Změny pro podnikatele: Vyšší odvody a tvrdší kontroly

Petr Kučera Petr Kučera
4. 1. 2011 6:30
Co přináší rok 2011 pro OSVČ a firmy

Praha - Vyšší odvody na nemocenské pojištění jsou zřejmě nejhorší změnou, která od Nového roku čeká na tuzemské podnikatele.

Výrazně zdraží také elektřina, i když dramatičtější odhady se nakonec nenaplnily. Řadu firem nepotěší ani zdražení mýtného, konec některých daňových výhod nebo nárůst povinností při zaměstnávání cizinců.

Naopak hlavně příjemnější novinky přináší zcela nový daňový řád. Lidé i firmy dostanou silnější "zbraně" pro případné spory s finančními úřady.

Už pro rok 2010 klesla sazba daně z příjmů právnických osob z předchozích 20 na 19 procent. Rozhodnutí přijala ještě Topolánkova vláda, pro rok 2011 se nic nemění.

Náhrada mzdy místo nemocenské

Zaměstnavatelé budou od ledna muset platit zaměstnancům nemocenskou místo státu o týden déle než dosud (formou náhrady mzdy), tedy až do 21. dne pracovní neschopnosti.

Výše odvodů zaměstnavatelů na nemocenské pojištění přitom zůstane na 2,3 %, oproti původním plánům Topolánkovy vlády tedy neklesne.

A třetí špatná zpráva: Skončí možnost odečíst si (od pojistného) polovinu částky vyplacené na této náhradě mzdy.

Malé firmy (s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26) si mohou zvolit alternativu: Zůstane jim možnost odečtu poloviny vyplacené náhrady mzdy, pokud budou platit pojistné vyšší o jeden procentní bod, tedy 3,3 %.

Tuto volbu však musí předem písemně oznámit nejpozději do 20. ledna příslušného roku své správě sociálního zabezpečení. Zvolený způsob lze měnit vždy jen pro kalendářní rok.

Novinky pro OSVČ

Pro osoby samostatně výdělečně činné zůstává nemocenské pojištění dobrovolné. Případná sazba pojistného se jim od ledna zvyšuje z 1,4 na 2,3 % (minimálně 92 korun měsíčně). Přesto pak bez nemocenských dávek zůstanou první tři týdny pracovní neschopnosti místo dosavadních dvou.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Konec komplikace pro OSVČ, sjednotí se čas na doplatky
Živnostníci, těšte se. Ubyde papírů a zlevní televize

Současně se lidem omezí možnost účelově navyšovat základ pro výpočet dávek, například před peněžitou podporou v mateřství nebo jinou (plánovanou) delší pracovní neschopnosti. Pokud si OSVČ zvýší základ pro nemocenské pojištění, musí si úměrně tomu navýšit i důchodové pojištění.

Jako každý rok se samozřejmě i tentokrát zvyšují minimální zálohy pojistného. U sociálního pojištění vzrostou o 76 korun na 1807 korun měsíčně v případě hlavní činnosti, při vedlejší činnosti o 30 korun na 723 korun. Minimum u zdravotního pojištění stoupne o 69 korun na 1670 korun měsíčně.

Stropy na pojistné přitom zůstávají na úrovni z Janotova úsporného balíčku, ze šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy se sníží zřejmě od roku 2012.

Nemění se ani výdajové paušály pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Výjimkou je opětovné snížení paušálu z nynějších 60 % na předchozích 40 % u svobodných povolání, které schválila ještě předchozí sněmovna.

Dražší elektřina i doprava

Elektřina pro podnikatele (velkoodběratele připojené na vyšších napěťových úrovních) zdraží v průměru o 5,2 procenta oproti předchozímu roku. Pro domácnosti stoupne o 4,6 procenta.

Všechny vozy nad 3,5 tuny hmotnosti zaplatí zhruba o čtvrtinu vyšší mýtné než v roce 2010. Zdražení se nedotkne jen vozidel splňujících nejpřísnější emisní limity Euro 5.

Cena dálničních známek zůstane v Česku stejná. Skončí však některé dosavadní výjimky, umožňující jezdit bez známky v okolí Brna, Mladé Boleslavi a Berouna.

Foto: ministerstvo dopravy
Čtěte více:
Dálniční známky: Česko zruší výjimky, Slováci zdraží
Mýtné se zvýší o čtvrtinu, dopravci dostanou úlevy

Prodraží se cesty na Slovensko. Roční známka od ledna zdraží na 50 eur, což je proti současné ceně nárůst o 37 procent. Za měsíční známku řidiči zaplatí 14 eur, za týdenní sedm eur (o téměř 43 procent více než dosud).

Nový daňový řád

Od ledna 2011 začíná platit zcela nový daňový řád, nahrazující dosavadní zákon o správě daní a poplatků. Netýká se samotné výše nebo předmětu daní, ale upravuje "procesní" práva a povinnosti - tedy  hlavně vztahy s finančními úřady.

Skončí absurdní povinnost, podle níž museli (od listopadu 2009) lidé a firmy platit daně zhruba o 2-3 dny dříve, než skončila lhůta pro podání samotného přiznání. Nově získají na úhradu daně (připsání na účet státu) čtyři pracovní dny, teprve potom hrozí sankce.

Na druhou stranu kdo podá daňové přiznání pozdě, dostane pokutu minimálně 500 korun. A to i v případě, že mu vychází nulová daňová povinnost a přesto měl podat přiznání. Dosud záleželo na úředníkovi, zda mu podobnou sankci udělí.

Zákon zavádí řadu větších či menších dalších zlepšení ve prospěch poplatníků, často tak reaguje na rozhodnutí soudů z předchozích let. Jde například o jasnější pravidla pro zahájení daňové kontroly nebo pro promlčení daně.

Mezi důležité zásady patří také pravidlo, že podané odvolání (proti rozhodnutí finančního úřadu) má odkladný účinek. Až donedávna musel člověk či firma údajný nedoplatek nejdříve zaplatit, zpátky jej pak dostali až po případné výhře ve sporu, často po mnoha letech.

Finanční úřady také budou muset svá rozhodnutí odůvodňovat a ukazovat poplatníkovi i případné podklady.

Foto: Ludvík Hradilek
Čtěte podrobněji:
Nový daňový řád: Tvrdší pokuta, ale jinak dobré zprávy
Tresty od finančního úřadu: Co hrozí po Novém roce

Práce načerno a kontroly cizinců

Vláda chce pokračovat v boji proti daňovým únikům a práci načerno. Jde například o intenzivnější kontroly z úřadů práce, které řada firem zaznamenala už v roce 2010. Finanční úřady se pak mimo jiné více zaměří na kontrolu zveřejňování účetní závěrky do obchodního rejstříku (Sbírky listin).

ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát
Čtěte více:
Máte staré údaje v obchodním rejstříku? Stát přitvrdí
Šikana s insolvenčními návrhy: Firmy dostanou ochranu

Končí možnost uzavírat dohodu o provedení práce ústně, od ledna je povinná písemná forma. Naopak další změny v zákoníku práce zatím mají zpoždění a začnou platit zřejmě až od roku 2012 - například zvýšení limitu u takzvaných dohod, odstupňování odstupného podle počtu odpracovaných let a podobně.

Od zatím neznámého data v prvním čtvrtletí má platit i novela zákona o pobytu cizinců. Zpřísňuje administrativu a kontroly zaměstnávání cizinců z nečlenských zemí EU. Odstartují také takzvané modré karty pro cizince s vysokou kvalifikací.

Zpřísnění se dotkne nejen méně kvalifikovaných profesí, ale také nejvyšších zahraničních manažerů. Budou muset například osobně třikrát zajít na úřad nebo si nechat sejmout otisky prstů při každé změně pobytu či pracovního zařazení.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte více:
Tvrdší než EU. John žene top manažery do fronty na úřad
Absurdita roku: Úřad po vás chce dokumenty, které už má

Novinkou je také spoluodpovědnost zaměstnavatelů či zprostředkovatelů, respektive hrazení nákladů spojených s vyhoštěním cizince bez platného povolení.

Podrobnosti k obsahu novely jsme přinesli v samostatném textu.

Konec výjimek

Od ledna končí pětileté daňové prázdniny pro fotovoltaické elektrárny a další obnovitelné zdroje energie. Dále dojde k prodloužení možných odpisů technologické části elektráren (na 20 let). Novinkou je také 26% srážková daň na elektřinu z fotovoltaických elektráren - ta se týká se jen větších elektráren s výkonem nad 30 kW, připojených v letech 2009 a 2010, nikoliv třeba instalací na rodinném domku.

Končí i poloviční sleva na dani z příjmů právnických osob, kterou dosud mohli uplatňovat větší zaměstnavatelé zdravotně postižených osob.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte více:
Firmy přijdou o slevu na postižené, prý ji zneužívají
Změna plánu: Lhůta na doměření daní se zatím nezvýší

Některé další chystané změny (měsíční hlášení finančnímu úřadu, delší lhůta pro dodatečné vyměření daně) ale zatím neprošly. Podrobný přehled najdete v této grafice.

DPH - úlevy i zpřísnění

Další novinka nakonec nepřijde v lednu, ale zřejmě až od dubna. Podnikatelé už nebudou muset platit daň z přidané hodnoty za zboží a služby dodané firmám, které jim za ně do určité doby nezaplatí. Základní podmínkou je, že proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení a pohledávka vznikla nejpozději šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.

Čtěte také

Ranní káva nad Financial Times.

"Novela dále stanovuje, že věřitel a dlužník nesmí být takzvanými spřízněnými subjekty," dodává Martin Diviš ze společnosti PricewaterhouseCoopers ČR.

Současně však bude za nezaplacenou DPH ručit - za stanovených podmínek - kromě dodavatele také odběratel. Postačí přitom takzvaná nevědomá nedbalost. Pokud daň neodvede plátce, který plnění poskytl, pak může být vymáhána na příjemci.

"Skutečnost, zda příjemce věděl, respektive měl nebo mohl vědět, že DPH nebude plátcem odvedena, bude posouzena finančním úřadem, na němž leží důkazní břemeno," upřesňuje Diviš.

Institut ručení se uplatní také v situaci, kdy se sjednaná úplata za zdanitelné plnění zjevně odchyluje od ceny obvyklé a účastníci transakce nejsou schopni prokázat ekonomické opodstatnění této odchylky.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte podrobněji:
Podnikatele čeká přísnější DPH, platit má i odběratel

 

Právě se děje

Další zprávy