Pozemky v kauze Bečvářova statku soud vrátil státu, úředníci je vydali neprávem

ČTK ČTK
6. 8. 2020 12:47
Pozemky ve Strašnicích, které pracovníci pražského pozemkového úřadu údajně neoprávněně vydali restituentům v případu takzvaného Bečvářova statku, se vracejí státu. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Trojici úředníků za nezákonné vydání parcel uložil soud v červenci nepravomocně sedm a šest let vězení a podmíněný trest. Podle soudu restituenti věděli, že na ně nemají nárok.
Bečvářův statek v Praze.
Bečvářův statek v Praze. | Foto: ČTK

Trojice obžalovaných - Jan Horák, Eva Benešová i Petr Chmelík - prostřednictvím advokátky proti rozhodnutí podala stížnost. Vlastnictvím nemovitostí se tak bude muset zabývat ještě Vrchní soud v Praze. Úředníci, které obžaloba viní z toho, že nezákonným vydáním parcel způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun, vinu od počátku odmítají.

Čtvrtečního jednání se účastnili Chmelík a Benešová. Zopakovali, že oni restituentům žádné pozemky nevydávali. Součástí rozsudku bylo i zabrání některých dalších vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně.

"O vlastnickém právu České republiky k předmětným nemovitostem není pochyb," prohlásila předsedkyně senátu Jana Miklová. Na stát by podle jejího dnešního rozhodnutí měly zpět přejít pozemky, které byly součástí původního historického Bečvářova statku. Je to zejména parcela nedaleko stanice metra Depo Hostivař, která podle informací z katastru nemovitostí patří v současnosti Emilii Bednářové. Soud rozhodoval i o několika menších pozemcích, které Bednářová vlastní spolu s dalšími restituenty.

Parcely soud vrátil vlastníkům, kterým patřily před rozhodnutím úředníků pozemkového úřadu. "Původním vlastníkem byla Česká republika, ale právo hospodaření měly tři různé subjekty. Byl to Státní pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní statek hlavního města Prahy v likvidaci," uvedl státní zástupce Jiří Pražák, který vrácení pozemků navrhoval.

Cílem návrhu bylo podle žalobce zejména to, aby s nimi nemohli restituenti dále nakládat. Jako alternativu žádal o zabrání nemovitostí jako výnosu z trestné činnosti, čemuž však soud nevyhověl. Žalobce se vzdal práva na stížnost proti verdiktu.

Bednářová a další restituenti dostali na základě těchto rozhodnutí převážně náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi, přestože měli nárok na dědictví pouze po jeho sourozencích. Tyto parcely soud zabral při vyhlášení rozsudku nad trojicí úředníků. Dědicové však dostali také několik málo pozemků, které zbyly z původního statku. Soud o nich rozhodoval až dnes, protože podle státního zástupce potřeboval k verdiktu ještě doplňující vyjádření vlastníků.

Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy