je podle vás budoucnost Zuno Bank?

Peter Lakata: Jedním slovem světlá.

A.cz: Proč to tak nevypadá, když sledujeme zprávy za poslední rok?

Asi z toho důvodu, že na naši matku Raiffeisen Bank International jsou zvýšené kapitálové požadavky a probíhaly revize všech běžících projektů. Zuno je jedním z nich a tím, že jsme ve ztrátě, tak stále potřebujeme doplňovat kapitál. Poslední zhruba rok a půl se tedy zvažovalo, co se Zuno dál. Rozhodnutí nakonec padlo loni v létě. Je takové, že Zuno nebude chystat další expanzi v nejbližší budoucnosti, ale zaměří se na své působení v Česku a na Slovensku. Cíl je dostat hospodaření do třech let do černých čísel.

A.cz: Takže loňské zprávy o možném konci Zuno Bank nebyly čiré spekulace, ale vycházely z interního jednání v Raiffeisen Bank International. Jak blízko bylo k tomu, aby Zuno skončilo?

Variant bylo o dost více než jen ta, která pronikla do médií…

A.cz: …a kterou v rozhovoru pro Lidové noviny nastínil generální ředitel české Raiffeisenbank. Podle této varianty by klienti české Zuno přešli právě pod Raiffeisenbank a slovenští klienti pod Tatra banku.

Ano. Těch variant bylo více a nebudu k nim přiřazovat pravděpodobnosti. Závěr je jasný. Zuno je samostatné a nebude se ani integrovat, ani prodávat ani zavírat.

A.cz: Kolegové z deníku E15 spočítali kumulovanou ztrátu Zuno na konci roku 2012 ve výši 95 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Sedí to?

Já můžu potvrdit jen to, že máme tři roky na to být v zisku. Není tedy pro nás teď relevantní, kolik se už investovalo, ale je důležité, abychom na konci roku 2016 byli v černých číslech.

A.cz: Pohybuje se ta celková ztráta alespoň orientačně kolem 100 milionů eur?

Nebudu se vyjadřovat k sumě, ale spíše k podstatě té věci. Je otázka, jestli jde vůbec o ztrátu, protože Zuno vytvořilo nějakou hodnotu a na ní nyní budujeme další byznys. Tato hodnota přitom nesměřovala jen na trhy v Česku a Slovensku, byli jsme do velké míry už připraveni rozběhnout banky na dalších trzích v Polsku a Maďarsku, což z různých důvodů nevyšlo. Naše matka také vidí, že Centrum pro digitální bankovnictví pro celou skupinu je v Zuno, které by mělo na základě svých zkušeností pomáhat dalším bankám ve skupině Raiffeisen v online světě.

A.cz: Skončilo vaše hospodaření ve ztrátě i za rok 2013?

Finální čísla ještě nejsou, ale je jisté, že i loni jsme ve ztrátě skončili. Jak již jsem řekl, cíl je takový - skončit v plusu za tři roky.

A.cz: Je nyní jasně dané, že když Zuno bude na konci roku 2016 ve ztrátě, tak končí?

Před dvěma lety se počítalo s Polskem a Maďarskem, nakonec vše dopadlo jinak. Pojďme si tedy počkat a potkat se v roce 2016 a já vám rád odpovím i na tuto otázku.

Zatraktivníme variantu Plus

A.cz: Zuno působí v Česku od léta 2011. Jak si vede čistě jen na zdejším trhu? Jaké jsou jeho výsledky bez Slovenska?

Zuno je chápáno jako jeden projekt pro Česko a Slovensko, výsledky tedy nerozdělujeme. Obecně ale platí, že vzhledem k tomu, jak moc je v Česku bankovní trh konkurenční, tak si Zuno vede dobře. A když bych měl srovnat klienty, tak jejich kvalita z pohledu banky je v Česku vyšší.

A.cz: Zkusím to jinak. Jak moc se česká část vaší banky podílí na celkové ztrátě?

Většina ztráty nesouvisí přímo se Slovenskem a Českem. Zuno byl projekt, který byl založený na expanzi. Velká část peněz tak skončila například v systémech, které už byly připravené pro Polsko a Maďarsko, stejně tak se tam hodně investovalo do lidí, kteří se na plánované expanzi podíleli. Kdyby se už na začátku celý model postavil jen na Česku a Slovensku, tak by celá situace vypadala úplně jinak, výsledky by se blížily k výsledkům například Air Bank nebo možná i Fio banky.

A.cz: Chystáte na rok 2014 nějaké produktové novinky?

Od února měníme sazebník. Zatraktivnili jsme účet ve variantě Plus. Cílem je, aby aktivní klient, který používá debetní kartu a utratí s ní alespoň 3000 korun měsíčně, nemusel platit žádné poplatky. Podle nás je podmínka takovéto měsíční útraty kartou lehce splnitelná. Velké zlepšení u tohoto účtu je také v tom, že výběry jsou zdarma ze všech bankomatů v Česku, pokud výše výběru je alespoň 1000 korun. Účet Plus tedy zdarma nabízí častokrát mnohem víc, než dává konkurence za zpoplatněný účet.

A.cz: Je podle vás správná cesta, když máte banku, kterou potřebujete do tří let dostat do zisku, snižovat u ní poplatky?

V online světě je velmi těžké vydělávat na poplatcích, zvláště když nemáte pobočky. Podle nás tedy poplatky nejsou tou správnou cestou pro bankovnictví. Myslíme si, že lidé chtějí platit za služby, které používají. U úvěrů je to úrok, v případě účtů je to třeba o používání karty, za které banka získává takzvaný interchange fee.

A.cz: Co vás tedy má přivést k zisku během následujících třech let?

Potřebujeme aktivní klienty, kteří používají Zuno jako svou hlavní banku a také si od ní půjčují.

A.cz: Kolik klientů potřebujete na to, abyste byli za tři roky v zisku?

Není to o množství, ale o kvalitě. Dobrý příklad je každopádně mBank, která má nějakých 480 tisíc klientů a dokázala se po pěti letech dostat do zisku.

A.cz: Nyní máte 200 tisíc klientů. Kolik z nich odpovídá vaší představě o aktivním klientovi?

Za primární banku nás považuje zhruba 20 procent klientů a na konci roku 2014 chceme být na 30 procentech.

A.cz: Spotřebitelských úvěrů máte kolik?

Dnes jsme nad úrovní 30 milionů eur (zhruba 810 milionů korun) a na vkladech máme zhruba 700 milionů eur (zhruba 18,9 miliardy korun). Trend je přitom velmi dobrý, celkový objem úvěrů se nám loni zdvojnásobil. Stejný plán máme i pro letošní rok.

A.cz: Třicet milionů na úvěrech proti 700 milionům na vkladech je velký nepoměr oproti tomu, co je na bankovním trhu běžné. Budete se proto snažit, aby vedle nárůstu úvěrů na druhé straně klesal objem vkladů?

Ne, nic takového nechystáme. I nadále se budeme snažit být mezi nejlepšími bankovními nabídkami, co se výše úroků na vkladech týče. Nyní se snažíme být na vkladech stabilní, celkový objem by neměl znatelně klesat, ale ani růst.

A.cz: I kdyby se vám tedy povedlo v roce 2014 opět zdvojnásobit objem úvěrů, tak podíl úvěrů na vkladech nepřekročí hranici deseti procent. Průměr trhu je někde kolem 60 až 70 procent. Dá se s takovými čísly reálně pomýšlet na obrat do zisku?

Určitě ne na konci roku 2014. Ale každopádně i s takovým objemem úvěrů máme plán nastavený tak, že na konci tříletého období dojdeme k zisku. Není to jen o úvěrech, jde o kombinaci více faktorů.

A.cz: Na vkladech, kterých tedy máte kolem 700 milionů eur, nyní dokážete vydělat?

Něco málo ano a je důležité, že celkově na depozitech jsme v plusu.

Hypotéky od Raiffeisenbank? Možná

A.cz: Plánujete začít nabízet třeba hypotéky?

Je to jedna z věcí, kterou zvažujeme, ale nepředpokládám, že bychom s nimi přišli letos. Hypotéky jsou komplikovaný produkt.

A.cz: A jaké další novinky kromě zmíněné změny sazebníku chystáte?

Chystáme další novinky pro mobilní bankovnictví. Mobil je pro nás totiž pobočka, které nemáme. Je to tedy pro nás místo, kde se budeme snažit klientovi nabídnout co nejvíce produktů a služeb. Mobil by ale neměl jen prodávat, ale i radit a zvládat veškerou obsluhu účtů. Mobilní bankovnictví v našem podání tedy směřuje k tomu, že plně nahradí potřebu navštívit klasickou „kamennou" pobočku.

A.cz: Ještě se vrátím k únorové změně sazebníku. Zmínil jste změny u plusové varianty, které jsou pro klienty pozitivní. Mění se ale i podmínky u základní varianty, která je bez měsíčního paušálu. Je tam zhoršení v tom, že už si klient s tímto účtem jedenkrát měsíčně nevybere zdarma z bankomatu Raiffeisenbank. Pro mě tyto zvýhodněné výběry představovaly jedinou viditelnou linku spojení Zuno a Raiffeisenbank, tedy dvou sesterských bank. Proč i toto jediné „pouto" mizí?

Důvod je úplně jednoduchý a nemá nic společného se vztahem našich dvou bank. Jde o to, že se výrazně snížily mezibankovní poplatky společnosti Visa za výběry z bankomatů v Česku. Rozdíl mezi tím, jakou cenu nám účtovala Raiffeisenbank a co musíme platit standardně, se tedy bagatelizoval. A ten jeden výběr zdarma u základního účtu jsme zrušili z toho důvodu, že každý, kdo používá Zuno jako hlavní banku, tak určitě dosáhne na účet Plus zdarma, kdy má i výběry od 1000 korun zdarma. Podmínky pro účet Plus zdarma nesplňují podle nás dva typy klientů - ti, co u nás „jen" spoří, nebo ti, co u nás „jen" mají úvěr.

A.cz: Chystá se mezi Zuno a Raiffeisenbank nějaká spolupráce? Dokážete si nějakou představit?

Už jsme něco zkusili, ale výsledky zatím nebyly přesvědčivé. Například jsme na určitém vzorku klientů vyzkoušeli investice od Raiffeisenbank. Nedopadlo to třeba i proto, že bylo nutné jít několikrát na pobočku a vypadalo to, že to naši klienti nechtějí. Každopádně nad další spoluprací přemýšlíme. Vidím příležitost třeba v tom, že bychom nabízeli hypotéky od Raiffeisenbank, ale ještě jsme nevyřešili, jak to přesně udělat.