Praha - Průměrná doba splatnosti faktur se v Evropě zkrátila na 32 dnů, před rokem to bylo 38. V Česku sice zůstala předepsaná doba splatnosti na 33 dnech, dochází ale k stále větším rozdílů ve splatnostech i zaplacení podle oborů. Vyplývá to z dnes zveřejněného výzkumu pojišťovny pohledávek Atradius a Financial Times Deutschland.
"Firmy tak tlačí na rychlejší proplácení faktur, aby měly dostatečnou finanční likviditu," říká ředitelka Atradius pro ČR a region střední a východní Evropy Markéta Stržínková.
Zkracování předepsané doby splatnosti souvisí s neochotou bank půjčovat na financování provozu. Čím dříve firma peníze dostane, tím rychleji může finance opět investovat do výroby.
"I když nejhorší fáze krize je pravděpodobně za námi, minimálně v tomto roce budou mít firmy velké problémy se získáním financování od bank. K žádosti totiž dokládají většinou výsledky hospodaření v uplynulém roce, a pokud je budou banky hodnotit podle výsledků v roce 2009, může být růst zpomalován nedostatkem peněz pro realizaci zakázek," dodává Markéta Stržínková.
Nejkratší v Německu a Švédsku
Nejpřísnější jsou německé firmy, které požadují peníze už po 19 dnech, naopak italské si počkají až 60 dnů.
Skutečně zaplaceno dostávají firmy v Evropě v průměru týden po splatnosti, tedy po 37 dnech. Ještě před rokem bylo zpoždění "pouhé" dva dny. Nejrychleji - po 26 dnech - platí švédské společnosti, nejpomalejší jsou s 57 dny Řekové. Německé firmy platí v průměru po 34 dnech.
V Česku přijdou peníze později
U českých firem činí předepsaná doba splatnosti v průměru 33 dnů, což je stejně jako vloni. "Ale zatímco ještě na podzim byly peníze připsané na účet po 42 dnech, tedy devět dnů po termínu, nyní dochází u průměrných dat k dalšímu prodloužení," říká Stržínková.
Doba splatnosti i samotné připsání peněz na účet se výrazně liší podle oborů. "Například ve stavebnictví nesou faktury termín proplacení až 60 dnů, peníze přichází po stejné době nebo ještě o měsíc později," upřesňuje Stržínková.
Trend různě dlouhých termínů splatnosti lze podle studie pojišťovny Atradius vysledovat po celé Evropě. Předepsanou dobu splatnosti obměňuje 52 procent evropských firem podle toho, ve které zemi nebo v jakém oboru působí odběratel. Na druhé straně lze sledovat trend, kdy silní odběratelé nutí dodavatele k prodlužování splatnosti, aby si vylepšili svou finanční situaci a nemuseli žádat o peníze u bank.
Riziková Ukrajina
Zatímco průzkum pojišťovny Atradius se zaměřil na vyspělejší země Evropy, KUPEG úvěrová pojišťovna (dosud působící pod názvem Komerční úvěrová pojišťovna EGAP) dnes informovala o rizicích ve východní Evropě.
"Rizikovým regionem z hlediska pohledávek byla zejména Ukrajina, nárůst nezaplacených pohledávek byl loni znát i na Slovensku, v Rumunsku a pobaltských zemích. Museli jsme dokonce zastavit pojišťování na Ukrajinu a do dnešního dne jsme ho neobnovili," říká generální ředitel KUPEG Pavol Parízek.
Podíl nezaplacených pohledávek se loni zvýšil hlavně v oboru ocelářství a kovových výrobků, strojírenství a stavebnictví.
>
