Praha - Zvýšení přídavků na děti, které je součástí schváleného protikrizového balíčku, zaskočilo úředníky ministerstva práce a sociálních věcí. Přestože poslanci přijali balíček už v květnu a tento týden ve středu jej "pouze" potvrdili přehlasováním prezidentova veta, úředníci se teď radí, jak výplatu vyšších dávek organizačně zajistit.
Vyšší přídavky na děti měly rodiny původně dostat už za červenec. Zároveň mělo od července dojít k mírnému rozšíření počtu rodin, které mají na tuto sociální dávku nárok
Zpětně od července, ale rychle
Ministerstvo zatím neví, jak zpětnou výplatu vyšších dávek (a většímu počtu lidí) organizačně zajistí. Tedy zda o ně zájemci budou muset výslovně žádat, nebo je na tuto možnost povinně upozorní úředník, či zda lidé obdrží doplatek automaticky.
Přídavky na děti
- Podle schváleného zákona se přídavky na děti od července zvýší o 50 korun měsíčně. Pro děti do šesti let tedy vzrostou na 550 korun, pro děti od 6 do 15 let na 660 korun a pro děti do 26 let na 750 korun.
- Zároveň se zvyšuje hranice příjmů pro nárok na tuto sociální dávku. Zatímco nyní ji dostávají rodiny s maximálně 2,4násobkem životního minima, od července hranice vzrostla na 2,5násobek.
- Zvýšení částky i limitu příjmů má být jen dočasné - do konce roku 2010.
"O způsobu realizace rozhodnutí sněmovny se nyní jedná," odpověděla bez bližších podrobností mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Ministerstvo ale musí rozhodnout poměrně rychle. Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory totiž zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, za který dávky náleží. Pokud by se tedy lidé včas nepřihlásili o vyšší příspěvek na děti za červenec, mohli by o něj nevratně přijít.
Situace je komplikovaná i tím, že přídavky na děti náleží sociálně slabším rodinám, z nichž mnohé nemusí být včas a dostatečně informovány o přijatých změnách a tedy o nároku na vyšší dávky.
Navíc se už nyní hovoří o opětovném snížení dávek o stokorunu - ve výsledku by tak lidé v příštím roce naopak přišli o padesát korun oproti letošnímu prvnímu pololetí. Ministr financí Eduard Janota totiž v rámci omezování státních výdajů chce mimo jiné i snížit přídavky na děti, i když pouze pro rok 2010. Dokud však jeho návrh neschválí nově zvolená sněmovna, nic se nemění.
Napevno stanovené datum
Zvýšení přídavků je součástí "zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability". Sněmovna jej schválila v květnu, Senát pak v červnu potvrdil. Poté jej však prezident republiky vetoval, zejména kvůli šrotovnému, které je nejznámější částí tohoto protikrizového balíčku.
Jak už v červenci upozornil online deník Aktuálně.cz, jestliže poslanci přehlasují prezidentovo veto a zákon schválí, nastane právě v oblasti přídavků na děti zajímavá situace. A anketa mezi navrhovateli z řad ČSSD i mezi úředníky ministerstva práce a sociálních věcí potvrdila, že během léta si jí prakticky nikdo neuvědomoval.
Část vetovaného zákona, týkající se zvýšení přídavků na děti, je totiž poměrně netypická výslovným určením období, od kdy se mají dávky snížit. Přímo v "těle" zákona (nikoliv v závěrečném ustanovení o účinnosti) stanoví, že dávky se zvyšují od 1. července, respektive počínaje dávkami za červenec. Od 1. července se také zvyšuje hranice příjmů pro jejich přiznání. Účinnost změn tedy určena ve stylu "první den kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů", ale je dána napevno.
Poslanci přitom mohli vetovaný zákon přijmout jen v podobě, v jaké jej přijali původně - nemohli v něm tedy dělat změny.
Vyšší daňové slevy? Času dost
Součástí schváleného protikrizového balíčku je také zvýšení slevy na dítě u daně z příjmů fyzických osob. V tomto případě ale opožděné přijetí zákona (přehlasování prezidentova veta) nevadí, protože podle schváleného znění půjde vyšší slevu uplatnit až za zdaňovací období roku 2010. (Opraveno, původně se hovořilo o možnosti uplatnit tuto slevu už v daňovém přiznání za rok 2009 - pozn. red.).
Sleva na dítě se zvýší o 77 korun měsíčně na 967 korun (ročně se zvýší o 924 korun na 11 604 korun). Každý má nárok na tolik slev, kolik má dětí (slevu však může uplatnit vždy jen jeden z rodičů. Musí však jít o vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem.