Praha – Bydlení pro chudé zůstává v Česku výnosným obchodem. Podnikatelé vydělávají na sociálním systému, který přispívá chudým lidem na nájem. Zaběhnuté postupy narušil stát tím, že začal přísněji kontrolovat byznys s ubytovnami − už není možné umístit do malého pokoje na ubytovně početnou rodinu, nadsadit nájemné a za každého člena pak inkasovat doplatek na bydlení. Od začátku letošního roku se tato dávka v hmotné nouzi vyplácí na místnost, nikoli na jednotlivce.
Někteří podnikatelé proto hledali nové cesty. A našli. Začali využívat rozdílu mezi dvěma dávkami: doplatku a příspěvku na bydlení, který je dostupnější.
"Podvodníci už chudé nestěhují do ubytoven, ale do bytů v panelácích. A berou na ně příspěvek na bydlení," potvrzuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Loni úřady vyplatily za doplatek a příspěvek na bydlení dohromady přes 12 miliard korun. Částky každoročně rostou.
Příspěvek se ale na rozdíl od doplatku nadále vyplácí na hlavu. Dosáhne na něj každý, kdo má tak nízký příjem, že mu 30 procent z něj (v Praze 35 procent) nestačí na nájem. Letos v červenci stát vyplácel příspěvek na bydlení více než 240 tisícům lidí.
Když chtěla ministryně použít na paneláky stejný postup jako na ubytovny − omezit počet lidí na plochu − narazila. Pro byty neexistují hygienické normy jako pro ubytovny.
Potíž je i v tom, že se při vypočítávání dávek vychází z tabulek, které zohledňují jen velikost obce, typ vlastnictví a počet členů rodiny. Nehledí se ale na lokalitu či stav bytu.
Místo drahých ubytoven sociální byty pro chudé
V Česku začne vznikat zákon, který upravuje sociální bydlení. Jeho koncepci schválila vláda. Čtěte více na webu iHNed.cz
Podnikatelům se otevírá prostor, jak legálně využít chudoby některých lidí. Například: do nuzného dvoupokojového bytu v paneláku na okraji města může nastěhovat chudou čtyřčlennou rodinu, která nemá na výběr. Pak jí nastaví přemrštěný nájem, který by člověk s běžnými příjmy za tak špatné bydlení nezaplatil. Majitel bytu může spoléhat na to, že ve městě do padesáti tisíc obyvatel by stát dotyčné rodině dorovnal nájem až do výše téměř 13 tisíc korun.
Podle starostky Kadaně Jiřího Kulhánka je řešení situace jednoduché: "Jedna věta v zákoně. Ať tam konečně napíšou, že výše nájemného bude stejně vysoká, jako je nájemné v obecních bytech v daném městě nebo obci. Tím bude po kšeftu, protože člověk už na tom nevydělá ty horentní sumy,“ říká.
Provázanost dávek s běžnými nájmy v místě by pomohla i podle předsedy Platformy sociálního bydlení Štěpána Ripky, který ministryni vyčítá, že ze zneužívání dávek viní jen podnikatele. Podle Ripky je na vině systém. "Podnikatelé jen vlastní byty a pohybují se v tržních podmínkách."
Marksová se také přimlouvá za cenovou mapu, ale tvrdí, že její vypracování není v její kompetenci. Úkol je podle ní na ministerstvu pro místní rozvoj.
Další trik, jak zneužívat příspěvek na bydlení, má "rodinný" charakter. Někteří rodiče přišli na to, že si mohou část svého domu nechat zkolaudovat jako samostatný byt a pronajímat ho synovi nebo dceři s nízkým příjmem. Nájem si pak rodina domluví tak, aby na příspěvek dosáhla. "Rodiče v domku pronajímají svému dítěti první patro. A my to platíme," stěžuje si Marksová.
