Praha - Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné se zatím nemusí obávat, že by platili vyšší odvody státu. Zvýšení vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění totiž nenavrhuje ani současná vláda Jana Fischera, ani ČSSD nebo některá z politických stran se šancí uspět v květnových volbách.
Vláda dnes naopak schválila koncepci, která má vést ke zjednodušení výpočtu daní a odvodů nejen pro OSVČ, ale pro všechny fyzické osoby.
Takzvané sjednocení základu daně s vyměřovacími základy pro sociální a zdravotní pojištění mají v programu také ČSSD, ODS či TOP 09.
Jednotné inkasní místo
Lidé by tak za pár let mohli místo tří různých "daňových přiznání" vyplňovat jen jediné. Zjednodušil by se také výpočet, sjednotily termíny pro placení a zefektivnila komunikace s úředníky.
Dosud lidé posílají klasické přiznání finančnímu úřadu a následně pak samostatné "přehledy" také zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Liší se nejen formuláře, ale také vyměřovací základy (způsob výpočtu daně), okruh plátců či termíny splatnosti.
Nově by mělo vzniknout jednotné inkasní místo, kam by lidé poslali jen jediné přiznání (daň z příjmů a odvody na pojistné) a současně by komunikovali pouze s jediným úředníkem namísto dosavadních tří. Navíc namísto tří různých kontrol by lidem hrozila jediná. Ušetřit mají poplatníci a především stát.
Přestože projekt jednotného inkasního místa není novinkou a velké strany se na jeho vzniku shodnou již delší dobu, v detailech se jejich představy liší. ČSSD se například obává, aby odvody na pojistné nešly po "sjednocení" s daněmi na jiné účely než dosud. I proto je příprava zatím zdlouhavá a není jisté, zda úřad, který by kromě daní a odvodů měl vybírat také cla, začne fungovat alespoň ke konci příštího volebního období.
Podnikatelům to teď nekomplikujme
"Cílem harmonizace vyměřovacích základů není změna výnosů daní ani pojistného. Případné změny základu by byly kompenzovány změnami sazeb," odmítá ministr finacní Eduard Janota obavy, že by drobní podnikatelé měli platit vyšší odvody.
Vyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ dlouhodobě prosazují odboráři. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů totiž zaměstnanci (a zaměstnavatelé) s průměrnou mzdou platí na pojistném více než dvakrát tolik, co živnostníci a další OSVČ se stejným příjmem.
Odbory připomínají, že OSVČ si navíc mohou "odečíst z daní" mnohem více nákladů než zaměstnanci. Jde zejména o výdaje za dopravu a obecně o možnost odečítat si výdaje paušálně jako procento z příjmů. Čistý příjem OSVČ tak bývá vyšší než u zaměstnance.
Všechny větší politické strany však požadavek odborů odmítají. Alespoň před volbami. Překvapivě proti je i ČSSD, která přitom za své minulé vlády zkomplikovala drobným podnikatelům život opatřeními jako "minimální daň" nebo plošné registrační pokladny.
Proti zvyšování odvodů jsou teď stínový ministr financí Bohuslav Sobotka i stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Přinejmenším po dobu krize.
Strany včetně sociálních demokratů odmítají také snižování takzvaných výdajových paušálů.
Ve hře sice zůstává i mírné zvýšení stropů na sociální a zdravotní pojištění, pouze komunisté však prosazují jejich úplné zrušení.
Přinejmenším na některé podnikatele nicméně dopadnou jiné plány sociálních demokratů - výrazně vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob pro příjmy nad 100 tisíc měsíčně nebo zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent.
Menší důchod, žádné odstupné a benefity
Zástupci podnikatelů zdůrazňují, že živnostníci sice platí nižší odvody než zaměstnanci, ale kvůli tomu, že zaplacené pojistné si nemohou odečíst jako daňově uznatelný náklad, zaplatí ve výsledku vyšší daně.
Podnikatelé také obvykle dostávají od státu mnohem nižší důchod nebo nemocenské dávky (pokud vůbec), navíc během prvních 14 dnů nemoci nemají - na rozdíl od zaměstnanců - nárok na žádnou náhradu mzdy. Navíc i kdyby si dobrovolně platili nemocenské pojištění, nedostávají třeba takzvané ošetřovné, pokud musí zůstat doma s nemocným dítětem nebo partnerem.
"OSVČ si musí narozdíl od zaměstnance vše zajistit - práci samotnou i vše ostatní, co k jejímu výkonu náleží. Náklady a odpovědnost jsou tedy mnohdy větší, než u zaměstnance, který žije v systému firmy a je firmou chráněn," připomíná prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Podnikatelé musí vedle samotné práce sledovat například časté změny souvisejících zákonů.
| Čtěte také: Nová povinnost pro firmy? Daňové přiznání jedině online Daňové ráje a pekla najdete i v Česku. Podívejte se kde Obrana vůči berňáku bude snadnější. Ale pozor na dopisy |
Zatímco zaměstnanec je při výpovědi chráněn až pět měsíců (dva měsíce výpovědní doby a tříměsíční odstupné), OSVČ při krachu firmy zůstane bez příjmů ihned. Podnikatelé nemají ani nárok na placenou dovolenou či nejrůznější zaměstnanecké benefity.
"Je třeba si uvědomit, že OSVČ mohou být lidé, kteří včera ztratili zaměstnání a vydali se na tvrdou cestu podnikání," dodává Kužel.
