Téměř polovina Čechů nepoužívá internetové bankovnictví

Petr Kučera Petr Kučera
22. 5. 2013 15:58
Bez účtu v bance je 12 procent obyvatel České republiky, zjistil průzkum
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Bankovní služby využívá 88 procent obyvatel České republiky, což je stejně jako na Slovensku. Žádnou banku nepoužívá 12 procent lidí - jde zejména o studenty a mladé lidi bez zaměstnání.

Vyplývá to z průzkumu FMDS společnosti GfK, který probíhá na ročním vzorku 4000 respondentů v České republice ve věku od 15 do 70 let. Na Slovensku se průzkumu účastní 6000 lidí.

Jen 56 procent obyvatel Česka, kteří vlastní běžný účet, loni využilo i služby elektronického bankovnictví. Na Slovensku je to polovina klientů. Přesto se využití elektronického bankovnictví za posledních pět let zdvojnásobilo. Nejrozšířenější je jednoznačně internet banking, v posledních měsících získávají na popularitě i bankovní aplikace ve smartphonech.

Čtěte také:
Úvěr splácí už třetina obyvatel Česka, říká statistika
Ušetřete přes tisícovku ročně. Neplaťte za účet v bance
Už jste změnili banku? Většina lidí ani nezkusila jinou

Přibližně dvě třetiny obyvatel Česka si vystačí pouze s jedním bankovním účtem. Účty ve více bankách disponuje čtvrtina lidí. Mezi nejrozšířenější bankovní produkty patří běžné a spořicí účty. Některý ze spořicích produktů bank využívají zhruba tři pětiny lidí.

Podle Zprávy o retailovém bankovnictví, kterou ve středu zveřejnily společnosti Capgemini a asociace EFMA, je v Česku se svou bankou spokojeno 74 procent zákazníků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy