Praha - Počet exekucí kvůli ekonomické krizi roste. Podle Exekutorské komory s nimi má zkušenost už zhruba čtyři až pět procent obyvatel Česka, v Centrální evidenci exekucí je nyní registrováno přes milion případů (někteří lidé vícekrát).
Díky krizi však mají žně také společnosti, které exekutory napodobují.
Dlužník, který "naletí" nepravému exekutorovi, přitom není prakticky nijak chráněn. Může se sice následně bránit u soudu, ale to bývá zdlouhavé a až do případného vítězství i nákladné.
Na to, že se stal obětí falešného exekutora, navíc laik nemusí ani přijít. Jeho pravost si lze sice ověřit poměrně jednoduše, mnoho dlužníků se ale v rozrušení, spěchu a pod tlakem výhružek spokojí s matoucími "důkazy".
Někteří z těchto falešných exekutorů totiž kromě názvu matou i kulatým razítkem s motivy státního znaku či váhy spravedlnosti. Sdružení Exekutorský institut České republiky prý dokonce napodobuje pravé exekutory i používáním žlutých nálepek, podle jeho šéfa Martina Strnada však šlo o ojedinělý a špatně popisovaný případ.
Možnost záměny podporují i webové odkazy na zákon o soudních exekutorech (který přitom v jejich případě neplatí), obdobné průkazy či slovník téměř k nerozeznání od pravých exekutorů.
Obyčejní vymahači
Jednání skutečných soudních exekutorů je regulované státem. Upravuje jej zákon (exekuční řád), který poskytuje exekutorům ochranu (postavení veřejného činitele), současně však stanoví i práva dlužníků (dodržování procesního postupu, možnost odvolání či námitek).
Oproti tomu "falešní exekutoři" jsou přitom ve skutečnosti většinou inkasní společnosti, lidově řečeno vymahači. Na rozdíl od soudních exekutorů tedy nesmí bez svolení vstupovat do bytu ani zabavovat majetek.
Skutečný soudní exekutor přichází ke slovu až poté, co existenci dluhu potvrdí soud. "Exekuce musí být vždy nařízena usnesením soudu, které musí být dlužníkovi doručeno nejpozději při mobiliární exekuci," připomíná Jiří Prošek, viceprezident Exekutorské komory - stavovské organizace "pravých" exekutorů.
Exekutor či jeho zaměstnanec se navíc musí dlužníkovi prokázat průkazem. Aktuální seznam soudních exekutorů je k dispozici také na webu Exekutorské komory.
"Je to obdobné, jako kdyby existovala společnost Policie s.r.o., která by vzbuzovala - například oblečením - dojem skutečné Policie a neoprávněně omezovala třeba vstup občanů do veřejných prostor. Je pochopitelné, že řada lidí by uposlechla," dodává Prošek.
Prošek připomíná, že skutečná soudní exekuce je fakticky výkon státní moci prostřednictvím exekutora, a to způsobem státem stanoveným. "Pokud však dlužník narazí na vymahače, který se za exekutora pouze vydává, nemá žádná procesní oprávnění," varuje.
Užitím výrazu exekuce či exekutor chtějí podle Proška vlastníci některých soukromých společností v dlužníkovi vzbudit falešný dojem, že se jedná právě o výkon státní moci prostřednictvím exekutora, kterému je dlužník povinen se podrobit.
Některé tyto společnosti činí úkony, které by nemohl provést ani pravý soudní exekutor. "Jde například o jednání hraničící s vydíráním, osobní prohlídky osobou opačného pohlaví či zabavení věcí zákonem stanovených jako nepostižitelné," upřesňuje Prošek.
Stát komoře nepomůže
Exekutorská komora se proti falešné "konkurenci" snaží bojovat už několik let, podala několik trestních oznámení. Jenže spory zatím vyzněly spíše do ztracena nebo se na jejich výsledek zatím čeká.
Kontinuitu těchto právních kroků zkomplikovala i loňská radikální změna ve vedení komory, kdy kontroverzního Juraje Podkonického nahradil nový tým v čele s Janou Tvrdkovou.
Bezplatné poradny
- Praha: prostory SOS centra Diakonie, Belgická 22, každý pátek od 9:00 do 13:00 hod.
- Brno: Husova 8, každou středu od 10:00 do 15:00 hod.
- Plzeň: prostory SOS centra Diakonie, Prokopova 17, každou středu od 15:00 do 17:00 hod.
Exekutorská komora provozuje tři právní poradny. Nutná je však osobní návštěva. Dotazy jsou vyřizovány v pořadí, ve kterém se zájemci objednají telefonicky na čísle 545 212 285.
Komora je navíc "pouhou" profesní organizací (byť upravenou zákonem, včetně povinného členství všech soudních exekutorů). Spoléhá tedy na pomoc státu, hlavně ministerstva spravedlnosti, které na exekutory dohlíží.
"O vámi uváděných společnostech nemáme žádné informace," odpověděla však na dotaz Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Jitka Zinke. Úřad nevede ani žádný spor v této věci.
"Za poslední rok bylo ministerstvo obeznámeno pouze s jednou aktivitou firmy zabývající se inkasem pohledávek, která dlužníky obesílala tiskovinami - předexekučními upomínkami, datovanými rokem 2005. Upomínku jsme zaslali Exekutorské komoře k případným dalším krokům podle jejího uvážení," upřesňuje Zinke.
Komoru nepodpořilo ani ministerstvo vnitra, které rozhodovalo o činnosti Exekutorského institutu - to je registrováno jako občanské sdružení, v praxi však svou činností vyvolávalo možnost záměny se skutečnými soudními exekutory. Ministerstvo odmítlo návrh komory na rozpuštění tohoto sdružení, takže "institut" funguje dodnes.
Ministerstvo spravedlnosti v současnosti nechystá ani žádné doplnění zákona, které by označení exekutor poskytl jasnější ochranu.
Kdo je vlastně exekutor?
Ministerstva - a podle dostupných informací i policie, která už některé spory řešila - přitom vycházejí z toho, že zákon nijak výslovně nechrání slova "exekuce", "exekutor" či "exekutorský". Proto mohou existovat firmy či sdružení s názvy jako Exekuční kancelář Praha, Exekutorský institut, Exekutor s. r. o. nebo Exekutorské centrum.
"To je sice pravda, ale například označení Policie nebo Poslaneckou sněmovna také zákon výslovně nechrání, přesto je případné zneužití protiprávní," říká Zdeněk Dvořák, právník jedné z firem, která se s falešnými exekutory setkala a nyní na ně chystá trestní oznámení.
"Řada úředníků a bohužel i soudců se bohužel stále řídí doslovným zněním zákona. Když v exekučním řádu nenajdou ochranu tohoto slova, případ pro ně končí. Činnost některých těchto firem přitom může porušovat přinejmenším zákaz jednání v rozporu s dobrými mravy, jednu ze základních zásad občanského zákoníku. Při vzniku větší škody přichází v úvahu i trestní zákoník - konkrétně trestný čin podvodu," dodává Dvořák.
Úspěšnější tak je zatím jen boj proti jednotlivcům, kteří se podvodně vydávají přímo za konkrétního exekutora nebo jejich zaměstnance, například díky kopii jejich průkazu.
Exekutor jako ochranná známka
Soukromé společnosti si obvykle dávají dobrý pozor, aby měly krytá záda. Řada formulací, které používají na webu nebo v komunikaci s dlužníky, je sice téměř stejných jako u pravých soudních exekutorů, přímo sousloví "soudní exekuce" se v nich však nevyskytuje, nebo jen jako možný důsledek nezaplacení.
Příkladem právně opatrné, laiky však snadno zaměnitelné formulace je například sdělení, že "proti vám bylo zahájeno inkasní řízení a neuhradíte-li dluh, může být zahájeno exekuční řízení". Některé firmy odkazují na svém webu na zákon (exekuční řád), aniž by dodaly, že se na jejich jednání nevztahuje.
"Podnikáme na základě platných živnostenských oprávnění a jsme zaregistrováni v obchodním rejstříku," brání se však například Vladimír Josífek, šéf firmy Exekutor s. r. o.
Její název a logo dokonce bez problémů zaregistroval Úřad průmyslového vlastnictví jako ochrannou známku.
Na svém webu firma nicméně upřesňuje, že kromě ostatních služeb v oblasti správy pohledávek nabízí "možnost zprostředkovat uplatnění pohledávky v rámci soudní exekuce". Opět tedy opatrná formulace, která netvrdí, že přímo působí jako soudní exekutor. Pro laika, kterému přijde výzva podepsaná Exekutor s. r. o., to však může být pod jeho rozlišovací schopností.
Nařčením se brání také sdružení Exekutorský institut České republiky. "Tento název jsme zvolili proto, jelikož pomáháme občanům při problémech se zvůlí a mnohdy nelidským přístupem exekutorů. Nevydáváme se za exekutory," tvrdí šéf sdružení Martin Strnad. Na svém webu nicméně institut propaguje především inkasní služby a vymáhání pohledávek.
