Zapomenuté pozemky a domy. Aktualizovaný seznam majetku, který už brzy propadne státu

Kateřina Hovorková Denis Chripák Kateřina Hovorková, Denis Chripák
Aktualizováno 23. 11. 2021 9:21
Skoro 167 tisíc pozemků a nemovitostí po celém Česku nemá stále jasného majitele. Dohledat se je snaží Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten zároveň vyzývá občany, aby si na stránkách úřadu zkontrolovali, zda jim některý z "opuštěných" pozemků nepatří. V roce 2023 nenávratně propadnou státu. Aktuálně.cz přináší vyhledávač, který vychází z nejčerstvějších zveřejněných dat.

Vyhledávač majetku s nedostatečně identifikovanými vlastníky

Oblasti k výběru jsou podle územních pracovišť Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Jaké konkrétní okresy dané oblasti zahrnují najdete na webu úřadu.

Začalo to v roce 2014, kdy byl schválen nový katastrální zákon. Ten uložil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby se pokusil dohledat k více než 200 tisícům pozemků a nemovitostí skutečné vlastníky. 

"Od roku 2014 se nám podařilo vyřešit přes 42 tisíc případů, což považuji s ohledem na to, že se jedná o mimořádně odborně i časově náročnou činnost, za výborný výsledek. Zaměřujeme se zejména na ty nemovitosti, které v mnoha případech komplikují městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury," uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.   

Za "hluchá místa" v evidenci vlastnictví může doba komunismu. V 50. letech byly veřejné registry majetku na určitou dobu úplně zrušeny, později se zavedly zjednodušené evidence. Na mapách se například nezakreslovaly hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Některé pozemky přešly na obce, tělovýchovné jednoty a společnosti, které již zanikly, nebo na státní organizace, které byly privatizovány. A na část majetku se úplně zapomnělo.

V katastru nemovitostí bylo k 1. srpnu 2021 evidováno celkem 369 078 položek s nedostatečně identifikovaným nebo neznámým vlastníkem a celkem 129 834 nedostatečně identifikovaných osob.

Jednu nemovitost přitom může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků a jeden takový vlastník může naopak vlastnit několik různých nemovitostí. Reálně se tak jedná o 166 711 nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka. Z toho je 162 058 pozemků, zejména orné půdy, luk a lesních pozemků, a 4 653 staveb. 

Vždy jednou za půl roku úřad seznam aktualizuje. "Doporučuji každému podívat se na tento seznam, zda náhodou jemu nebo jeho předkům nepatří nějaká nemovitost, o které dosud nevěděli," zdůrazňuje Kateřina Arajmu.

Zákon uvádí, že pokud se do deseti let nepodaří vlastníky najít, propadne majetek státu. Tato lhůta uplyne v prosinci roku 2023.

"Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem. Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se nemovitost považuje za opuštěnou a stává se vlastnictvím státu," vysvětluje dále Arajmu. 

Kvůli chybě ve jméně čekali 50 let

Jako příklad uvádí nedávno vyřešené půlhektarové pole v Horní Radouni, jehož původními majiteli byli manželé, o nichž v katastru nemovitostí nebylo možné kromě jména najít žádné jiné údaje. Zaměstnanci úřadu v průběhu šetření mimo jiné zjistili, že manželé pomáhali koncem druhé světové války v boji proti nacistickým okupantům a poskytli úkryt a jídlo několika partyzánům.

K vyřešení vlastnictví pomohla až tabulka parcel z roku 1970, která zaznamenala nejen to, že na pozemcích tehdy hospodařilo JZD, ale sotva čitelná, tužkou psaná poznámka nasměrovala další kroky při hledání dědiců do Pošumaví. Poté co se podařilo dohledat potřebné údaje o manželském páru, byl podán návrh na dodatečné projednání dědictví. Pozemky následně získali potomci původních majitelů.

Zajímavý je také případ pozemků v Závišících u Štramberku. Stopa majitelů - manželů mizí na počátku 20. století v Argentině. Ani spolupráce s velvyslanectvím v Buenos Aires a místními úřady neobjasnila, kdy a kde zemřeli a zda měli nějaké dědice. Také šetření v krajanské komunitě v Argentině nebylo úspěšné.

Z tohoto důvodu byli okresním soudem v Novém Jičíně prohlášeni za mrtvé a v dědickém řízení pozemky připadly státu. Tři z nich byly předány státnímu podniku Povodí Odry, protože na nich leží koryto říčky Sedlnice.

Cesta vede na obecní úřad

Úřad má ze zákona povinnost evidenci o nemovitostech s nejednoznačným vlastníkem předat obecnímu úřadu, na jehož území se nemovitost nachází. Obecní úřad pak údaje zveřejní na úřední desce.

"Zjistí-li úřad vlastníka nemovitosti, písemně ho vyzve, aby předložil listiny dokládající jeho vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnil svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Přihlásí-li se osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti, musí doložit listiny dokládající její vlastnictví katastrálnímu úřadu nebo uplatnit svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení," uvádí na svých webových stránkách Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Lidé, kteří se domnívají, že by mohli být vlastníkem některé nemovitosti, by se měli obrátit na pobočku úřadu v místě, kde pozemek leží. Tam se dozvědí, jaké dokumenty je třeba donést, většinou jde o takové, které svědčí ve prospěch vlastnictví, například rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, rozhodnutí z dědických řízení. Další dokumenty lze vypátrat v archivech, v kronikách či na obecních úřadech. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy