Praha - Rozsáhlý spor o poplatky za vedení a správu úvěrového účtu není sporem klientů a bank, ale stojí za ním právníci, kteří na něm chtěli vydělat. V druhé části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká dlouholetý šéf Hypoteční banky Jan Sadil.
Aktuálně.cz: Jak klienti čerpají služby, jež si podle vás předplácejí v poplatku za vedení a správu úvěrového účtu, o který se v Česku vedou soudní spory?
Jan Sadil: Za loňský rok mě například výrazně překvapilo číslo, které říká, kolik klientů nás denně kontaktuje na naše call centrum. Denně to ve špičce bylo nějakých tisíc kontaktů. Ty služby jsou tedy reálně čerpané, což dokazuje i stovka bankami vyhraných sporů u obvodních pražských soudů. Soud rozhodl, že ten poplatek je jasný, srozumitelný, klient s ním byl obeznámen a služby, které pokrývá, klient skutečně čerpá.
A.cz: Na druhou stranu vy jste jedna ze dvou bank, která u soudu s klientem i prohrála, byl to hned ten první rozhodnutý spor. Jaká je tedy s odstupem osmi měsíců vaše reakce na rozhodnutí soudce Šalamouna?
I když nemám rád odpovědi typu „co by bylo, kdyby“, tak jednu takovou tentokrát použiji. Kdyby to tenkrát v dubnu nebyl první rozhodnutý spor a ten samý spor se rozhodoval třeba o rok později, tak si myslím, že i pod vlivem toho současného skóre (100:2), by rozsudek dopadl jinak. Byl to tehdy první takový spor v Česku, a jak se nyní ukazuje, výsledek byl ojedinělý. Drtivá většina ostatních soudců potvrdila, že poplatek není protiprávní.
A.cz: Vy tedy ten spor vnímáte jako uzavřený? On ještě míří k Ústavnímu soudu. Očekáváte, že ten se jím bude zabývat?
Nejsem právník, těžko to mohu posoudit. Jsem ale přesvědčený, že neděláme nic protiprávního a že i kdyby se tím Ústavní soud zabýval, tak dá za pravdu bankám. Ještě bych chtěl zdůraznit, že celkově ten spor nevnímám jako spor klientů a bank. Vnímám to jako spor skupiny právníků, která si na něm realizuje své podnikatelské záměry.
A.cz: To určitě minimálně zčásti platí, ale oni by tu nebyli, kdyby tu neexistovala poměrně velká skupina klientů bank, kteří nejsou spokojeni s poplatky.
Musíme se ale podívat na to, kde ta nespokojenost vznikla. Objevila se někde najednou masa nespokojených klientů? Ne. Vznikla iniciativa, za kterou stojí právníci, a sněhová koule se nabalila. Otázka je, jestli ten výsledek u soudů už nyní neukazuje, jak ty věci jsou a že banky skutečně transparentně prezentují své poplatky a že nemají úmysl ani důvod někoho neoprávněně obírat o peníze.
A.cz: Proč je tento poplatek dražší než poplatek za běžný účet, který nabízí například vaše mateřská banka ČSOB a který nabízí více služeb?
Napadají mě k tomu dvě věci. Jednak ten poplatek, co já si pamatuji, je neměnný, je to 150 korun a je to součást ceny produktu, pokrytí skutečných nákladů, které banka má. Podle mého názoru není úplně správné ho srovnávat s jakýmkoli jiným poplatkem, který pokrývá jiné náklady jiného produktu a služeb s ním spojených. Pro mě osobně je to tedy trochu srovnávání hrušek s jablky.
A.cz: V sazebníku konkretizujete ty služby. Jsou tam: „veškerá samostatně nezpoplatněná písemná komunikace ze strany banky na podnět klienta, telefonická komunikace ze strany banky na podnět klienta související s vedením a správou úvěru a stálá služba infolinky klientských služeb v její provozní době, která je k dispozici klientům.“ To jsou přeci služby, které mají k dispozici i klienti ČSOB s běžným účtem za zhruba stokorunu měsíčně. Mají za to v ceně ještě třeba odchozí platby nebo výběry z bankomatů.
Ale podívejte se na to jinak. Úvěr má nějakou cenu, kterou banka účtuje klientovi, a ta cena v sobě obsahuje náklady na financování, náklady provozní, riskovou, provozní i obchodní marži. My jsme se rozhodli cenu za úvěr rozdělit do dvou položek - do úrokové sazby a do poplatků - a navíc jsou tam skutečně konkrétní služby, které např. u běžných účtů nejsou. Nastavili jsme to takto před nějakými patnácti lety a následně jsme ještě dali klientům na výběr, jestli to chtějí takto, nebo nechtějí za cenu mírně vyšší sazby platit poplatek za správu a vedení úvěru. Srovnávat to s něčím jiným každopádně není úplně správné.
A.cz: Vám to cenové srovnání - 150 korun za vedení a správu úvěrového účtu a zhruba 100 korun za poměrně „výkonný“ běžný účet - tedy nepřijde na první pohled nepřiměřené?
Ne, mně to tak nepřijde, protože se dívám na rozsah služeb pokrytých poplatkem, na hloubku vztahu s klientem i na to, jaká je marže na úvěru, jaký je výnos na klienta. V univerzální bance se nedíváte velmi často jen na ten konkrétní produkt, ale daleko více sledujete celkovou výnosnost klienta a ne jen toho jednoho produktu. A pokud je výnos na klienta v určité výši, pak mu může univerzální banka nabídnout třeba kartu nebo vedení účtu na nějakou dobu zadarmo. To je standardní cenová politika.
A.cz: Zeptám se obecně. Kdybyste věděl o nějaké službě, kterou celý trh nabízí roky za víceméně jednu cenu, za 150 korun. Vám by to nepřišlo z ekonomického pohledu, z toho, jak má vypadat chování firem, podivné?
Jestli mi podsouváte, že by se to mohlo týkat tohoto poplatku, tak to tak není. Dneska ho některé banky vůbec nemají a pamatuji-li si dobře, tak se lišil vždy. My ho máme za 150 korun, myslím si, že většina našich velkých konkurentů ho měla levnější, za 100 korun. Rozhodně v tom nehledejte to, že by se banky na poplatkové politice dohadovaly.
A.cz: Mně ani nešlo o to, že by se banky dohadovaly, jako spíš o to, že dlouhou dobu těžily z toho, že tady byla nějaká ustálená výše a nebyl tlak na změnu. Podle mého těch 150 korun je poplatek, který odpovídá většině trhu za minulé roky. Neukazuje to na strnulost trhu, nemůže právě někde tady být schovaná nespokojenost tisíců klientů, kteří nyní proti bankám jdou?
My jsme před osmi lety nabídli hypotéku bez tohoto poplatku, dali jsme klientům možnost výběru. Většina z nich si ale i nadále vybírala hypotéku s poplatkem. Na trhu tedy není strnulost, kdyby klienti tak moc chtěli hypotéku bez poplatku, tak už bychom ho možná i úplně vypustili. V našem sazebníku tedy tato položka bude i nadále, protože chci, aby naši klienti měli i nadále možnost volby.