Praha - V dlouhodobém horizontu penzijní fondy příliš nevynášejí. Dá se na nich vydělat jen okolo tří až 3,5 procent ročně. Jinak je tomu ale v případě, když si klient sjedná penzijní připojištění na nejkratší možnou dobu pět let.
V takovém případě roční výnosy činí asi 13 procent ročně. Má to ale jediný háček - těchto výnosů mohou dosáhnout pouze osoby starší 55 let.
Jak je to možné?
Roční výnos ve výši 13 procent je bez problémů dosažitelný, pokud smlouva trvá právě pět let, což je současně minimální doba trvání smlouvy. Pevnou podmínkou pro výplatu starobní penze je ale ve všech případech dosažení věku 60 let.
Proto na pět let si penzijní připojištění může uzavřít jen klient ve věku 55 let a více. Všichni ostatní musí mít penzijní připojištění na delší dobu, čímž klesá efektivní roční zhodnocení.
Aby klient maximalizoval procentuální roční výnos, musí měsíčně ukládat nejvýše 500 korun, za které získává od státu podporu 150 korun. Neboli klient ročně uloží šest tisíc korun a stát mu přidá dalších 1800 korun. Za pět let tento klient nastřádá 39 tisíc korun.
Pokud by klient hledal běžný bankovní spořící účet, který by mu vydělal stejně, musel by mít konto s ročním úrokem ve výši přes deset procent ročně. K tomu lze ještě připočítat roční zhodnocení, které klientům připisuje samotný penzijní fond v průměru okolo tří procent. Výsledné zhodnocení činí opravdu třináct procent ročně.
Za pět let se mnoho nenaspoří
Mít penzijní připojištění pouze na pět let je sice z hlediska ročního zhodnocení pravidelného pětisetkorunového vkladu lákavé, klient ale mnoho nenaspoří. Jeho vklady budou za tuto dobu činit 30 tisíc korun, výnos (státní podpora a připsané zhodnocení) bude dalších asi 12 tisíc korun. Celkem tedy zhruba 42 tisíc korun.
V takových případech penzijní připojištění absolutně neslouží ke svému hlavnímu účelu naspoření peněz na stáří. Penzijní připojištění ale není mnohými vyhledávané ani ke dlouhodobému spoření na desítky let. Se střádáním, jak narůstá množství úspor klienta na účtu penzijního fondu, tak významně klesá podíl státní podpory na celkovém ročním zhodnocení. Po nějakých dvaceti letech netvoří státní podpora ani pětinu celkového ročního výnosu u penzijního fondu.
Klienta u dlouhodobého spoření pak zajímá hlavně to, co mu penzijní fond ročně připíše. Výnosy tři až 3,5 procenta je s ohledem na extrémně dlouhou vázací dobu úspor ve fondu poměrně málo.
Stavební spoření ročně už jen sedm procent
Pro srovnání roční efektivní výnos ze stavebního spoření činí asi sedm procent. Jde o variantu, že klient maximalizuje státní podporu spoří šest let, měsíčně ukládá asi 1670 korun (respektive 20 tisíc korun ročně). Proti penzijnímu připojištění je to tedy asi poloviční procentuální zhodnocení.
